MaReK ŚWitajeWSKi Petrochemický koncern Unipetrol neměl od doby, kdy stát prodal majoritní podíl ve firmě polské PKN Orlen, v některých odborných kruzích příliš dobré jméno.
„Co se týká odborných znalostí, měli by se lidé z PKN učit spíš od Čechů. Navíc se z firmy stalo odkladiště vysloužilých, ale zasloužilých polských manažerů, prostě trafikantů,“ komentoval tehdejší privatizaci jeden z bývalých vysokých manažerů firmy. PKN navíc Unipetrol v posledních letech nijak zásadně nerozvíjel, místo investic nasadil spíš úsporný program. V kuloárech se rovněž hovořilo i o prodeji některých částí podniku a zavírání rafinerií.
„Rafinerie zavírat nebudeme, naopak do nich hodláme investovat velké prostředky,“ tvrdí generální ředitel Unipetrolu Marek Świtajewski. Firma představila svoji novou rozvojovou strategii pro léta 2013 až 2017, do rozvoje chce investovat 19 miliard korun.
* Unipetrol si od vstupu nového majoritního vlastníka PKN Orlen vytvořil mediální obraz podinvestované firmy, která s nikým příliš nekomunikuje a slouží jako trafika pro vysloužilé polské manažery. Už se to změnilo?
Nebudu komentovat něco, co se v minulosti psalo v médiích, každý má svůj vlastní názor. Za nejdůležitější teď považuji zaměřit se na budoucnost, snažíme se řídit Unipetrol tím nejlepším možným směrem. A co se týká komunikace, za sebe mohu říci, že jsem v úzkém kontaktu s ministerstvem průmyslu a obchodu, státními hmotnými rezervami a dalšími státními institucemi. Klíčoví úředníci mají číslo mého mobilního telefonu, mohou mi kdykoli zavolat. Snažíme se udržovat naše vzájemné vztahy na té nejlepší úrovni.
* Unipetrol představil svou novou strategii pro léta 2013 až 2017, firma hodlá ve zmíněném období investovat zhruba 19 miliard korun. Jaké jsou nejdůležitější body rozvojového plánu?
Především integrace všech našich segmentů, petrochemie, rafinerie a maloobchodu. Z tohoto pohledu jsou velmi důležité rafinerie, které představují začátek celého řetězce. Přepracování ropy zajišťuje suroviny pro petrochemii a maloobchod. To je velmi důležité, bez rafinerií další dva segmenty nemohou fungovat.
* Jak velký díl z těchto 19 miliard korun půjde na rozvoj České rafinérské?
Unipetrol bude investovat do České rafinérské zhruba 3,5 miliardy korun. Musíme maximálně využít naše rafinerské kapacity, minimalizovat i za pomoci investic dobu, po kterou je musíme odstavovat nebo opravovat. Každé opětovné spouštění rafinerie představuje další náklady na energie, ztrátu v produkci. A jak už jsem uvedl, je pro nás velmi důležité, aby rafinerie pracovaly bez odstávek a využívaly co možná nejvíce ze svých výrobních kapacit.
* V Evropě je stále nadbytek rafinerských kapacit, další firmy čeká zavírání výroby. Znamená rozhodnutí investovat do rozvoje České rafinérské, že Unipetrol nepočítá s tím, že by rafinerii v Kralupech či Litvínově v nejbližších letech odstavil?
Ano. Vůbec nemáme v plánu rafinerie nějak v rámci naší strategie omezit, nebo dokonce zavřít.
* S miliardovými investicemi do České rafi-nérské ale musí souhlasit i zbývající dva akcionáři společnosti. Máte již předjednán jejich souhlas?
Každá investice nad 30 milionů korun musí být schválena všemi třemi akcionáři. Každé čtvrtletí se setkáváme, domlouváme další pokračování spolupráce a plány do budoucna. Uděláme všechno pro to, aby další akcionáři naše investice podpořili. Bohužel v minulosti již došlo i k situaci, kdy se Unipetrolu pro některé investice nepodařilo získat podporu všech zbývajících akcionářů.
* Které investice akcionáři v minulosti zamítli?
Předkládali jsme balíček opatření, která měla pomoci lépe využívat energie, bohužel ne všechny projekty z tohohle balíku se nám podařilo prosadit …
* Co se tedy stane, když 3,5 miliardy neprosadíte? Bude muset Unipetrol přehodnotit svoji rozvojovou strategii?
Věřím, že se nám to podaří. Vždy je tu navíc možnost, podle akcionářské smlouvy, že některé projekty můžeme dělat na své vlastní riziko. Takové řešení je možné, pokud se nám nepodaří přesvědčit o výhodnosti spolupráce další dva akcionáře, zvolíme právě tuhle možnost. V takovém případě půjdou náklady spojené s modernizací České rafinérské na účet Unipetrolu. V minulosti již k takové situa ci došlo, že jsme se na některých investicích podíleli jen s jedním akcionářem.
* Na trhu kolují informace, že jeden z akcionářů České rafinérské, společnost Shell, hodlá prodat svůj podíl. O ten má eminentní zájem ministerstvo průmyslu a obchodu, Unipetrol má zase na podíl předkupní právo. Pokud k prodeji skutečně dojde, využijete jej?
Je velmi těžké o čemkoli mluvit v situaci, kdy s námi nikdo nejedná a o ničem se nebaví, tedy ani ministerstvo, ani zbývající podílníci. Akcionářská smlouva z roku 1995 říká, že máme předkupní právo, jenže o tom, zda jej využijeme, nelze nyní hovořit. Na stole není konkrétní návrh, který bychom mohli posuzovat. Případný prodej podílu je velmi složitá transakce, která se projednává několik měsíců, někdy i let.
* Součástí strategie je i plán ovládnout 20 procent trhu s pohonnými hmotami. V Česku je přitom jedna z nejhustších sítí čerpacích stanic na obyvatele v Evropě. Navíc prodej každého pátého litru pohonné hmoty je spojen s podvodem na DPH …
Právě omezení šedé zóny je jednou ze základních podmínek, jak naplnit naši rozvojovou strategii. Jsme ale realisté a víme, že se šedý trh nedá zcela potlačit. Ve strategii tedy počítáme s jeho omezením alespoň o 50 procent.
* Zvýšit podíl na trhu s pohonnými hmotami ze současných 14 procent na 20 ale asi nepůjde bez akvizic. Vyjednáváte již s nějakým velkým řetězcem?
Unipetrol je otevřen akvizicím. Jednáme s vlastníky čerpacích stanic, ale rokování jsou důvěrná. Nemohu ani říci, zda jednáme s velkými, nebo malými hráči.
* Počítáte i s výstavbou nových čerpacích stanic?
Mimo jiné s budováním samoobslužných čerpacích stanic Expres 24. Aktuálně provozujeme dvě takové čerpací stanice, letos plánujeme zprovoznit další čtyři. Do pěti let chceme mít 50 samoobslužných čerpacích stanic s nepřetržitým provozem.
* Pokud mají být další plány Unipetrolu úspěšné, musí mít firma zajištěn přístup k levným dodávkám vstupní výrobní suroviny, ropy. Se společností Mero ale několik let neúspěšně vyjednáváte o výši tranzitních poplatků…
Jejich výše byla nastavena v roce 1995, v době, kdy se stavěl ropovod IKL. Chápu, že kvůli investicím bylo nutné navýšit i tranzitní poplatky. Jenže se investovalo před 18 lety, dle našeho názoru se vložené finance již vrátily a nastal čas stanovit nové a férové tarify. Nechali jsme si zpracovat několik studií a z nich jasně vyplývá, že v Česku jsou tarify za tranzit ropy o desítky procent vyšší než v ostatních zemí. A to nejen v Evropě, ale například i v USA nebo Kanadě. Vše je o naší konkurenceschopnosti. Pokud nebudeme schopni soutěžit s okolními rafineriemi, přestaneme přepravovat i ropu, a to bude mít negativní vliv na Mero a energetickou bezpečnost České republiky. Očekáváme, že najdeme přijatelné řešení pro obě strany. Jsme otevřeni dalšímu jednání, i když běží již tři roky.
* Jak velké snížení tarifů budete po Meru požadovat?
Nechceme se vyjadřovat o takto citlivých jednáních prostřednictvím médií. Požadujeme, aby byly do ceny tarifů zahrnuty oprávněné náklady společnosti Mera spojené s přepravou ropy, návratnost investic a přiměřený zisk. Takto stanovená cena by měla být zcela jistě na nižší úrovni než ta, kterou Česká rafinérská platí od roku 1996.
Vůbec nemáme v plánu rafinerie nějak v rámci naší strategie omezit, nebo dokonce zavřít.
O autorovi| Vadim Fojtík • fojtik@mf.cz
