Sníh či déšť, který ještě přijde v nejbližších dnech, by měl stačit na to, aby se hodnoty nasycení půdy do jednoho metru dostaly v Čechách na normální stav. Takzvané zemědělské sucho, kdy v půdě chybí voda, by tak mělo pominout. Horší situace však zůstává a očekává se, že zůstane na Moravě, především střední a východní, a v části jižní Moravy, uvedl to bioklimatolog z vědeckého týmu projektu InterSucho Miroslav Trnka.
I když se situace na mnoha místech republiky proti prosinci zlepšila, například v Povodí Moravy se hydrologické sucho projevuje tím, že řada řek je na monitorovacích stanicích stále pod 25 procenty průměrného průtoku a některé nádrže nejsou zaplněné ani z poloviny. Hydrologické sucho, což je nedostatek vody v řekách a nádržích, však na mnoha místech přetrvává. Na konferenci v Brně k problémům sucha to dnes řekl ředitel pro správu povodí Antonín Tůma.
Zatímco Čechy se z letošního sucha, zdá se, vzpamatovaly, Morava je na tom hůř a prognózy nejsou podle žádného z modelů příznivé. „Od příštího týdne se očekávají průměrné teploty a průměrné srážky, takže nelze moc očekávat zlepšení stavu. A tam, kde je sucho, už prakticky veškerý sníh roztál, takže ani díky tajícímu sněhu se nedá čekat zlepšení,“ řekl Trnka. Pokud na Moravě nespadne výrazně nadprůměrné množství srážek do konce března, bude jaro začínat s velmi nepříjemným deficitem půdní vláhy, což po předchozích suchých letech může být pro zemědělce a přírodu obecně velkým problémem. Suchá epizoda zde trvá od roku 2017.
Do jaké míry vlhké počasí minulého a současného týdne dokáže zlepšit zásoby podzemních vod, neumí Trnka odhadnout. Hydrologové však koncem loňského roku uváděli, že by bylo potřeba, aby srážky byly četné a dlouhodobé, aby se léta kumulovaný deficit zmírnil. „Jisté je, že pokud se nasytí povodí na horních tocích, lze očekávat částečné dosycení i níže,“ řekl Trnka.
Jak se změní Česko? Teplo jako na Jadranu a pořádné sucho, na citrony ale zapomeňte
Podle Tůmy se nyní daří na jižní Moravě doplňovat některé nádrže, které hrají roli i v zásobování obyvatel vodou, například Vranov a Vír. „Na Vranov nyní přitéká 20 metrů krychlových za vteřinu, předtím to byl jeden kubík,“ řekl Tůma. A zdůraznil, že nádrže jsou klíčové pro zásobování obyvatel, je na ně připojena polovina obyvatel republiky.
Stejně jako někteří další odborníci, kteří dnes v Brně na konferenci vystoupili, zmínil, že v současnosti dospěla klimatická změna tak daleko, jak se očekávalo pro roky 2030 či 2050. „Proto jsme museli vyvinout program, jak hospodařit s vodními zdroji, aby nám odteklo co nejméně,“ řekl Tůma.
Přečtěte si: