Do největšího sporu s veřejností v porevoluční historii města se dostala kutnohorská radnice. U občanů totiž narazila se svým plánem na využití areálu bývalých kasáren.
Ilustrační foto: Profimedia
Radnice chtěla v této lokalitě, která je obklopena rodinnými domy, za desítky milionů korun realizovat projekt sociálního bydlení v malometrážních bytech na základě studie, kterou iniciovala Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách. Petici proti takovému využití areálu již podepsaly zhruba tři tisíce lidí, což představuje téměř polovinu aktivních voličů ve městě.
Projekt odmítla nejen místní veřejnost, ale také architekti, sociologové, psychologové a odborníci na reality. Jako rizikový ho vnímají i odborníci na turistický ruch. Radnice však od počátku sporu argumentuje tím, že objekty nemůže na jiné účely využít. „Využití areálu na sociální bydlení je podmínka středočeské policie, která nám nabídla tuto lokalitu k bezúplatnému převodu,“ uvedl opakovaně místostarosta Jiří Franc na dvou jednáních s veřejností, kterých se zúčastnily stovky občanů. Stejně na jednáních argumentoval i kutnohorský starosta Ivo Šanc.
Ministerstvo vnitra však tvrzení radnice odmítlo. „Bezúplatný převod lze realizovat i pro jiné nekomerční využití převáděného majetku než je sociální bydlení,“ uvedla na dotaz serveru Profit.cz mluvčí ministerstva Denisa Čermáková. Majetek státu může být do vlastnictví jiných subjektů převeden tehdy, je-li využit ve veřejném zájmu.
Od tvrzení radnice se distancovala i Středočeská policie. „Středočeská policie nepožaduje využití areálu na sociální bydlení,“ uvedl jednoznačně středočeský policejní mluvčí Jakub Vinčálek. V obou institucích způsobily výroky radnice rozpaky. „Těmto vyjádřením nerozumíme. Každý kompetentní úředník městského úřadu nebo volený představitel radnice přeci ví, že takové zúžení podmínek pro převod majetku by bylo porušením platného zákona,“ uvedl zdroj z ministerstva vnitra, který si nepřál být jmenován.
Radnice nyní tvrdí, že se jednalo o nedorozumění. „U jednání jsem nebyl od začátku. Ta vedl starosta Šanc,“ říká kutnohorský místostarosta Franc. „Podmínkou je veřejný zájem. My jsme to transformovali do sociálního bydlení, protože nás jiné využití nenapadlo,“ přiznal místostarosta. Podle něj radnice nemá k dispozici žádný písemný dokument, v němž by policie požadovala využití areálu na sociální bydlení.
Park nebo domky?
Pod tlakem veřejnosti radnice nyní připouští i jiné využití areálu. „Mohl by tam být například městský archiv. Pokud někdo navrhne lepší využití ve veřejném zájmu, přivítáme to. Tady na radnici nás při pohledu na obě budovy nenapadlo jiné využití, než sociální byty,“ doplnil Jiří Franc.
Právě výběr možného využití areálu ze širší škály projektů již několik týdnů požaduje veřejnost. „Nejlepším řešením by bylo objekt převzít s tím, že bude využit na jiné veřejně prospěšné účely s výjimkou sociálního bytů,“ prohlásil již v závěru minulého týdne předseda petičního výboru Karel Šolín.
Lidem v Kutné Hoře chybí například zeleň. Za poslední dvě desetiletí rozvoje města se sice vystavěly desítky nových domů a bytů, ovšem nevznikl jediný park ani jiná veřejně přístupná plocha se zelení.
Dalším velkým problémem Kutné Hory je nedostatek parcel pro rodinné domy. Kvůli tomu se již z města v posledních letech odstěhovalo několik desítek mladých rodin s dětmi. Zákon přitom do kategorie sociálního bydlení zařazuje i rodinné domy, například pro mladé rodiny. Ze zákona spadají do kategorie sociálního bydlení rodinné domy s podlahovou plochou dokonce do 350 metrů čtverečních. Poměrně velkorysá definice sociálního bydlení v případě rodinných domů byla před lety schválena v souvislosti s pravidly pro sníženou DPH na bydlení.
Na zelené louce
Také odborníci doporučují uvažovat o areálu především jako o pozemku, oba objekty zdemolovat a neomezovat kvůli jejich poloze a dispozici plánování budoucího využití strategické lokality.
Jiné využití areálu než na malometrážní byty má ale háček. Podle místostarosty France již rada města schválila návrh žádosti o bezúplatný převod areálu kasáren, ale výhradně na sociální bydlení. Veřejnost proto požaduje po zastupitelstvu, které bude mít poslední slovo, aby schválilo žádost o široce vymezené využití na veřejně prospěšné účely bez jakékoliv zmínky o sociálním bydlení. Nebo aby zastupitelé projednávání žádosti odložili do doby, než radnice po jednáních s občany vybere jiné, kvalitnější možnosti využití.
Projekt sociálního bydlení v kasárnách kritizují i někteří místní sociální pracovníci. Ti upozorňují na to, že radnice vlastní několik objektů v různých částech města, které v minulosti sloužily nebo by mohly sloužit pro sociální bydlení. Pro většinu z nich přitom radnice nyní nemá využití a snaží se je prodat. Podle sociálních pracovníků není loigické, že ve stejné době chystá radnice pro tyto účely za desítky milionů projekty na výstavbu nových objektů nebo přestavby zcela nevyhovujících staveb.
