Sobotku překvapilo, že OKD nakonec získal Bakala. Prodej byl podle něj ale v pořádku

27. 7. 2018

Bývalý premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zopakoval, že prodej menšinového státního podílu v těžební společnosti OKD firmě Karbon Invest Viktora Koláčka a Petra Otavy se uskutečnil v souladu se zákonem a soutěžními pravidly. Následný přeprodej nabyvatelské firmy skupině finančníka Zdeňka Bakaly ho, jak uvedl, velmi překvapil. Sobotka dnes strávil víc než čtyři hodiny před sněmovní komisí k privatizaci OKD.

Koláček a Otava žádným způsobem nesignalizovali ministerstvu financí ani vládě, že si nechtějí OKD ponechat, řekl novinářům Sobotka před slyšením ve sněmovní vyšetřovací komisí. Poznamenal, že Koláček s Otavou dlouhá léta pracovali na tom, aby získali v OKD většinu.

Sobotka upozornil na to, že privatizace OKD začala už začátkem 90. let, kdy byly do společnosti vloženy i desítky tisíc hornických bytů. Zásadní zlom podle něho přišel v roce 1996. „Stát rozdával akcie OKD zadarmo tak dlouho, až přišel o majoritu,“ řekl.

„Je absurdní, že je kritizováno naše rozhodnutí, kdy jsme za minoritní podíl dostali více než čtyři miliardy korun,“ pokračoval Sobotka. Menšinový podíl stát prodal v roce 2004, Sobotka byl tehdy ministrem financí. Stát tehdy už podle Sobotky nemohl firmu OKD ovlivňovat, privatizace minoritního Karbon Investu byla podle něho logická, když tato firma už OKD kontrolovala. „Jsem přesvědčený i po 14 letech, které uplynuly od prodeje minoritniho podílu v OKD, že všechno proběhlo v souladu se zákonem, v souladu se soutěžními pravidly Evropské unie,“ zdůraznil Sobotka. Hájil i cenu 4,1 miliardy korun, byla vyšší než stanovená v posudcích, více peněz podle něho tehdy nikdo nenabízel.

Čtěte více o dalších výpovědích před komisí:

Rusnok vypovídal před poslanci k OKD přes hodinu. Detaily neprozradil

Pecina: Prodej OKD vypadá z nynějšího pohledu hrůzostrašně

Exministr Urban: Vláda o privatizaci OKD rozhodovala jako celek

Před dvěma roky skončila společnost OKD v insolvenci. Akcie nástupnické společnosti následně převzala státem vlastněná společnost Prisko.

Sobotka byl premiérem v minulém volebním období. Z vysoké politiky odešel letos v dubnu, kdy se vzdal poslaneckého mandátu. „Teď žiju klidný a spokojený život a do politiky se nechci vracet,“ podotkl. Na otázku, jak vnímá angažmá ČSSD ve vládě s ANO Andreje Babiše, jen uvedl, že se nechce rozčilovat.

Sobotka pochybení při prodeji menšinového státního podílu v OKD odmítá opakovaně. Před soudem jako svědek loni uvedl, že kvůli privatizaci by měl být souzen ten, kdo rozhodl o tom, že stát v OKD přišel o majoritu. Souzeni by měli být podle Sobotky také lidé, kteří z firmy po roce 2004 vyvedli obrovské peníze.

Podle žalobce činila cena menšinového státního podílu nejméně 9,8 miliardy, při prodeji tedy vznikla škoda přes 5,7 miliardy korun. Soud začátkem května nepravomocně osvobodil znalce Rudolfa Douchu, který vypracoval posudek ohledně ceny státního podílu v OKD. Osvobodil i oba bývalé místopředsedy Fondu národního majetku Pavla Kutu a Jana Škurka, kteří měli privatizaci na starosti. Podle soudu nebylo prokázáno, že je skutek trestným činem. Státní zástupce se proti tomu ale odvolal.

Sobotka po své výpovědi novinářům řekl, že odpovídal zhruba čtyři hodiny a pak necelou hodinu kontroloval protokol. „Těch otázek bylo velké množství, ale jak jsem byl poučen, nemůžu uvádět žádné podrobnosti o výpovědi ani otázkách, které mi byly kladeny,“ uvedl. Dodal, že nemá důvod si myslet, že by si komise počínala nekorektně. „Doufám, že se jí podaří zmapovat celé to dlouhé období privatizace OKD, trvala vlastně 28 let,“ řekl.

Členové sněmovní komise mají prověřit převod státních akcií OKD do vlastnictví jiných osob, zejména prodej minoritního podílu v roce 2004. Komise se zaměřuje také na snížení základního jmění černouhelné společnosti ve druhé polovině 90. let, kterým stát přišel o možnost firmu kontrolovat. Předmětem poslaneckého zkoumání je také plnění závazků nabyvatelem akcií ze smlouvy z roku 2004 a příčiny úpadku OKD a odpovědnosti státních úřadů a osob. Výsledky má komise předložit plénu do deseti měsíců od založení, tedy v polovině října.