Omšelá nízká nádražní budova, vybydlená vrátnice a zaparkovaná nákladní vozidla. Po průchodu budovou se otevírá jiný svět, bar, koleje prorostlé barevnými květinami, lehátka na dřevěné terase, filmové plátno na železné konstrukci bývalého nádraží a peróny. V prostorách budovy Nákladového nádraží Žižkov se sešli občané se zástupci pražského magistrátu, Prahy 3, jednoho z investorů a architekty, aby řešili budoucnost bývalého nákladového nádraží.
Diskuze se uskutečnila v pondělí v rámci projektu Žižkov nezastavíš o aktuálních developerských projektech v Praze 3. „Nerad bych, aby tady byly vystavené sochy z Karlova mostu a vedle fungoval třeba Lidl,“ uvedl zastupitel městské části Praha 3 Matěj Stropnický (Zelení). Budoucnost nádražní budovy vidí v živé kultuře, divadle a filmu. „To bude buď a nebo…,“ nepřipouštěl kompromisy.
Podle Marka Kopeče z Institutu plánování a rozvoje hlavního města (IPR Praha) je ale nádražní budova tak obrovská, že by v ní mohla kultura zcela pohodlně najít místo vedle komerčního využití. „Rozměr objektu je takový, že by snesl i Lidl,“ uvedl. Riziko by podle něj hrozilo hlavně v případě, že by se z bývalého nákladového nádraží stala muzejní čtvrť.
Central Group postaví byty za devět miliard. Čtěte:
Central Group postaví u Nákladového nádraží Žižkov byty za devět miliard
IPR Praha má v současnosti za úkol vypracovat urbanistickou studii zástavby území, na využití budovy pak podle Kopeče vypíše samostanou architektonickou soutěž. Budovu vlastní společnost Žižkov Station Development, která je společným podnikem Českých drah a developerské firmy Sekyra Group.
Právě rozměr objektu a to, že se stal kulturní památkou, bude podle výkonného ředitele Sekyra Group Leoše Andrleho problém. „Není v silách soukromého developera revitalizovat tak velkou plochu bez vstupu státu nebo města,“ posteskl si. „Je to o tom, aby někdo objekt spravoval a někdo nám ho pomohl oživit,“ sdělil.
S občany debatovali architekti, zástupce developera i politici. (Foto Tereza Čapková)
O pronájem části budovy už vyslovil zájem podle Stropnického například Národní filmový archiv, který by chtěl sídlit v průčelí objektu. V podzemí pak je možné dle zastupitele vybudovat kina. Výhodou silných nádražních podlah podle něj je, že například unesou těžké sochy z Karlova mostu. „Uměleckoprůmyslové muzeum tady může mít své ateliéry a dílny,“ popisoval zastupitel.
Jak bude na území nákladového nádraží řešená doprava, zajímalo jednoho z účastníků diskuze. Náměstkyně primátorky Petra Kolínská (Zelení/Trojkoalice) uvedla, že dopravnímu plánování v lokalitě bude předcházet posouzení vlivu na životní prostředí a studie. Upozornila také, že by do budoucna nebylo dobré spojovat počet obyvatel s počtem automobilů. „Stejně tak se cena bytu nemusí rovnat způsobu dopravního jednání,“ zmínila.
Praha chce urychlit transformaci nádraží. Čtěte:
Dotáhnout změnu územního plánu. Praha chce urychlit transformaci Nákladového nádraží Žižkov
Pražští radní nedávno rozhodli, že urychlí dokončení změny územního plánu, která je nezbytná pro zástavbu pozemků, jež dříve sloužily železnici. Původním zadavatelem změny byla v roce 2008 Praha 3, která ale chtěla pořizování změny ukončit a začít pořizovat změnu novou. Podle rozhodnutí rady teď bude nutné vypracovat nový návrh, který zohlední prohlášení budovy nádraží kulturní památkou.
Pozemky na Nákladovém nádraží Žižkov vlastní různí majitelé. Aktuálně představil podobu výstavby bytů za devět miliard u nádraží developer Central Group.
