Náměstek Michael Hrbata utratil za nemovitosti skoro dvojnásobně více, než si vydělal. Odkud plynou zdroje státního úředníka?
Když se řekne Vyškov, asi každému se vybaví spojitost s armádou. Platí to i osm let po přestěhování vojenské fakulty do Brna, u města se stále drží posádka a vojenská akademie s rozlehlým výcvikovým prostorem. S trochou nadsázky se dá říci, že každý druhý, koho potkáte na ulici, tu má něco společného s vojskem, přinejmenším z minulosti. A ti šikovní toho umějí využít.
Jedním z těch, kteří prožili mládí v zeleném pod Drahanskou vysočinou a v posledních letech vystoupali hodně vysoko, je Michael Hrbata. Do úřadu nastoupil v červenci roku 2010, když předtím neobhájil křeslo poslance ODS v posledních volbách. A postupem času se dostal až do funkce náměstka ministra obrany pro personalistiku. V resortu opět narazil na staré známé z Vyškova, kteří k armádě také přilnuli. Třeba na šéfy stavební firmy Staeg, jež mnoho let vydělávala na velkých zakázkách pro obranu, a to nejen na jižní Moravě.
Rovnice nevychází K funkci náměstka patří plat, který několikanásobně přesahuje výšku průměrné mzdy. Pokud vyjdeme z informací získaných serverem Aktuálně.cz přímo od ministerstev, mohl si náměstek na obraně přijít v roce 2010 na skoro 110 tisíc korun měsíčně a k tomu získat mimořádnou odměnu 90 tisíc korun. Za červenec až prosinec 2010 tak činil hrubý výdělek 750 tisíc korun. V následujícím roce 2011 mohl získat celkem 1,5 milionu korun, za rok a půl ve funkci náměstka tedy dohromady dva a čtvrt milionu. Když k tomu ještě přičteme poslanecké příjmy z první poloviny roku 2010 (počítáme 120 tisíc měsíčně, tedy poslanecký plat včetně náhrad), blíží se odhadovaný hrubý výnos z let 2010 a 2011 třem milionům korun.
Náhled do katastru nemovitostí nicméně prozradí, že Hrbata si v minulých letech počínal jako zdatný investor do realit. V srpnu 2010 koupil nový třípokojový byt a garážové stání v širším centru Brna za 3,13 milionu korun. Loni v dubnu si pořídil dva byty ve Vyškově po 1,3 milionu. Dohromady tedy za poslední dva roky utratil jenom za nemovitosti kolem 5,7 milionu korun.
Hrbata na dotaz týdeníku Euro uvedl, že nákup nemovitostí financoval „z vlastních zdrojů, hypoték nebo ve společenství vlastníků“.
Co se týče vlastních zdrojů, z dřívějška ale tolik našetřeno mít nemohl. Čile totiž nakupoval už v letech poslancování – v roce 2007 koupil ve Vyškově dům s osmi byty za 2,7 milionu korun. Jak vyplývá z přiznání uloženého ve sněmovně, v témže roce uložil sto tisíc do podílových listů Komerční banky. O dva roky později utratil 70 tisíc za garáž ve Vyškově a spolu s bývalým kolegou z armády Ladislavem Střeleckým si rozdělil pozemek, za který dal 700 tisíc. Na tomto pozemku nechali Hrbata se Střeleckým vybudovat řadové garáže, dnes z nich společně vlastní více než tři desítky. Hrbata ani Střelecký, který šéfuje stavebnímu družstvu a vlastní realitní firmu, neupřesnili, kolik investice do výstavby činila. Oba nicméně společně figurují i v dalších projektech a mezi sebou provádějí finanční transakce. Střelecký například nyní vlastní polovinu bytů v domě, který Hrbata koupil v roce 2007.
Nebudeme to rozebírat Mimo výdaje na byty a garáže se Hrbata coby poslanec hodně plácl přes kapsu i ve prospěch svojí strany. Z výročních zpráv ODS vyplývá, že v roce 2008 věnoval občanským demokratům necelých 280 tisíc korun a následující rok se s téměř 590 tisíci dostal mezi špičku stranických sponzorů (v posledních letech už tak štědrý nebyl, v roce 2010 poslal ODS 93 tisíc a loni jen devět tisíc).
Vyjádření „vlastní zdroje“ Hrbata vztahuje i na vyrovnání, které dostal po rozvodu od bývalé manželky ještě před nástupem do sněmovny v roce 2006. Sám odmítl upřesnit, kolik z tehdy prodaného domu utržil, podle informací týdeníku Euro ale částka nepřesáhla 1,8 milionu korun. Mezi vlastní zdroje naopak nemůžeme zahrnout příjmy od firmy Parea, ve které byl Hrbata donedávna polovičním spolumajitelem. Týdeníku Euro tvrdil, že od společnosti nepobíral žádné peníze. Zda a kolik dostal Hrbata za letošní prodej svého podílu, nechtěl hovořit ani on, ani současný stoprocentní majitel firmy Petr Hájek.
Zda nákupy z posledních dvou let Hrbata pokrýval částečně z hypoték, se nedá dostatečně prokázat. Sám přiznal jenom dvoumilionovou hypotéku u České spořitelny v roce 2007 jako poslanec. Druhou si podle dostupných informací vzal letos v dubnu, a to na více než tři miliony korun. „Hypotečním úvěrem jsem hradil náklady na pořízení bytu,“ napsal v odpovědi. V telefonickém hovoru řekl, že letošní hypotéka je vlastně refinancování té původní, dvoumilionové. Na pozdější námitku, že při klasickém refinancování se částka nezvyšuje, už nechtěl svoje závazky blíže rozebírat. Nechtěl ani upřesnit, jestli z aktuálního úvěru kupuje nějakou další nemovitost.
Zdůrazněme, že do pomyslné rovnice nezapočítáváme žádné další možné legální příjmy, ale ani žádné další Hrbatovy výdaje. U příjmů jde hlavně o výnosy z nájemného z celkem sedmi bytů a ještě většího počtu garáží. „Souhrnnou výši nevím, je řádně uvedena v mém daňovém přiznání a řádně zdaněna,“ uvedl.
Daňová přiznání ani prohlášení pro Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), jež musí odevzdat coby držitel bezpečnostní prověrky, Hrbata nezveřejnil. Uvedené instituce je třetím osobám neposkytují. Hrbata seděl od roku 2006 také v několika dozorčích radách, jeho příjmy to ale významnou měrou neovlivnilo. S velkou jistotou tak můžeme předpokládat, že čistý zisk z nájemného a dalších oficiálních příjmů vedle platu nepřesáhl náměstkovy běžné výdaje. Do nich musíme zahrnout například provoz domu na předměstí Vyškova, kde má Hrbata trvalé bydliště, nebo výživné na děti z rozvedeného manželství. Zdroje z resortu obrany navíc potvrzují, že náměstek si žije na vysoké noze a rád to dává okázale najevo.
Zajít si na fotbal Jaká je tajenka zjevného nesouladu v Hrbatových příjmech a výdajích? Zdroje týdeníku Euro z Vyškovska i prostředí ministerstva obrany se shodují v tom, že je třeba se ptát na adrese společnosti zmíněné na začátku textu. Na blízký vztah mezi Hrbatou a jednatelem firmy Staeg Vojtěchem Mikulíkem už některá média dříve upozornila. Obě strany také potvrzují, že se znají. „Pan Mikulík zná Michaela Hrbatu z dlouholetého působení v oblasti stavebnictví ve vyškovském regionu,“ odpověděla mluvčí firmy Monika Švehlová. Zároveň popřela, že by Staeg poskytoval Hrbatovi finanční či jinou podporu.
Připomeňme, že Staeg se po nástupu Alexandra Vondry dostal na černou listinu, podle auditu totiž poskytoval vojákům úklidové a další služby za cenu přemrštěnou o více než sto milionů korun ročně. Lukrativní zakázky se držel i poté, co ministerstvo podalo trestní oznámení. Příspěvkové organizaci Armádní Servisní se podařilo vymanit z nevýhodných smluv až letos. Z materiálů, jež má týdeník Euro k dispozici, je zjevné, že firmy spřízněné s firmou Staeg paralyzovaly nové veřejné tendry účelovými námitkami. Našly přitom podporu i u antimonopolního úřadu.
Staeg se mezitím rozdělil na stavební a servisní firmu. Částečnou náplast za ztracený zdroj v Praze může najít v nových zakázkách, které dostal v posledních měsících na Vyškovsku. Stačí se podívat do listopadového vydání radničního zpravodaje: společnost Staeg Stavby opravuje za více než sto milionů historickou budovu, do níž se přestěhuje část městských úředníků, společnost Staeg Facility zase nahradí městské technické služby a vydělá si ročně 17,8 milionu korun. Největší zakázkou je ale výstavba bioplynové stanice u města za 125 milionů.
Hrbata sice nemá v kompetenci ekonomickou složku v resortu – pod jeho kancelář patří například péče o veterány nebo armádní sport – bez kontaktu se svými známými z regionu ale jistě není. Náměstkovi stačí zajít na stadion Juliska, jehož správu má prostřednictvím Armádního sportovního centra Dukla ve své gesci.
Staeg se letos stal jedním z hlavních partnerů klubu FK Dukla, který je na stadionu v nájmu za zhruba 100 tisíc korun ročně. Týdeník Euro se zeptal vedení fotbalové Dukly i firmy Staeg na výši sponzorského příspěvku. Zástupci klubu neodpověděli vůbec. „Vzhledem k obchodní a marketingové strategii společnosti tyto údaje nezveřejňujeme,“ napsala mluvčí firmy Staeg.
O autorovi| Tomáš Pergler • pergler@mf.cz
