Premiér Bohuslav Sobotka bude na sjezdu ČSSD v březnu obhajovat funkci předsedy strany. Je připraven i na možnost, že bude mít protikandidáty, podle něj je to v demokratické straně normální. Na jednání o stranickém kandidátovi na prezidenta podle něj nyní není vhodný čas, strana ho začne vybírat po sjezdu.
„Jsem připraven pozici předsedy strany obhajovat a bude muset pozice obhájit i celé vedení sociální demokracie,“ řekl Sobotka. Je připraven i na to, že se proti němu ve volbě předsedy někdo postaví. „Lánský puč nebyl normální, to bylo nefér a bylo to hodně zákeřné a podivné,“ připomněl Sobotka pokus některých vysoce postavených členů ČSSD sesadit ho z pozice lídra po volbách v roce 2013.
„Ale je normální, že předseda strany je kritizován uvnitř politické strany, pokud je demokratická. Je normální a není to přece nic nepřijatelného, že má předseda strany protikandidáty, když se volí,“ řekl s tím, že ČSSD na rozdíl od hnutí ANO není založeno na jednom člověku.
Zároveň nastínil své představy, na co by se měla ČSSD v budoucnu zaměřit. „Já bych byl rád, a s tím bych chtěl přijet na sjezd v Brně, abychom se více soustředili na otázku ochrany životního prostředí, abychom se věnovali oblasti kultury a také se soustředili na věci, které souvisí s digitalizací, včetně parametrů služeb v oblasti virtuálního prostředí, kde se dnes už pohybuje řada mladších voličů,“ řekl.
O prezidentském kandidátovi pro volby na počátku roku 2018 se podle Sobotky na sjezdu ČSSD ještě jednat nebude. „Myslím si, že v okamžiku, kdy budeme mít po sjezdu, budeme mít nějakou časovou kapacitu a personální kapacitu, abychom se věnovali tomu, co bude v roce 2018 po volbách do Poslanecké sněmovny. Zatím ta diskuse ve straně vůbec neběží, prostě proto, že na ni nemáme sílu ani čas v krajském a senátním souboji,“ řekl.
Celostranická volba
O způsobu výběru prezidentského kandidáta se v ČSSD zatím nerozhodlo. Sobotka má představu, že by všichni členové strany hlasovali o tom, koho strana podpoří nebo přímo nominuje.
Současné zvýšení mezd státních zaměstnanců, minimální mzdy a důchodů nesouvisí s nadcházejícími krajskými a senátními volbami, tvrdí dále Sobotka. Opoziční strany obviňovaly Sobotkův kabinet, že zvyšování mezd a penzí je předvolební krok.
„Pokud jde o zvyšování platů, tak ty platy zvyšujeme celou dobu, kdy jsme ve vládě, tedy celých těch zhruba dva a tři čtvrtě roku,“ řekl Sobotka. „Je pravda, že u dvou profesí jsme nárůst platů zrychlili, tam cítíme největší problém, to se týká právě školství a sester a lékařů v nemocnicích,“ uvedl k tomu, že zatímco průměrné zvýšení platů ve veřejné správě, o kterém vláda v září rozhodla, je o čtyři procenta, učitelům přidala šest procent a lékařům a sestrám deset procent.
Ve středu vláda schválila také zvýšení minimální mzdy o 1100 Kč na 11 tisíc korun. Sobotka ale ve všech případech odmítl souvislost s víkendovými volbami. „Zvyšovali jsme ji i loni, i když žádné volby nebyly, stejně jako jsme loni zvyšovali platy, i když žádné volby nebyly. Je to součástí naší politiky a jednoduchý princip, který prosazuje ČSSD je, že když roste ekonomika, tak je třeba, aby rostla i životní úroveň občanů. A vláda to může ovlivnit zvyšováním platů a zvyšováním penzí,“ řekl.
Vláda by se měla podle Sobotky do konce svého mandátu soustředit na opatření, která by zrychlila hospodářský růst, prosadit novelu stavebního zákona, řešit otázky samoživitelek či dotáhnout audit bezpečnosti Česka. Před sněmovními volbami v příštím roce očekává, že se proti sobě budou koaliční partneři vymezovat, kabinet s ANO a KDU-ČSL ale podle něj už v několika volbách prokázal, že to nemusí vést k rozpadu koalice.
Rozbitá Evropa
Sobotka se dnes vyjádřil i k situaci v Evropě. Britské rozhodnutí opustit Evropskou unii podle něj vedlo k tomu, že se nyní cizinci žijící v Británii stávají terčem útoků. Podobná chyba se už nesmí v žádné další unijní zemi opakovat, pokud nemají Evropu rozbít nacionalismus a nenávist.
Sobotka připomněl incidenty z posledních měsíců, kdy byl v září v Londýně zavražděn Čech a v srpnu zabil dav v Harlow Poláka. „Teď se nám ukazuje ta skutečně velmi nepříjemná tvář britského nacionalismu, který byl silně podpořen výsledkem brexitu. A je to taková ochutnávka toho, jak by jednou mohla vypadat Evropa, kdyby se nám nedej bůh nepodařilo udržet Evropskou unii pohromadě. Začaly by nás rozbíjet nacionální záště a nenávist,“ řekl Sobotka.
Při vyjednáváních mezi EU a Londýnem, která by měla začít příští rok, očekává premiér tvrdý střet, kdy z britské strany nebude ochota k ústupkům. „Bude to určité dilema vyjednat dobrou dohodu. Ochránit naše zaměstnance ve Velké Británii a současně nepřipustit, aby se Británie příliš vzdálila,“ řekl Sobotka. Udržet úzké vztahy s Londýnem je podle něj v zájmu Česka.
Budou chybět
Brexit je podle Sobotky pro zbývající země EU i příležitostí proto, aby tyto státy převzaly část investic, které by jinak směřovaly do Británie. „Naopak zase negativem bude, že Britové v rámci Evropské unie, často ve spolupráci s Visegrádem, podporovali odpor proti protekcionismu, udržení volného evropského trhu. Tady nám bude Británie v EU chybět,“ řekl premiér.
Visegradská skupina, kterou spolu s ČR tvoří Slovensko, Polsko a Maďarsko, bude podle Sobotky i nadále dobrou platformou pro prosazování českých zájmů uvnitř EU. Premiér ale zdůraznil, že to není jediná forma spolupráce, kterou Česko v unii využívá. „Naše politika byla vždycky zaměřena na to, že se snažíme v Evropě mít dobré vztahy, že se snažíme tam mít přátele,“ řekl. Vyzdvihl v této souvislosti například strategický dialog s Německem.
Premiér také odmítl některá vyjádření západních politiků, že se visegrádská skupina staví proti EU. „V4 nikdy nefungovala a nikdy nebude fungovat jako nástroj pro rozbíjení Evropské unie,“ řekl.
Čtěte dále:
Sobotka připustil vládní spolupráci s komunisty
Sobotka odmítá Zemanův a Hoferův posílený Visegrád
Babiš podle Sobotky parazituje na Romech a mluví jako nácek
