(celý podtitul) Ještě včera byly Facebook a spol. považovány za hračičky pro uzavřené počítačové nadšence. Jak bude vypadat zítřek?
(text)
Sbalit pár holek byla původní myšlenka, z níž vzešly sociální sítě. Dva společensky neobratní studenti z Harvardu se snažili zvýšit své šance u opačného pohlaví, a proto stvořili Facebook. Mark Zuckerberg a Eduardo Saverin tím odstartovali internetovou revoluci nevídaných rozměrů. Facebook má dnes přes 500 milionů členů. Na žebříčku zemí podle populace by se umístil na třetím místě hned za Čínou a Indií. V posledních pěti letech se sociální sítě navíc vyvinuly v multimiliardový průmysl, který pozvolna dobývá i naše mobilní telefony. Ještě minulý rok se o sociálních webových systémech mluvilo, protože to bylo něco nového a vzrušujícího. Dnes se o ně každý zajímá, protože už je jasné, že tady zůstanou. Mike Laurie, expert na digitální světy, pracující pro společnosti jako BlackBerry, Nestlé a Hasbro, si myslí, že již za deset let budou sociální média úplně všude a budou tak snadno ovladatelná, že se do komunikace na Wolrd Wide Webu bude moct zapojit i devadesátiletá senilní babička. Zde několik trendů, které tomu napomohou.
Čtvrtá generace
Za růst sociálních sítí nevděčíme jen vizionářům internetových služeb. Například success story serveru pro sdílení video souborů YouTube by nebyla možná bez širokopásmového připojení k internetu. Nedávný boom mobilních aplikací by zase nebyl možný bez vysokokapacitních chytrých telefonů třetí generace typu iPhone či HTC. Americký operátor Sprint a výrobce smartphonů HTC však nedávno představily telefon čtvrté generace. HTC Evo 4G lze s klidem nazvat supermobilem převážně proto, že podporuje mnohem vyšší přenosovou rychlost. Sítě 4G se rapidně rozrůstají, ač k nim momentálně má přístup pouhých 40 milionů Američanů. Mobilní a megarychlé připojení k internetu otevře dveře dalším inovacím.
Internet věcí
Mé křeslo je na Facebooku. Pravda, zní to trochu zvláštně a zatím to může říct málokdo. Díky jednočipovým mikropočítačům Ardunio se ale takzvaný internet věcí pozvolna stává realitou. Levný a snadno implementovatelný hardware v poslední době odstartoval revoluci kutilských „ajťáků“, kteří propojují své spodní prádlo, nábytek i domácí mazlíčky se sociálními sítěmi. Doopravdy existuje expert, který takový mikropočítač připojil ke svému křeslu a naprogramoval software, který okamžitě pošle zprávu mikroblogu Twitter, když se v jeho okolí nachází nepříjemně zapáchající směs přírodních plynů. Jiný nadšenec zase mikropočítače připevnil k obojkům svých koček, a ty mu nyní pošlou zprávu na Facebook pokaždé, když se vrátí domů z vycházky. V malé kavárně v Londýně zase rozesílá SMS svým fandům pec, jakmile jsou hotové čerstvé croissanty. Na předměty informující nás o svém stavu si budeme muset zvyknout. Vývojový kit Arduino se totiž stává stále používanějším. K jeho popularitě jistě přispěl fakt, že jeho zapojení i software jsou k volnému použití pod open-source licencí.
Vím, kde jsi
Experti se shodují: geolokační služby jsou „the next big thing“ – budoucnost internetu. Vaši přátelé díky populárním sociálním sítím poměrně přesně vědí, co právě děláte. Kde jste, ale zatím netušili. To se v příštích měsících radikálně změní. Takzvané location-based services byly zatím specialitou malých společností typu Foursquare, Gowalla či Plancast. Od minulého týdne vstoupil na trh s geolokací i největší společenský webový systém Facebook.
Díky službě Facebook Places nyní mohou uživatelé pomocí svých chytrých telefonů evidovat místa ve svém okolí, označovat lidi, kteří s nimi místa navštívili, a upozornit tím svou komunitu na zajímavé lokace. Opravdu revoluční budou geolokační služby pro marketingové stratégy velkých společností. „Když třeba uživatel oznámí, že je blízko kavárny Starbucks, společnost mu může rovnou poslat zprávu, že když se u nich staví, dostane slevu na latte macchiato,“ objasnil nové možnosti manažer koncernu Facebook Chris Cox. Na podobné službě již prý pilně pracuje fastfoodový řetězec McDonald’s.
Odhalený hajzlík
Již několik let se používají čipy sloužící k identifikaci pasů, kreditních karet, celoročních parkovacích lístků a podobně na rádiové frekvenci, takzvaná Radio Frequency Identification (RFI). Čtečka RFI by se ale například dala také zabudovat do našich popelnic. Bude pak informovat přátele na internetu, jaký jste hajzlík, že netřídíte, anebo vás naopak pochválí za to, že třídíte, a navrch konzumujete jen produkty v biokvalitě. Podobně jako historie pojmů, které jsme vyhledávali na internetu, je i odpad zlatým dolem pro experty zabývající se konzumními návyky. Finský výrobce telekomunikačních zařízení Nokia již pracuje na mobilních přístrojích, které by byly schopny tyto čipy číst. V sámošce by vám pak mohl chytrý telefon například prozradit, který z vašich kamarádů si nedávno koupil jaký produkt a jak se mu líbil. Technologie se nazývá Near-Field Communication.
Mobil se dívá
Představte si, že sedíte v baru a najednou zahlédnete atraktivní dívku. Jenže jste stydlivý, a tudíž nepřipadá v úvahu, že byste slečnu prostě oslovil. Namísto toho svým mobilním telefonem proskenujete místnost. Mobil nemá jen zabudovanou technologii optického rozeznávání tvarů, ale rovněž funkci biometrického rozeznávání obličejů. Okamžitě se vám otevřou stránky Facebooku a na profilu oné dívky zjistíte, že je zadaná, a můžete se tak klidně zase věnovat vašemu drinku. Na podobné službě právě usilovně pracuje společnost Google. V první fázi by ji chtěl použít ke správě a katalogizaci digitálních fotografií. Pro budoucnost to ale v podstatě znamená, že naše přístroje začnou vidět.
Triumvirát nedotknutelných
Je nepravděpodobné, že by se v příštích letech někomu podařilo srazit z trůnu triumvirát Facebook, Twitter a YouTube. Z Facebooku se v poslední době stala v podstatě registrační brána k webu. YouTube je nadále nejpoužívanější stránkou na sdílení a sledování video souborů a vzhledem k plánovaným domluvám s hollywoodskými studii to jen tak nikdo nezmění. A z Twitteru se vyklubala informační platforma a marketingový nástroj pro téměř každou mediální společnost. Nové firmy se logicky budou snažit s těmito koncerny spíše spolupracovat než jim konkurovat.
