Do propouštění se nikomu příliš nechce.
Přesto nezaměstnanost od počátku roku rapidně roste a všichni se shodují, že bez místa budou brzy další tisíce lidí. Firmy navrhují politikům a odborářům kompromis. Pracovníci ale musejí načas přistoupit na kratší pracovní dobu a nižší mzdu.
Až třetina významných společností hodlá ještě do poloviny letošního roku propouštět. Šéfové firem tuto informaci natvrdo přiznali v aktuálním průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR. Počet současných lidí bez práce tak může ještě rapidně vzrůst. Zaměstnání přitom od ledna hledá 68 z jednoho tisíce práceschopných lidí.
Důvodem přitom není podle expertů jen současná hospodářská krize v Evropě a celém světě. Na vině je i strnulá legislativa a nepružné pracovní právo v Česku. Zástupci podnikatelské sféry proto stupňují tlak na politiky, aby se situace změnila. „Význam flexibilních forem zaměstnání vzrůstá a jejich podpora v dnešní době ekonomické recese je nanejvýš aktuální,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl.
„Ještě v prosinci loňského roku jsme se mohli chlubit nízkou mírou nezaměstnanosti na pětiprocentní úrovni, dnes se začíná situace rapidně měnit,“ varuje generální ředitel české části mezinárodního koncernu Siemens Pavel Kafka.
I v době krize je ovšem o některé profese velký zájem. Například pardubická projektantská společnost Cheming shání i v letošním roce technické inženýry. Již loni jich přijala na dvacet. „Nebráníme se ani přijímání čerstvých absolventů,“ pobízí novopečené vysokoškoláky generální ředitel firmy Martin Slabý. Tržby společnosti loni stouply o 40 milionů na 385 milionů korun a počet zaměstnanců stoupl na více než 160.
Zkrácená pracovní doba pomůže všem
Při řešení současné situace mají zaměstnavatelé několik nápadů, které by navíc nemusely naštvat odbory. V boji s nezaměstnaností navrhují firmy třeba flexibilní formy zaměstnání jako prostředek k vytvoření pracovních příležitostí pro občany a zejména zachování zaměstnanosti.
„Podniky se dnes bez těchto forem neobejdou,“ říká Míl. Jestliže ještě před několika měsíci platilo, že flexibilní zaměstnání potřebují zaměstnavatelé jako doplněk ke klasickým pracovním poměrům na dobu neurčitou, dnes to často neplatí.
V dobách ekonomického růstu měly firmy zajištěný počet kmenových zaměstnanců a při nárazových zakázkách najímaly lidi na dohody o pracovní činnosti, v pracovních poměrech na dobu určitou.V organizaci pracovní doby využívaly třeba jen v omezené míře konta pracovní doby, případně dočasně najímaly zaměstnance přes agentury práce.
„Cílem bylo rychle přizpůsobit strukturu svých zaměstnanců měnícím se požadavkům trhu a v případě nutnosti pokrýt nárazové práce navíc,“ říká Tomáš Bergl z nadnárodní personální agentury Robert Half International.
„Obrovský pokles zakázek a omezování výroby nutí zaměstnavatele k tomu, že buď již přistupují nebo se chystají k masovému propouštění,“ tvrdí v analýze trhu práce Evropské unie Thomas Bushe. „Dopadne to na všechny,“ varuje. Právě flexibilní formy zaměstnání mohou výrazně přispět k tomu, aby tyto ekonomické problémy nedopadly na zaměstnance příliš tvrdě.
Práce na dobu určitou
CO CHTĚJÍ FIRMY
•liberalizace podmínek zaměstnávání
•zpružnění pracovního trhu
•snížení daňové zátěže v oblasti lidských zdrojů
•možnost dočasného přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli
•zjednodušení postupu při aplikaci náhrady mzdy v případě nedostatku zakázek
•volnost při dohodách na zkrácení pracovního týdne
•možnost vyššího nasazení zaměstnanců nad rámec pracovní doby v případě, že budou zakázky
Pramen: Svaz průmysl a dopravy ČR
Nyní už nikdo nepochybuje o významu alternativních pracovních poměrů. Pokud zaměstnavatel neví, jaká bude jeho situace, tak těžko může zaručit pracovní poměr na dobu neurčitou. „Zaznamenali jsme v poslední době zejména z řad malých a středních firem stížnosti na to, že nemají zakázky, jsou nuceny propouštět a nemají ani na odstupné,“ říká mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn. Řada firem proto podle něj již také činí „preventivní opatření“ a dojednává se zaměstnanci změnu pracovního poměru z doby neurčité na dobu určitou.
Přitom některé firmy i v době krize neustále zaměstnance hledají. „Za ta desetiletí zkušeností víme, jak na krizi reagovat a hlavně jak se v době růstu připravit na sestupnou část ekonomického cyklu,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka personální agentury Manpower Česká republika a Slovensko a dodává: „Velká část personálních agentur je velmi úzkoprofilově zaměřena a při propadu výroby přišly třeba i o polovinu svých zakázek.“
Manpower z důvodu diversifikace rizika ale podle šéfové vsadil na široké portfolio obsazovaných pozic, poskytovaných služeb a orientuje se na klienty z mnoha segmentů. „Klesající poptávka po zaměstnancích ovlivnila i naši společnost, ale nejsme nuceni zavírat naše pobočky a propouštět zaměstnance. Poptávka po našich službách v některých regionech dokonce roste a otevíráme už 28. pobočku, abychom byli blíže k lidem, kteří hledají práci,“ dodává Rezlerová.
Práce na kratší pracovní dobu
Další flexibilní formou, která může výrazně přispět k udržení zaměstnanosti, je práce na zkrácený pracovní úvazek. Tato forma zaměstnání je u nás velmi málo využívána, údaje ukazují na maximálně 5,9 procenta ze zaměstnaných lidí. Až dosud nebyl zájem o tuto formu spolupráce jak ze strany firem, tak i jejich zaměstnanců. Odborníci na trh práce ale předpokládají, že to se brzy může změnit.
„V současnosti je situace zcela jiná a tato forma zaměstnání je velmi cenným nástrojem jak udržet pracovní místa,“ říká ředitel významné továrny z Vysočiny na subdodávky pro automobilky. V případě, že by se přistoupilo k nějakým opatřením, která by tento institut zvýhodnila, byl by to určitě účinný lék na podporu zaměstnanosti,“ dodává.
Služeb pracovních agentur a netradičních pracovních úvazků se ale především menší firmy obávají, protože s nimi mají minimální zkušenosti. Pružnější přístup je v zaměstnávání „známých“ sezonních pracovníků. „Očekáváme, že v rámci připravovaných protikrizových novel se konečně vrátí úprava v podobě dočasného přidělení zaměstnance k výkonu pro jiného zaměstnavatele,“ říká Jan Hermann, který zaměstnává v zimě zemědělské dělníky na úklid západočeských měst. „V regionech, kde se firmy dobře znají, si mohou tímto způsobem také vypomoci a zajistit zaměstnancům pružně práci, aniž by museli využívat služeb agentur a zvyšovat si náklady za zprostředkování,“ dodává Jan Hermann.
