Vláda se pokouší ozdravit Strojimport a Technoexport
Tři zaměstnanci České inkasní mají zaručeno živobytí i na rok 2006. Organizace zřízená ministerstvem financí za účelem vyřešení pohledávek Československé obchodní banky vůči podnikům zahraničního obchodu z doby minulého režimu dostala rok života navíc na základě usnesení vlády z 19. října a více zaměstnanců nemá.
Společnost měla být zlikvidována již letos a jejím nástupcem se mělo stát ministerstvo financí, podobně jako v případě Fondu národního majetku. Dva a půl měsíce před definitivním koncem ale vláda od svého původního požadavku ustoupila. Důvodem je oficiálně naplňování vize exportní expanze do Číny.
Uzdravit a prodat.
Vláda byla přesvědčena, že z podniků Škodaexport, Strojimport a Technoexport je možné vytvořit silnou vývozní organizaci. Nově vzniklý holding měl prodávat zboží a zajišťovat akvizice českých firem na vzdálených trzích v Asii, kde stále tyto firmy udržují svá obchodní zastoupení. Jenže nyní se v důvodové zprávě k dokumentu, který před dvěma týdny projednala vláda, hovoří o tom, že konečným cílem operací je ozdravit firmy, získat v nich stoprocentní podíl a posléze je zprivatizovat. Uvádí se, že k prodeji by mělo dojít ještě v roce 2006.
Technoexport a Strojimport však byly - a stále ještě jsou - ve vážných finančních problémech. Proto vláda přijala v průběhu letoška rozhodnutí ozdravit tyto firmy. Závazky Strojimportu v celkové výši 436,6 milionu korun vůči ČSOB odkoupila Česká inkasní na základě usnesení vlády z letošního července za 210 milionů korun. Za jedinou korunu koupila 14,42 procenta akcií Strojimportu od ČSOB Investment Banking Services. Pohledávka by měla zčásti sloužit k navýšení základního jmění společnosti a Česká inkasní by měla zároveň odkoupit zhruba deset procent akcií od minoritních akcionářů.
Možná stát vydělá.
Vzhledem k tomu, že vlastní jmění Strojimportu bylo ke konci roku 2004 záporné, jeví se tato operace s nákladem ve stovkách milionů korun z obchodního hlediska poměrně bizarně a prospěch by měli sklidit pouze minoritní vlastníci akcií. Celkový zápočet pohledávek na vrub základního jmění by měl činit u Strojimportu 400 milionů, a u Technoexportu dokonce 3,3 miliardy. Z důvodové zprávy k usnesení o odkladu popravy České inkasní však vyplývá, že ministerstvo financí operaci považuje za ziskovou. Pohledávky ČSOB, které stát převzal, mají být velmi dobře zajištěny a mají přinést poměrně vysoké inkaso. Spolu s Techoexportem jde o částku půl miliardy až šest set milionů korun, které údajně má být možné inkasovat ze splatných pohledávek. Dalších 2,2 miliardy korun by měla představovat hodnota zpeněžitelných aktiv, s nimiž bude Česká inkasní operovat.
Česká inkasní požádala také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, aby posoudil tyto transakce z hlediska poskytování veřejné podpory, a ten v polovině září sdělil ministerstvu financí, že Česká inkasní postupuje v souladu s takzvaným principem soukromého investora. Tedy že podobně by se chovala v této situaci i privátní osoba, a tudíž nejde o veřejnou podporu.
Drahá skládka.
Česká inkasní má za sebou již dvanáct let existence. Převzala na sebe dvě třetiny závazků ze zahraničního obchodu z dob bývalé ČSSR. Poslední třetinu převzala Slovenská inkasní. Obě instituce založené příslušnými ministerstvy financí si na odkup těchto pohledávek od ČSOB vzaly úvěr přímo od této banky. Slovenská inkasní později odmítla dluh splácet. Mečiarova vláda tvrdila, že to není dluh vytvořený slovenskými společnostmi a tudíž jde o neexistující pohledávku. Spor rozhodla na počátku letošního roku arbitráž ve Washingtonu ve prospěch ČSOB. Arbitři však neuznali požadavky ČSOB na výši úroků z nespláceného dluhu, a ty pak za zaplatilo - vzhledem k problematicky postaveným smlouvám z doby privatizace ČSOB v roce 1999 - české ministerstvo financí. Spolu s takzvanou success fee za vítězství v arbitráži šlo dohromady asi o šest miliard korun.
Samotná Česká inkasní hospodařila s nedobytnými aktivy ve výši 26,7 miliardy korun. Za dvanáct let získala inkaso 5,3 miliardy. Ministerstvo financí to považuje za úspěch, protože pohledávky byly údajně zcela nedobytné. Ale skutečností je, že tento výnos nekryje ani úrokové náklady, natož provoz České finanční. Pokud by se podařilo inkasovat ministerstvem financí slibovaných až šest set milionů korun, a navíc by ozdravené podniky bylo možné prodat na přijatelnou cenu, bilanci hospodaření České inkasní by to nepochybně zlepšilo, ale žádný zásadní průlom by to asi nebyl. Útěchou budiž, že další velké náklady nelze očekávat.
