Dá se dobře najíst na českých horách? ŕ Horská gastronomie se začíná zlepšovat, restaurace vaří lokální speciality a jsou místa, kde si dáte opravdu skvělé jídlo
Na horách vyhládne, o tom není pochyb. Běžky, sjezdovky, výlety na kole i pěší túry udělají své a najít místo, kde se dá slušně najíst, a nezaplatit vysokohorskou přirážku za polévku z pytlíku a jídlo z polotovaru, nemusí být zrovna snadné. Přinášíme vám výběr osvědčených restaurací i kiosků z hřebenů, na které se můžete spolehnout. Nepohoršujte se nad vyššími cenami, představte si majitele, jak ve vánici vyrážejí na skútrech nakoupit zásoby, abyste si mohli dát na běžkách alespoň tatranku, párek a čaj.
I na horských hřebenech platí povinnost elektronické evidence tržeb přesto, že tam často není ani stabilní signál českých operátorů a provozovatelé podniků se musejí připojovat přes roaming, aby vůbec dokázali účtenky do systému odeslat. To za předpokladu, že se jim podaří pokladní systém vůbec udržet v teple, aby fungoval, což nemusí být v dřevěných občerstvovnách na vrcholcích v zimních mrazech úplně samozřejmé. Jsou i tací, kteří elektronickou pokladnu zahřívají vlastním tělem schovanou pod bundou.
Vedle skromně zásobených kiosků už české hory nabízejí též restaurace, kde se můžete najíst v nadstandardní kvalitě. Nic proti smaženému sýru, svíčkové a borůvkovým knedlíkům, které najdete v nabídce snad všude. Pokud dostanete chuť na steak nebo nějaké zajímavé asijské jídlo, nemusíte čekat na návrat do Prahy či jiného velkoměsta.
Jizerské hory
Prezidentskou chatu najdete na hřebeni nad Bedřichovem asi kilometr od stanice autobusu a stadionu. Dostanete se k ní pěšky, autem i na běžkách po Jizerské magistrále, která vede přímo kolem chaty. V roce 2012 proběhla rozsáhlá citlivá rekonstrukce objektu, takže tu můžete posedět v útulné horské restauraci, která je vyhlášená svou česnečkou, k níž se servíruje zvlášť na ta lířku šunka, sýr a kostičky opečeného chleba. Mají tu ale také skvělý boršč, který možná slavnou česnečku předčí, a z tradičních českých jídel si můžete dát třeba svíčkovou nebo vepřového vrabce. Přesto, že tu mají poměrně moderní nabídku jídel, tato kla sika nikdy nezklame. Pro běžkaře se tu ale vždycky najde i něco lehčího.
Šámalova chata, první milník Jizerské padesátky a oblíbená restaurace mezi běžkaři. (Foto: Archiv/Martin Pinkas)
Hotel Královka se i s rozhlednou tyčí rovněž na hřebeni nad Bedřichovem, sotva pár set metrů od Prezidentské. Interiér samoobslužné restaurace je kompletně zrekonstruovaný a velmi moderní, v alpském stylu. V nabídce je každý den několik polévek včetně na tomto místě poněkud nečekaného povedeného vietnamského hovězího pho, které určitě potěší ty, kdo dorazí na běžkách. Pokud už budete mít sportovní výkon za sebou, můžete se vedle koprovky nebo znojemské odměnit i výbornými borůvkovými lívanci a pro fajnšmekry se najde v lednici na nápoje i pár lahví champagne. Za hezkého počasí si skleničku bublinek na terase dokážeme docela dobře představit. V létě tu navíc pan majitel pořádá grilovačky a neváhá se pustit ani do své oblíbené thajské kuchyně. Šámalovu chatu, pojmenovanou po Přemyslu Šámalovi, kancléři T. G. Masaryka, E. Beneše i Emila Háchy, najdete na Nové Louce a dovedou vás k ní běžecké stopy ze širokého okolí. Ne nadarmo je prvním milníkem Jizerské padesátky. Jedná se o bývalý lovecký zámeček, a tak zdi restaurace dodnes zdobí trofeje včetně oblíbeného tetřeva. Tradiční horský interiér restaurace je plný dřeva a tepla. I nabídka jídel se drží spíše osvědčené klasiky, nechybí smažený sýr ani svíčková, obligátní borůvkové knedlíky, ale připravují tu i zvěřinu, jak se na lovecký zámeček sluší. Jelena, divočáka i daňka. Přestože borůvkové knedlíky tu mají skvělé, doporučujeme vyzkoušet povidlové taštičky z bramborového těsta s tvarohem. Bude-li se vám zdát restaurace plná, požádejte obsluhu o otevření salonku v patře, udělá to ráda. A bude-li plno tak, že si nesednete ani v salonku, můžete se posilnit ve vedlejším bufetu.
Knajpa je dřevěný kiosek na křižovatce turistických tras, který zachránil nejednoho vymrzlého běžkaře čajem, grogem nebo horkou ovocnou šťávou, ale hlavně výborným libereckým párkem. Tady samozřejmě žádnou vysokou gastronomii čekat nelze, jde o občerstvení, které obětavě přiváží každý den pan majitel na lyžích až z Hejnic. Vedle párku tu frčí chleba se sádlem a cibulí a také štrúdl. Na cestu si můžete koupit ještě banány, tatranky a další dobroty, které vám při výletě na lyžích či na kole jistě přijdou vhod. Otevírací doba kiosku se mění podle sezony, ale teď v zimě se na Knajpu můžete spolehnout.
Z Horské chaty Smědava se dá vyrazit přímo po stopě Jizerské magistrály anebo se tu zastavit cestou. Chata prošla velkou rekonstrukcí před dvěma roky a restaurace je nyní samoobslužná, takže odbavení hostů docela rychle odsýpá. V jednoduchém interiéru čekejte vydatné polévky, jako je gulášovka, ale i vývar, nějaké těstoviny a hotovky. Ani tady nechybí místní varianta kynutých borůvkových knedlíků a k nim tu přidávají i lívance, palačinky a borůvkový koláč. Bez fialové pusy zkrátka ze Smědavy neodejdete.
Krkonoše
Erlebachova bouda je svojí dobrou kuchyní vyhlášená, takže se vyplatí vyšlápnout kopec nad Špindl, kde se bouda nachází, anebo se nechat vyvézt autobusem mířícím na nedalekou Špindlerovku. Stylově zařízená restaurace v přízemí zrekonstruovaného objektu je z velké části prosklená a nabízí kromě výborného jídla a vlastního piva i fantastický výhled třeba na Medvědín. I tady je dobré vsadit na tradiční jídla, jako je hovězí vývar, pečená kachna nebo svíčková. Moc dobrá je pečená krkovička s bramborovými špalíčky. Mají tu i netypicky široký výběr dětských jídel, která nejsou zdaleka jen smažená. Oběd či večeři můžete zapít pivem Erlebach - světlým spodně kvašeným ležákem, který pro Erlebašku vaří v pivovaru Konrad.
Na spáleništi po původní horské boudě postavili majitelé krásný nový horský hotel a po původním majiteli, jímž byl pan Štumpe, ho pojmenovali Štumpovka. V hotelu se nachází i stylová restaurace, které se lze při pobytu v okolí Rokytnice nad Jizerou dost těžko vyhnout. Kdo nebyl na Dvoračkách, jako by nebyl. Místní lívance a vdolečky jsou vyhlášené, stejně jako dršťková polévka, krkonošské kyselo a k nim domácí voňavé housky. Štumpovka je otevřená 365 dní v roce, ale mimo sezonu občas trošku vázne obsluha. Za hezkého počasí je tu vždycky plno, sedět se však dá také na terase venku. Až k hotelu se z nedaleké sjezdovky dostanete pohodlně i na lyžích.
Lebeda ve Špindlerově Mlýně nabízí víc než jen obvyklou česnečku a borůvkové knedlíky. (Foto: Archiv/Martin Pinkas)
O restauraci Lebeda se říká, že je nejlepší ve Špindlerově Mlýně, a dost možná je to pravda. Nejedná se o horskou chatu, kde se zastavíte při výletě, ale o čistokrevnou restauraci, kam můžete zajít na „hezkou večeři“ při pobytu ve Špindlu. Sportovní oblečení nechte každopádně doma. Lebeda nabízí vlastní interpretaci krkonošské a staročeské kuchyně a k ní navíc steaky, ryby, těstoviny a rizota. Chodí se sem právě na steaky, ale neváhejte zabrousit do jiných částí jídelního lístku. Chcete-li zavzpomínat na dětství, dejte si bramborové šišky s mákem, máslem a švestkami. Na víkendové večery to bude chtít rezervaci.
Za dobrým jídlem v Peci pod Sněžkou zamiřte rovnou do restaurace Enzian. Nebude to od vás chtít ani žádný sportovní výkon, restaurace je v podstatě v centru města proti městskému úřadu. Jen dejte pozor na otvírací dobu, protože Enzian je otevřený jen od čtvrtka do neděle a v neděli navíc pouze do 17 hodin. Ani tady nechybí v nabídce krkonošské kyselo, ale mají toho mnohem víc. Zkuste třeba telecí líčka na červeném víně nebo hovězí žebro sous vide. Vegetariánům doporučíme houbové kroupoto a všem, kterým zbude místo na dezert, ještě lívanečky obalované ve skořicovém cukru.
Jedna z nejznámějších krkonošských bud nabízí odpočinek a občerstvení v nejvýše položené restauraci v Česku. Od roku 2012 se na Luční boudě nachází i nejvýše položený minipivovar ve střední Evropě, takže tu můžete ochutnat na místě vařené pivo Paroháč, při jehož výrobě se používá voda z pramene Bílého Labe. Restaurace má polední a večerní jídelní lístek a oba jsou velmi stručné. Vsaďte na klasiku, jako je guláš nebo svíčková, a ze sladkých jídel mají i tady dobré borůvkové knedlíky. Připravte se na to, že jídlo ani pivo tu nejsou zrovna levné, na druhé straně tu kromě bufetu není žádná alternativa. Místní specialitou jsou i obří půlmetrové rohlíky ze zdejší pekárny.
Strategicky umístěné jsou Friesovy boudy, odkud můžete pokračovat do Špindlu, na Sněžku, do Janských Lázní, ale i do Pece. Před výletem se ovšem posilněte v místní restauraci. K Friesovým boudám patří i Penzion Andula, kde se vaří z vody z místního pramene pivo Fries, které můžete v restauraci samozřejmě ochutnat. Vedle stálého menu tu mají i zvýhodněné na každý den, vždy polévku a tři hlavní jídla. Jídelní lístek nabízí kdeco, ale najdete v něm i pár krkonošských specialit. Ani tady nechybí kyselo nebo třeba sejkory s tvarohem a povidly. Kulajda a brambory na loupačku s tvarohem a kefírem jsou fajn oběd i pro sportovce.
U nás doma. Překvapivě dobré jídlo jsme objevili v Orličkách. (Foto: Archiv/Martin Pinkas)
Pokud se budete chtít při lyžování rozmazlit opravdu dobrým jídlem překračujícím nabídku typických horských restaurací, vyrazte ve Vrchlabí do Fusion restaurantu. Sympatický mladý šéfkuchař Lukáš Čížek tu předvádí své umění na úrovni, jakou byste na tomto místě asi nečekali. Zkuste třeba králíka nebo jelení hřbet v netradičních podobách a nevynechejte ani grilovaná kachní játra. Vstříc tu vyjdou i vegetariánům. V pracovní dny má restaurace navíc zvýhodněné polední menu, ve čtvrtek je v nabídce vždy čerstvá ryba a o víkendu zase platí speciální víkendová nabídka.
Orlické hory
V Orličkách na úpatí Orlických hor nás mile překvapila restaurace U nás doma ve stejnojmenném penzionu. Narazíte na ni, když se vydáte po červené z Jablonného nad Orlicí na Suchý vrch. Objekt samotný ani interiér restaurace nenadchnou svou krásou, ale jídlo je překvapivě dobré a v souladu s názvem i „domácí“. Ochutnali jsme výbornou dýňovou polévku zdobenou praženými semínky, mívají tu moc dobrou kulajdu, zaujala nás líčka na víně i ledvinky. Navíc vám tu uvaří bylinkový čaj do velkého půllitrového hrnku a zima venku nemá šanci.
Krušné hory
V srdci Krušných hor nedaleko Hřebečné čeká na běžkaře skoro pohádková chaloupka - Občerstvení u Červené jámy - ve formě netypického krásného srubu z klád a špalků, která nabízí záchranu v podobě horkého zázvorového čaje, domácích polévek a koláčů. K tomu párky a klobása - žádná vysoká gastronomie, ale najít si sem cestu stojí za to. V zimě, když jsou najeté stopy, se sem opravdu dostanete jen na běžkách, ale pokud nejste fanoušci tohoto sportu, dejte Červené jámě šanci i mimo zimní sezonu. To se dá sedět na špalcích před srubem a pozorovat třeba jeho trávou zarostlou střechu.
U Červené jámy nabízí občerstvení ve srubu v srdci Krušných hor, který je krásný v zimě i v létě. (Foto: Archiv/Martin Pinkas)
Vyrazíte-li si zalyžovat na Klínovec, je Aprěs restaurant jasnou volbou, ať už chcete něco „lepšího“, nebo jen pořádnou vydatnou polévku, jako je gulášovka, zelňačka či kulajda. Restauraci najdete v těsné blízkosti skiareálu a nemusíte se bát dorazit rovnou ve sportovním. Vedle stálého menu tu každý den připravují polední nabídky, ve kterých bývá třeba domácí sekaná, pečená kachna i vídeňský guláš. Pokud už budete mít odježděno, můžete se tu rozsedět u steaku nebo u vyhlášených burgerů, popřípadě si dát nějaký horký drink na terase.
Šumava
V Hotelu Mádr na Modravě na vás čeká útulná restaurace plná dřeva s poetickým názvem U Všech kukaček. Nabídka restaurace je poněkud netypická, protože reprezentuje kuchyně celého světa. A tak tu můžete aktuálně ochutnat francouzskou cibulačku, hummus s olivami a pitou, alsaské baeckeoffe, italské lasagne, marocké kuře, mexické fajitas atd. I přes široce rozkročenou nabídku, která je náročná na přípravu i suroviny, jsou zdejší jídla velmi dobrá a Kukačky jsou vyhlášené široko daleko. Široká je i nabídka vín, zejména francouzských, která mají majitelé v oblibě, a na své si přijdou i pivaři. Přímo pro restauraci vaří v minipivovaru Čižice světlou desítku s názvem Straka a polotmavou čtrnáctku IPA, která se pro změnu jmenuje Liška.
Pekárna Kvilda uspokojí všechny vaše potřeby. (Foto: Archiv/Martin Pinkas)
Symbióza pekárny, restaurace a pivovaru na Kvildě je jedinečná a vyplatí se vyzkoušet všechny tři samostatné jednotky, ať už v zimě, nebo v létě. Máte-li naspěch, zastavte se alespoň na rychlé občerstvení v pekárně, kde vedle výborného voňavého chleba koupíte všechno možné slané i sladké pečivo v nadprůměrné kvalitě. Skvělé je i pivo z místního minipivovaru, kde bývá na čepu vždy pět až šest piv od klasických světlých ležáků přes polotmavá či tmavá piva až po svrchně kvašený ale či pšenici. Názvy jako Desaterák, Dvanácterák a Divočák napovědí, co od piva očekávat. Trojici doplňuje restaurace, která si zakládá na poctivé kuchyni, v ní si dáte dobré hotovky. Vyhlášená jsou vepřová kolena pečená na medu.
