Význam dodávek kapalného zemního plynu vzroste
Zemní plyn bude i nadále nepostradatelný pro pokrytí energetických potřeb Evropské unie a potažmo i České republiky. Spotřeba této komodity poroste, stejně tak i význam zásobování Evropy z jiných než ruských nalezišť. Především pak kapalným zemním plynem, krom jiného z Alžírska a Nigérie. Takové jsou závěry diskutujících na pátém ročníku akce Gas Busines Breakfast 2008 pořádané vydavatelstvím Euronews, která se konala 28. listopadu v pražském hotelu Hilton. Patronem byla Česká plynárenská unie, partnerem firma Ipsos Tambor. Hlavním tématem setkání předních energetických manažerů a odborníků byly klíčové problémy, respektive klíčové perspektivy plynárenství. Zatímco v roce 2005 dosahoval podíl zemního plynu na celkové energetické spotřebě 27 členských států Evropské unie 24,1 procenta, v roce 2010 to má být již 26 procent. A podíl poroste i v následujících letech. Zástupkyně generálního sekretáře organizace Eurogas Margot Loudonová odhadla, že v roce 2030 přesáhne podíl zemního plynu na spotřebě energií v unii 30 procent. Konečné údaje však může ještě ovlivnit několik faktorů, mimo jiné tlak unie na snižování emisí CO2 a vývoj cen uhlí a plynu. Alespoň krátkodobý výhled je však příznivý. Předseda představenstva RWE Transgas Martin Herrmann totiž na akci oznámil, že firma nechá ceny zemního plynu pro domácnosti v prvním čtvrtletí příštího roku na aktuální úrovni. Současně předpověděl, že pro druhé a třetí čtvrtletí příštího roku lze očekávat jejich pokles.
HLEDAT ZDROJE Účastníci akce se rovněž shodli, že je nutné hledat zdroje, z nichž bude možné očekávanou spotřebu zemního plynu pokrýt. Samozřejmě, jednou z možností je rozšířit kapacitu a počet plynovodních sítí - především těch, které vedou do Evropy z ruských nalezišť a oblastí Kaspického moře. „Další a velice perspektivní řešení je výstavba terminálů na LNG (kapalný zemní plyn),“ konstatoval předseda komise pro strategii Mezinárodní plynárenské unie Pedro Moraleda. Většímu využití LNG v Evropě nahrává i to, že teprve nyní se cena zemního kapalného plynu dostala pod hranici standardní ekonomické přijatelnosti. „Což otevírá příležitost i pro producenty plynu, kteří nemají přístup k plynovodním systémům zásobujícím Evropu,“ tvrdí konzultant Vratislav Ludvík. Moralela navíc upozornil, že do Evropy by se v budoucnu mohl LNG vozit z velmi perspektivních zemí, jako je Katar či Nigérie a současně se počítá i s rozšířením dodávek z Alžírska.
S PLYNEM POČÍTÁME
Český vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra je přesvědčen o velké perspektivě zemního plynu, který dle něj bude i nadále nepostradatelnou součástí energetického mixu České republiky. „S uhlím a jádrem bude plyn jistě jedním z pilířů české energetiky,“ domnívá se Vondra. Zároveň tvrdí, výhodou tohoto média je, že při jeho spalování unikají do ovzduší jen nízké emise. S rostoucí spotřebou na druhé straně roste i závislost na jednom zdroji - dodávkách z Ruska.
Dle průzkumu společnosti Ipsos Tambor si 63 procent obyvatel České republiky myslí, že používáním zemního plynu místo uhlí při výrobě elektrické energie dojde ke zlepšení životního prostředí. Ještě větší procento obyvatel - 67 procent - je přesvědčeno, že používání efektivních technologií na bázi zemního plynu může být vhodným řešením pro krytí potřeby elektrické energie.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner upozornil, že se v Česku připravuje novela energetického zákona, která se logicky dotkne i plynárenských firem. Legislativní změnu by měli schválit poslanci v průběhu příštího roku.
