Na díla Josefa Klimeše narazí Pražané téměř denně, na Barrandovském mostě, u stanice metra nebo třeba ve Františkánské zahradě
Stal se nenápadně součástí Prahy. Jeho díla znají i ti, kteří netuší, jak se jmenoval ani že před několika dny zemřel.
Projíždějí kolem nich autem, míjejí je mlčky cestou do práce i při procházce centrem města. Akademický sochař Josef Klimeš se narodil 15. ledna 1928 v Měříně na Moravě a zemřel tři dny před svými devadesátými narozeninami 12. ledna tohoto roku.
Talent zdědil po tatínkovi, který vytvářel reprodukce slavných uměleckých děl. Studovat začal dějiny umění a estetiku na Univerzitě Karlově, ale krátce nato byl přijat na Akademii výtvarných umění do ateliéru profesora Jana Laudy. Absolvoval v roce 1954 a na popud profesora Laudy, který vyzval ke spolupráci sedm svých studentů, začal poté pracovat na díle pro československý pavilon na světové výstavě Expo 1958 v Bruselu. Za svou kovovou svařovanou plastiku s bronzovou skupinou dětí v j e j ím středu, nazvanou Každý má právo na vzdělání, která spolu s dalšími zdobila vstupní halu pavilonu, získal cenu Grand Prix.
Do tváře Prahy se Josef Klimeš nesmazatelně zapsal díly, která zaujmou spíše svou surovostí než křehkou krásou. Je autorem plastik, jež zdobí Barrandovský most. Na branické straně je to Rovnováha, obří masa betonu, která byla diskutovaná už v době svého vzniku. „Komunistická gigantomanie“, která byla pro mnohé jen plýtvání materiálem, na mostě stojí dodnes, stejně jako „Hroší lázeň“ nebo „Krmítko pro slony“, jak se říká zastřešení schodiště na druhé straně, jehož je Josef Klimeš také autorem. Dodnes vzbuzují emoce, ale pro mnohé jen ty pozitivní.
Jsou pro Pražany symbolem návratu domů a bez nich si Barrandovský most snad ani nejde představit.
Výrazná je i ohromná betonová plastika nazvaná Křídlo, která mává z průčelí hotelu President na náměstí Curieových na pražském Starém Městě. Na Křídle Josef Klimeš spolupracoval s architektem Karlem Filsakem, stejně jako v případě výtvorů zdobících Barrandovský most. Kolem jeho dalšího díla pojmenovaného Řeka projdou denně stovky Pražanů u stanice metra Nádraží Holešovice.
Jeho práce jsou nesmazatelnou součástí města, doprovázejí obyvatele metropole na každém kroku. Třeba i tehdy, když se se zmrzlinou procházejí Františkánskou zahradou a z kašny je lákají tři bronzové Divoženky.
Mimo hlavní město najdete plastiky Josefa Klimeše například v Karlových Varech před hotelem Thermal nebo ve Velkém Meziříčí, kde vytvořil památník padlým, k nimž patřila řada jeho spolužáků z gymnázia. 9
O autorovi| Klára Donathová, donathova@mf.cz
