Strana ovšem nezklamala ani programově: na problémy zdravotnictví, školství, penzí i dalších sociálních věcí chce i nadále jen naházet peníze svých nevoličů. A to prý chystala nový program!
V Praze tak došlo na předpovědi lidí z ČSSD, že na tomto sjezdu strana skutečný sjezd pouze odloží, a to na jaro 2017. Tedy krátce po krajských a senátních volbách na podzim 2016, kdy uvidí, co jí přineslo utíkání před vlastním strachem z Andreje Babiše: buď moc neztratí ze svých suverénních krajských pozic a Sobotka se znovu zachrání; nebo přijde velké zemětřesení, s nímž vždy ožívají obvyklí podezřelí – Michal Hašek, Tejc i Chovanec.
Jeho bych totiž rád viděl, jak na příštím sjezdu upřímně děkuje novému předsedovi Haškovi… Když totiž v Praze děkoval Sobotkovi, chybělo na konci jen to, aby mu na závěr daroval milé štěňátko. Mimochodem: to není má autorská zlomyslnost, ale kuloárový hlas ze sjezdu ČSSD. A jak víme, kuloárové hlasy se v interpretaci partajních věcí zpravidla nepletou.
Přečtěte si rozhovor s Milanem Chovancem:
Připravovat lex Babiš mi přijde nesmyslné, říká první místopředseda ČSSD
A neplete se ani Jiří Dienstbier, tradičně nechtěné dítě strany, které musí neustále uplácet vysokými funkcemi. Ten jako obvykle neodhadl svou pozici, vyšlápl si na prvního místopředsedu a znovu zjistil, že ho nikdo nechce. Přesto ČSSD nastínil krutou pravdu: přestože je nominálně nejsilnější ve vládě, sněmovně i Senátu, ztrácí reálnou sílu; tu nyní drží Babiš, jenž premiéra Sobotku bere jako hloupějšího kolegu v televizním komediálním duu. ČSSD má štěstí v neštěstí, že si vyjednala pár věcí ze svého programu při koaličním jednání. Teď už by s Babišem nevyjednala nic.
Podle Dienstbiera navíc ČSSD nehraje do karet ani složení jejích voličů, které neustále vábí svou zastaralou třídní politikou, přestože je Česko podle statistik beztřídní země, kde jsme všichni (až na pár výjimek) víceméně stejní chudáci: ČSSD ztrácí velká města i to málo mladších voličů, které nabrala.
Jestli tento kurs udrží, bude se jednou rvát o stejné publikum jako komunisti. Přitom je to paradox: ve světě zpravidla ve velkých bohatších a vzdělanějších městech vítězí ve volbách právě levice. Ta moderní, samozřejmě.
Je tu ovšem ještě jeden paradox: ČSSD se tradičně vymezovala proti ODS, to byl její úhlavní nepřítel. Teď, když už ODS žádného nepřítele nepotřebuje, protože ji dostatečně ničí její vlastní jméno, se ČSSD vymezuje proti ANO, což je ovšem její vládní koaliční partner. Sobotka má naprostou pravdu, že je Babišova koncentrace politické, ekonomické i mediální moci strašidelná.
Ostatně na sjezdu proti tomu musel vytáhnout povinně, když už proti němu na svém sjezdu (či spíš firemní poradě) vytáhl i Babiš. Jen jsem zvědavý, jak chce Sobotka proti vlastnímu vicepremiérovi a současně nejpopulárnějšímu politikovi bojovat v praxi. Jestli stejně jako doposud, tak už se Babiš může těšit na ještě větší koncentraci. Zatím si totiž tenhle souboj dost užívá.
Čtěte další komentáře autora:
Babišova stoprocentní demokracie
