Společný železniční podnik má vzniknout hektickým tempem k 1. dubnu 2008
Sotva Topolánkův ministerský sbor na konci října rozhodl o vyčlenění nákladní železniční dopravy z Českých drah a vytvoření samostatné dceřiné společnosti ČD Cargo, už pro tuto dcerku, která se ani nestačila narodit (vzniknout by měla k prvnímu prosinci), hledá ženicha. Má být ze Slovenska. Jde o projekt, který je určitou reminiscencí někdejších Československých státních drah, jež zanikly v den rozpadu federace - 31. prosince 1992. Ministerstvo dopravy předkládá k projednání vládou materiál, který počítá se založením společného operátora nákladní železniční dopravy, jenž by vznikl fúzí ČD Carga a slovenské společnosti ZSSK Cargo. (V dokumentu, s nímž se měl týdeník EURO možnost seznámit, se o nové společné firmě hovoří jako o CZ+SK Cargo.) Tiskové oddělení českého ministerstva dopravy týdeníku EURO potvrdilo, že by materiál měl být v nejbližší době předložen k projednání Topolánkovým kabinetem, ale bližší informace o termínech nesdělilo. Není ani jasné, proč se s fúzí tak spěchá.
Už za čtyři měsíce.
Měl by to být fofr. Podle předkládací zprávy je předpokládaným dnem vzniku CZ+SK Carga první duben 2008. Na všechny přípravné práce budou pouhé čtyři měsíce, což se zdá být šibeniční termín. Celý koncept se na první pohled může jevit jako velice rozumný. Je odpovědí na současný vývoj v Evropě, v níž se zostřuje jak vnitroodborová, tak mezioborová konkurence a v železniční dopravě vznikají silná nadnárodní uskupení (velmi expanzivní akviziční politiku praktikuje zejména Deutsche Bahn). Autoři předkládací zprávy připomínají, že se pokračuje ve vytváření interoperability železničního dopravního systému a také sítě transevropských koridorů nákladní železniční dopravy. Přitom existuje zásadní rozdíl mezi vývojem ve starých a v nových členských státech EU. Zatímco ve starých objem železniční nákladní dopravy v minulých letech většinou rostl, v nových klesal. A na všechny tyto trendy by měl česko–slovenský sňatek reagovat.
Společný operátor nákladní železniční dopravy by mohl těžit především ze stále velmi silné obchodní výměny mezi ČR a SR, z technologické podobnosti vozidlového parku i zabezpečovacího zařízení, z jazykové příbuznosti zaměstnanců i z velkého potenciálu přeprav do západní Evropy - postsovětského ekonomického prostoru. Obnovený česko-slovenský dopravní směr by mohl lépe konkurovat jiným přepravním proudům - jak na severu přes Polsko, tak na jihu přes Maďarsko a Ukrajinu. To je jistě v pořádku. Základní otázkou však je, proč ten spěch. Proč je například celý materiál předkládán do vlády bez meziresortního připomínkového řízení, jak je uvedeno v předkládací zprávě. Přitom diskuse by jistě mohla být podnětná (tiskové oddělení ministerstva tvrdí, že na základě povolení premiéra je materiál projednáván ve zkráceném připomínkovém řízení). Ať tak či onak, tlak na rychlost fúze je evidentní. Jako by měsíc či dva měly v celém procesu hrát nějakou zásadní roli.
Chybí hlubší zdůvodnění.
Přitom z dokumentu není zřejmé, že by byly zvažovány i jiné varianty strategických nadnárodních aliancí. Neuvažovalo se, zda by ČD Cargo nemohlo například více participovat na severo-jižním transportu. Z toho lze dovodit, že společný česko-slovenský železniční operátor přebere od konkurence část tranzitu mezi Východem a Západem. Není zcela zřejmé, jaké přínosy fúze může mít. Žádná ze zakladatelských firem totiž dosud neprošla očistnou restrukturalizací a ani pro jednoho z partnerů to nebude přínosné z hlediska know-how. ČD Cargo s třinácti tisíci zaměstnanci ještě předtím, než bude moci vstřebat změny vyplývající z vyčlenění z Českých drah a prokázat oprávněnost své samostatné existence, se bude spojovat s dlouhodobě ztrátovým slovenským podnikem. Dva otřesy najednou. Kde nová firma vezme kapitál na nezbytné investice?
Nápad se zdá rozumný, ale nezodpovězených otázek je mnoho. Každopádně to vypadá, že v celé věci je zatím více vysoké politiky než ryzí ekonomiky. Týdeník EURO v souvislosti s připravovanou česko-slovenskou firmou zaslal několik dotazů na slovenské ministerstvo dopravy - mluvčímu a poradci ministra Mariánu Jánošíkovi -, které měly osvětlit postoje druhého z partnerů, ale v určeném termínu žádná odpověď nepřišla.
Společný realizační tým.
Když se však obě vlády rozhodnou projekt podpořit, mělo by být mezi premiéry Mirkem Topolánkem a Robertem Ficem podepsáno memorandum o spolupráci v oblasti železniční nákladní dopravy. Návrh memoranda hovoří o ustanovení společného česko-slovenského realizačního týmu, jehož členové by měli být vybaveni dostatečnými kompetencemi, aby mohli celý záměr uskutečnit. Do 30 dnů od podepsání memoranda by tento tým měl předložit plán postupných kroků. Má také pravidelně zpracovávat písemné informace o stavu projektu. Jeho hlavním úkolem však bude připravit návrhy celé řady dokumentů potřebných pro zřízení a založení CZ+SK Carga. Bude třeba definovat strategické a obchodní cíle nadnárodního podniku, vytvořit ekonomický model a SWOT analýzu, analyzovat a projektovat řízení rizik a určit výši struktury podílů a majetkových vkladů obou zakladatelů. Bude též nutné vybrat právní základnu pro založení a vznik CZ+SK Carga, určit právní formu společnosti a její sídlo a rozhodnout o zastoupení zakladatelů v orgánech firmy a o manažerském a personálním zabezpečení společnosti. To však není vše. Realizační tým by měl připravit i smlouvu o fúzi, řídicí listiny nové firmy (stanovy, organizační řád, ekonomická pravidla), podklady pro udělení licencí a dalších dokumentů nutných k provozování drážní dopravy v příslušných zemích, podnikatelský plán a žádost o zápis do obchodního rejstříku. Do kterého rejstříku to však bude, zda do českého, či do slovenského, se dosud neví. Souvisí to právě se zřízením sídla firmy. Nelze vyloučit, že právě tato záležitost by mohla být jedním z nejvíce diskutovaných bodů - mohla by se v ní projevit tradiční rivalita obou národů, jak ji známe z dob federálních. Určení sídla má totiž právní, účetní, daňové a nepochybně i politické konsekvence. Materiál, který jde do vlády, upozorňuje na to, že problémy by mohly vyvěrat i z toho, že v zakladatelských zemích jsou „odlišně politicky zakotvené vlády“ a že nelze vyloučit rozdílné preference v souvislosti s rozdílnými národními zájmy. Určité komplikace může také způsobit, že zatímco v ZSSK Cargu vykonává vlastnická práva přímo stát prostřednictvím slovenského ministerstva doprava, ČD Cargo bude dceřinou společností Českých drah. To znamená, že vliv slovenského státu je přímý, kdežto českého jen zprostředkovaný. Určité problémy účetního a finančního rázu vzniknou i v případě, že Slovensko vstoupí dříve do evropské měnové unie než ČR, což je pravděpodobné.
Trojka v EU.
Pouze jedno je jisté. Společná železniční firma by v Evropě nabrala na síle. Založením CZ+SK Carga by se nový operátor dostal při porovnání hlavních ukazatelů (objem přepravovaného zboží, přepravní výkon, počet nákladních vozů) na třetí až čtvrté místo v rámci celé Evropské unie. Tím by se z něho stal významný hráč, který by mohl zdatně sekundovat největším železničním podnikům v EU - Railionu (německé Deutsche Bahn Cargo), polskému PKP Cargu či francouzské SNCF Fret. Větší objemy však ještě nemusejí znamenat lepší hospodářské výsledky.
