Snižování platů místo propouštění

3. 6. 2009

Firmy se obvykle z obavy z podkopání produktivity snaží vyhnout snižování platů. ...

Celý podtitul:
Firmy se obvykle z obavy z podkopání produktivity snaží vyhnout snižování platů. To však neplatí v současné krizi

Nové postupy
Ari Bousbib se snažit omezit náklady na pracovní síly všemi možnými způsoby. Obchodní ředitel United Technologies, konglomerátu s ročním obratem 34 miliard dolarů, zastavil nábor zaměstnanců, odložil navyšování mezd a část vedení požádal, aby si vzalo týden neplaceného volna. Letos společnost zruší více než 11 000 pracovních míst. Jednu věc však odmítá připustit: přímé snižování platů. „Snižování platů má bez výjimky dopad na pracovní morálku,“ říká, „a opětovné vybudování motivace je velmi obtížné.“
Bousbibův postoj však již zdaleka není všeobecně platný jako kdysi. Po celá desetiletí bylo pro manažery snižování mezd nepřijatelné. Zaměstnavatelé mohli seškrtat prémie, ustoupit od navyšování platů, či dokonce snížit mimořádné odměny, základní mzda zaměstnance však byla nedotknutelná. „Bylo to uzavřené téma,“ vysvětluje Ken Abosch, který se zabývá problematikou odměňování zaměstnanců v Severní Americe v personální poradenské agentuře Hewitt Associates. „Logickým východiskem bylo, že takový postup způsobuje velmi hluboký emocionální otřes, a v této souvislosti vyvstávají otázky spojené s morálkou, ztrátou zaujetí a samozřejmě produktivitou.“
Během posledních devíti měsíců se nicméně stále zvyšuje počet vlivných firem, takových jako FedEx, Hewlett-Packard (HP), Advanced Micro Devices či The New York Times, jež svým zaměstnancům základní platy osekaly. Většina společností seškrtala nejcitelněji platy vedoucích manažerů, odměny řadových zaměstnanců se snížily méně razantně. Poradenská firma Hewitt oslovila 518 velkých amerických zaměstnavatelů a vypracovala analýzu, z níž vyplývá, že přibližně 16 procent firem zahrnutých do průzkumu přistoupilo v období recese ke snížení tarifní mzdy. Dalších 21 procent uvádí, že o takovém řešení uvažuje. V období ekonomického útlumu v letech 2001–2002 bylo toto číslo natolik mizivé, že firma Hewitt výsledky obdobného šetření ani nezveřejnila.
V době, kdy roste nezaměstnanost a hroutí se obchodní modely, velebí někteří zaměstnanci takovýto postup jako vítanou alternativu propouštění. Rovnoměrné snižování platů může být vnímáno jako sdílená oběť v zájmu obecného blaha. Prezident Barack Obama dokonce ve své inaugurační řeči zmínil „obětavost těch pracujících, kteří si raději nechají zkrátit pracovní dobu, než aby viděli, jak jejich přítel ztratí práci“. Společnost Gymboree snížila základní mzdy až o deset procent a platy manažerů ještě výrazněji. Výkonný ředitel Matthew McCauley ve zprávě o hospodářských výsledcích firmy v prvním čtvrtletí uvádí: „Vidíme, že zaměstnanci oceňují, že pro záchranu jejich pracovních míst děláme vše, co je v našich silách.“ Místo poklesu pracovní morálky, dodává, jsme v posledním čtvrtletí v našich obchodech zaznamenali historicky nejlepší výsledky, co se týče obsluhy zákazníků. Mluvčí HP uvádí, že „obtížné“ rozhodnutí společnosti snížit platy umožní tomuto technologickému gigantovi vytvořit dlouhodobější hodnoty a „být v lepší kondici, abychom ufinancovali bonusový program v roce 2009“.
Dave Ulrich, profesor z Ross School of Business při Michigan University, konstatuje, že snižování platů představuje menší rizika v dobře řízených společnostech. Domnívá se, že tento krok může dokonce podpořit pracovní morálku, pokud takové řešení zabrání propouštění schopných zaměstnanců. „Myslím, že to, co pojí lidi s firmou, není pouze mzda,“ dodává Ulrich.
Jiný odborník na lidské zdroje však tvrdí, že manažeři věnují málo pozornosti rizikům spojeným s těmito škrty. „Prozatím jsme neviděli nepředvídatelné následky,“ uvádí William J. Conaty, jenž čtrnáct let pracoval jako personalista v General Electric a v současnosti je poradcem soukromé investiční společnosti Clayton, Dubilier & Rice. „Lidé mají dlouhou paměť. Budou si pamatovat, zda s nimi bylo zacházeno spravedlivě.“

KORPORÁTNÍ ZBABĚLOST
Tradičně se kritika mzdových škrtů soustředila na vliv na pracovní morálku a produktivitu. Když řeknete vynikajícímu zaměstnanci nebo zaměstnankyni, že letos přinese domů méně peněz, a to bez ohledu na vynikající pracovní výsledky, vypadá to jako zaručený recept na podkopání pracovního nadšení. Zatímco se průměrní zaměstnanci smíří s nižší částkou na výplatní pásce, protože nemají kam jít, výkonní pracovníci utečou za lepší nabídkou, jakmile se začnou opět ozývat náboráři. „Mzdové škrty,“ míní Abosch z firmy Hewitt, „naprosto protiřečí veškerým teoriím a filozofiím propagovaným firmami celá desetiletí o úměře mezi platem a pracovními výsledky.“
Zaznívá také přesvědčení, že snižování platů není nic jiného než zbabělost. Některé firmy místo přijetí nekompromisních rozhodnutí, koho odměnit a koho propustit, způsobují stejnou bolest všem. „Podle mě jsou tito manažeři obyčejní zbabělci,“ říká John Sullivan, poradce v oblasti personalistiky ze San Franciska, který spolupracuje s takovými společnostmi, jako jsou Whirlpool, PepsiCo či Microsoft. Manažeři musejí přijmout nesnadné rozhodnutí, jaká pracovní místa a jací zaměstnanci jsou nejdůležitější, jelikož ti nejlepší mají vždy i jiné možnosti, vysvětluje Sullivan. Odkud pramení současná změna přesvědčení? Je zřejmé, že na vině je hloubka a míra současné krize. „Je to ničivá recese,“ říká David I. Levine, profesor z University of California v Berkeley, jenž se podrobně věnoval mzdovým škrtům. „Zaměstnanci mají méně možností a firmám mnohem více důvěřují, když tyto tvrdí, že drastická opatření jsou nevyhnutelná,“ říká. Navíc se ozývají názory, že tlak na vyšší produktivitu způsobil takovou rozvrstvenost a „optimalizaci“ organizací, že je jen málo přebytečného tuku, který by bylo možné osekat, když přijdou horší časy.
Dalším důležitým aspektem je demografická otázka. Mnohé společnosti si akutně uvědomují nutnost udržet lidi s všestrannými zkušenostmi a určitým rozsahem technických schopností. Přestože tito zaměstnanci jsou za současných podmínek drazí a ne zcela vytížení, mohou se manažeři rozsáhlejšího snížení počtu schopných lidí obávat, jelikož by jim mohli chybět ve chvíli, kdy se ekonomika začne zvedat.
Prozatím platí, že zaměstnanci budou ochotni přistoupit na nižší částky na výplatní pásce, pokud si tím udrží místo. Je však důležité zajistit, aby nejschopnější zaměstnanci pracovali i nadále výkonněji než jejich méně schopní kolegové, a to i po snížení platu. Dan Ariely, profesor behaviorální ekonomie na Duke University spatřuje ve snižování platů versus propouštění výhody a poznamenává, že plat je to, co ekonomové nazývají „relačními statky“, což znamená, že lidé se zajímají spíše o to, kolik vydělají ve srovnání se svým okolím než o absolutní objem obnosu, který přinesou domů. To je pravý důvod toho, proč se bankéři z Wall Streetu rozčilují, když jejich bonusy neodpovídají částce, kterou shrábli jejich konkurenti o pár bloků dál, a proč se dělníci amerických automobilek zmítaných v potížích vzdali výhod, za něž celá léta tvrdě bojovali, a přesto spatřují útěchu ve vědomí toho, že stále mají mnohem víc než mnozí jiní průmysloví dělníci.
Skutečnou otázkou však zůstává, co se stane, až tito zaměstnanci začnou srovnávat své příjmy s těmi, kteří pracují ve firmách, kde se platy nesnižovaly. To, co se jim jevilo jako dobré pracovní místo, mohou náhle začít vnímat jako past. Jak říká Ariely, „nebude to problém, dokud se opět nezačnou nabírat noví pracovníci“. Jakmile se tak stane, tvrdí někteří personalisté, nebude jednoduché zabránit těm nejlepším, aby nepráskli dveřmi.

***

BOX s. 048
Útok na mzdy
Firmy snižují tarifní mzdy, popírají tím desetiletí platná tradiční manažerská moudra

AMD
Dočasně snížila platy o patnáct procent od viceprezidentů nahoru

Saks Fifth Avenue
Od června berou mnozí řadoví interní zaměstnanci o tři až sedm procent méně

Black & Decker
Škrty se pohybují od deseti procent u vedoucích pracovníků do 2,5 procenta u řadových zaměstnanců

Seagate Technology
Společnost osekala platy až o 25 procent na vedoucích pozicích a o deset procent na všech ostatních

Hewlett-Packard
CEO Mark Hurd si snížil vlastní odměnu o 20 procent, ostatní platy klesly o pět až patnáct procent

FedEx
Tento dopravce kromě jiných úsporných opatření osekal mzdy řádných zaměstnanců o pět procent

Gymboree
Firma snížila odměny vedoucím pracovníkům o deset až patnáct procent, řadoví zaměstnanci přijdou o deset procent platu

AK Steel
Všem řadovým zaměstnancům ohijských oceláren byla snížena mzda o pět procent

The New York Times
Během posledních devíti měsíců bylo pětiprocentní snížení platu doplněno desetidenním neplaceným volnem

Pramen: firmy

BOX s. 048
Dovolená: Právní bolehlav?
Jeden ze způsobů, jak zaměstnavatelé v období drastické recese snižují mzdové výdaje, je dovolená či neplacené volno. Právníci specializující se na pracovní právo v The National Law Journal předvídají, že je jen otázka času, než se vyrojí soudní žaloby. Z jakého důvodu? Pokud běžní zaměstnanci (kteří nemají smluvně zakotvenou práci přesčas) řádně pracují celý týden, musejí dostat zaplaceno. Typ jednoho právníka: Jistá společnost rozdala na období dovolené inteligentní telefony BlackBerry a laptopy.