Bývalý spolupracovník tajných služeb Spojených států Edward Snowden, který po vyzrazení citlivých amerických informací léta žije v ruském exilu, vydává vzpomínkovou knihu. V díle nazvaném Permanent Record, které vyjde příští týden v úterý, podrobně vysvětluje svůj životní osud a také to, proč se rozhodl riskovat svobodu vyzrazením tajných dat.
Snowden, dlouholetý spolupracovník americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) a Ústřední zpravodajské služby (CIA), v roce 2013 zveřejnil množství utajovaných informací, které odhalily značný rozsah americké elektronické a telefonní špionáže. Podle serveru WikiLeaks byli terčem odposlechů NSA i evropští státníci včetně německé kancléřky Angely Merkelové. Před americkými úřady se Snowden uchýlil do Ruska, které mu udělilo azyl.
Ve svých memoárech nyní Snowden líčí, že díky práci pro NSA a CIA dospěl k závěru, že americké tajné služby zneužily ústavu, proto neměl jinou možnost, než se o svá zjištění podělit s tiskem.
„Uvědomil jsem si, že jsem byl bláhový, když jsem si představoval, že by nejvyšší soud, Kongres nebo prezident (Barack Obama), snažící se distancovat od administrativy prezidenta George Bushe (mladšího) vůbec někdy pohnali tajné služby k odpovědnosti, a to kvůli čemukoli,“ píše Snowden v knize.
Považujete Edwarda Snowdena za hrdinu?
AP poznamenala, že kniha přináší dosud nejpodrobnější vysvětlení kroků, které Snowden učinil. Svým rozhodnutím vyvolal celoamerickou debatu nejen o rozsahu tajných odposlechových programů tajných služeb, ale také o vyšších principech, které člověka přimějí postavit se proti možným nepravostem v systému státu i za cenu upadnutí do nemilosti a ohrožení vlastní svobody.
Zda se 36letý Snowden jednou bude moci vrátit do vlasti, kde mu hrozí za špionáž a krádeže státních dokumentů desítky let vězení, případně doživotí, jasné není. V Rusku prozatím může zůstat do roku 2020, Moskva mu ale azyl v minulosti opakovaně prodloužila. Snowden dříve také hovořil o tom, že by se rád uchýlil pod ochranu i jiných zemí. O azyl žádal mimo jiné i Německo, které to ale odmítlo, ač udělení ochrany podporují například opoziční strany Levice a Zelení nebo také několik petic.
V rozhovoru s Die Welt řekl Snowden, že má stále zájem uchýlit se do Německa. Je také přesvědčen, že kdyby mu Berlín azyl udělil, nebyl by to nepřátelský akt vůči USA. Azyl v EU by naopak podle něj naopak znamenal, že Evropa stojí za Spojenými státy i tehdy, když ony samy nemohou své hodnoty hájit. „Evropské vlády ze mě mají strach,“ dodal. Poznamenal ale, že se zdá stále více pravděpodobné, že se jednou bude moci vrátit domů.
Naději, že mu azyl poskytne Francie, Snowden vyjádřil v rozhovoru s francouzskou rozhlasovou stanicí France Inter. Celý rozhovor má být odvysílán až v pondělí, jeho úryvky ale stanice s předstihem zveřejnila na twitteru. Snowden v rozhovoru tvrdí, že by byl moc rád, kdyby francouzský prezident Emmanuel Macron udělal gesto, které by mu umožnilo žít ve Francii. Kdy a kde se rozhovor uskutečnil podle Reuters není jasné.
Čtěte také:
Glosa: Na kolik si ceníte svá data? Deset dolarů, nebo pizzu až do domu?
Krize v Le Monde se prohlubuje. Křetínský zatím dohodu s novináři nepodepíše
USA rozšířily obvinění vůči zakladateli WikiLeaks Assangeovi, hrozí mu 175 let vězení
