ČSSD se poslední dobou moc nedaří. Prohrála trojí volby v řadě, její preference se znovu blíží komunistům a právě si možná sama odstřelila populárního hejtmana Jiřího Zimolu. Takže když teď dalo vedení strany hlavy dohromady, aby vymyslelo, jak co nejmíň prohrát sněmovní volby, byla z toho další exploze zoufalství.
Jedním z jejích projevů je i Sobotkův předvolební boj za lepší jídlo. Premiér kvůli němu dokonce začal jezdit i na „šunkové“ summity chudých z V4. Ne že by nám hypermarkety často neprodávaly jídlo, jež se spíš než pro lidi hodí pro zvířata, které za to pak na oplátku jíme. Ano, některé „identické“ výrobky nejsou na chudším východě stejné jako na bohatším západě: nejen v kokakole najdete jiné věci v Česku než třeba v Německu. A taky u nás někdy stojí víc.
Sobotka se teď rozhodl bojovat za to, abychom i my pili stejnou kokakolu jako Němci a ochutnali tak konečně Západ, když už máme pořád východní platy. Stejně jako on rádi argumentují i někteří Češi, co jezdí nakupovat do Německa: některé potraviny jsou tam kvalitnější a levnější. V tom mají samozřejmě pravdu, jenže tím argument končí.
Zaprvé je německý trh osmkrát větší a mnohem bohatší, sofistikovanější a konkurenčnější než ten český. Němci si tak užívají tzv. slevu z rozsahu: nejen jídlo nakupují levnější i proto, že ho prostě nakoupí víc. Menší český trh tohle kompenzuje vyššími cenami. Ostatně i v tom platí stará pravda, že čím chudší země, tím dražší je. Když věci vyvíjíte, jíte po práci maso; když je montujete, jíte masové výrobky.
Čtěte o maržích řetězců:
Obchodní řetězce si účtují přirážku až 90 procent, tvrdí potravináři
Zadruhé Češi jsou slevoví feťáci, ne že ne. V akci nám prodáte i pytel víte čeho a ještě se u toho budeme cítit dobře. Jenže žádná sleva není zadarmo. Vždycky ji někdo musí zaplatit někde jinde, protože hypermarkety musí držet určitý zisk. Některé jejich marže můžou občas připomínat lichvu, i to se na volném trhu stává. Nechte ale do jejich cenotvorby sáhnout někoho jako Sobotka, který si myslí, že ceny zboží určují a peníze tisknou v Lidovém domě, a uvidíte, jak draho může být.
Navíc pokud jde o kvalitu jídla, jsme überpokrytci. Vzpomínáte ještě na válku o český česnek? Většina Čechů tehdy v televizi ráda říkala, že nechtějí nakupovat ten čínský, co trochu míň voní po česneku, a chtějí lepší český. Takže když nám ho pak hypermarkety nakoupily, daly ho na prominentním místě na velkou hromadu a pro jistotu do něj zapíchly i českou vlaječku, abychom zapomněli na vyšší cenu… kupovali jsme vesměs dál ten čínský. Byl prostě levnější.
Chudší Česko je draží než bohatší Německo i ohledně jiného zboží. Třeba víno nebo oblečení je u nás dražší, přestože má v obou zemích stejné složení. Stejně tak u nás zůstane dražší i některé jídlo, i kdyby Sobotka náhodou před volbami nařídil stejné složení jogurtů a osobně ho chodil kontrolovat. Jen by v hypermarketech zdražilo jiné zboží. Nic totiž na světě není zadarmo a sliby ČSSD zvlášť.
Přečtěte si další komentáře Petra Holce:
