Na úvod malý kvíz. Odkud pocházejí následující věty:
1. „Proto však také pohrdáme těmi, kdo v nezkrotné pýše ješitné nadřazenosti, sobeckém zájmu, nebo dokonce za mrzký peníz se kdekoli na světě – a také u nás se našla skupinka takových odpadlíků a zrádců – odtrhnou a izolují od vlastního lidu, jeho života a skutečných zájmů…“
2. „Víme, že jeho role je naprosto nezastupitelná (…) Absolutně proto nechápeme, z jakého důvodu (…) vytváří morální imperativ. Odmítáme, aby kdokoliv, v této rozjitřené době, vytvářel jakékoliv rozbroje (…) Naopak potřebujeme mít klidnou mysl na práci, kterou konáme ve prospěch občanů a voličů, jimž jsme společně odpovědní.“
Úryvek první: Text Anticharty, 28. ledna 1977, Jiřina Švorcová, Národní divadlo.
Úryvek druhý: Text třinácti komunálních politiků ČSSD v Praze, 23. listopadu 2011 – reakce na „morálně imperativní“ návrh Jiřího Dientsbiera na vyloučení „nezastupitelného“ šéfa pražské ČSSD Petra Hulinského ze strany kvůli trestnímu oznámení pro údajné poukazování části peněz na charitu firmám ovládaným lidmi z Hulinského okolí. Čest socialistické práci!
Po Andreji Babišovi vytáhl s protikorupční rétorikou také Zdeněk Bakala. Prestižnímu listu Financial Times řekl, že se snaží investice v Česku omezit, neboť podnikat v tuzemsku začíná být pomalu nemožné. Podle čtvrtečních Lidových novin nyní protikorupční policie finišuje vyšetřování prodeje ostravských dolů kvůli tomu, že stát mohl přijít o miliardy při nápadně levném prodeji svého podílu v OKD společnosti Karbon Invest. Její majitelé s Bakalou už tehdy jednali, že mu firmu následně prodají. Bakala tedy, podobně jako Babiš, jistě ví, o čem mluví.
Na závěr jedna omluva a upřesnění. Autor Diáře v minulém vydání omylem udělal z poradce exministra Martina Kocourka Tomáše Jindry Josefa. Takže pro pořádek: Josef Jindra je otcem dcery lyžařky Kateřiny Neumannové a kromě průšvihu s mistrovstvím světa v lyžování v Liberci „proslul“ například tím, že podle MF Dnes domlouval s bývalým náměstkem ministra obrany Jaroslavem Kopřivou (KDU-ČSL) a zástupcem finské zbrojařské firmy Patria provizi za miliardovou zakázku na minometná vozidla.
Právník Tomáš Jindra, spojovaný s pražskou šedou eminencí Ivem Rittigem, byl nejprve poradcem Rittigova „koně“ Petra Bendla na ministerstvu dopravy, poté byl přesunut ke Kocourkovi na průmysl a aktuálně radí i Bendlovi na zemědělství. Parafrázujme tedy docenta Chocholouška z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje: „Náš ústav, pane Jindro, se vám nyní mými ústy co nejsrdečněji omlouvá za toto politováníhodné nedopatření, ke kterému dochází maximálně jednou dvakrát za deset let.“ Každopádně pokud právník Tomáš Jindra pomáhal Kocourkovi vymýšlet strategii „odklonění“, možná mohl být nakonec rád, že byl minule za Josefa.
