Právní rámec je pro zaměstnávání znevýhodněných skupin stále dost nečitelný Slovo sociální často nahání podnikatelům hrůzu. Může se to stát i ve spojení s ekonomií. Nejde ale o novinku, jen o evropské vidění u nás již existujícího jevu.
Právní rámec je pro zaměstnávání znevýhodněných skupin stále dost nečitelný
Slovo sociální často nahání podnikatelům hrůzu. Může se to stát i ve spojení s ekonomií. Nejde ale o novinku, jen o evropské vidění u nás již existujícího jevu.
Podstatou pojmu je totiž nejen zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností a z některých skupin obyvatelstva se specifickými potřebami a jejich možné společenské uplatnění. Oblast, ve které u nás něco dělá stát, kde o naplnění mnoha projektů usilují zejména neziskové organizace a nadace, se může stát i otázkou posuzovanou před vstupem do EU. Na pracovní uplatnění zdravotně postižených a spoluobčanů administrativně zařazených do skupiny nepřizpůsobivých naše zákonodárství obecně pamatuje. Především tím, že v obecně závazných právních předpisech, zejména v oblasti zdravotnictví a sociální péče, definuje skupinové členění a jejich postavení, práva a povinnost jejich členů. Pracovněprávní předpisy zase upravují pobídky pro zaměstnavatele k tomu, aby takové skupiny občanů zaměstnávali a přispívali k jejich integraci do společnosti. Rámcově jsou upraveny i povinnosti a práva pro subjekty poskytující sociální služby na státní i nestátní úrovni, především tehdy, jestliže pro svou činnost, investice či provoz, využívají prostředky pocházející ze státního rozpočtu. U nás dosud není jednoduchý právní rámec pro působení v této oblasti. Činnost zařazená v zahraničí pod pojem sociální ekonomie se u nás ověřuje na několika projektech. Jsou to třeba projekty v pověření ministerstva zemědělství, podpořené francouzskou zemědělskou zdravotní pojišťovnou MSA. V Neratově v Orlických horách a v Týně nad Vltavou jde o přípravu handicapovaných osob a osob se specifickými potřebami na uplatnění v zemědělství a pro život na venkově v obyčejné komunitě. V Českých Kopistech se zase rozjíždí projekt Český camphill, ve kterém by podle vzorů z Norska, Velké Británie a Německa měly nalézt svoje plnohodnotné životní uplatnění děti z pěstounských rodin. Vedle toho již dlouho působí například výrobní družstva invalidů, která dávají více než sedmi tisícům spoluobčanů příležitost uplatnit se na trhu práce a postarat se o sebe, v mezích, které umožňuje zdravotní stav alespoň z části. U nás zatím není běžná činnost tzv. sociálních družstev, která v některých zemích EU mají velice silné společenské postavení a patří do struktury sociální ekonomie.
Odlišná forma podnikání
V rámci přibližování se Evropské unii se i v oblasti zaměstnávání občanů z tzv. znevýhodněných skupin občanů objevují některé nové aspekty, které jsou pro tuzemské poměry novinkou. Jednou z nich je právě komplexní uplatnění principu sociální ekonomie, kterou ve vyspělých zemích prosazují zejména organizace družstevního typu jako základní princip pro jiný druh podnikání. Jejich činnost nespadá ani do veřejného sektoru, ani do tradičních činností subjektů, které usilují o tvorbu co největšího zisku. Podniky - zdaleka nemusí jít jen o družstva - se odlišují od jiných, založených na základě kapitálu vloženého k tvorbě zisku. Je pro ně charakteristická: určitá nadřazenost jednotlivce a sociálního cíle nad kapitálem, dobrovolné a otevřené členství, demokratické řízení vycházející od jednotlivých členů, kombinace zájmů členů uživatelů a obecného zájmu, obrana a aplikace principu solidarity a odpovědnosti, autonomní management a nezávislost na obcích a jiných subjektech, užití získaného zisku k uskutečňování trvale udržitelných rozvojových cílů. Toto podnikání, na kterém se podle zahraničních pramenů podílejí například i zdravotní pojišťovny a banky, pro určité skupiny spoluobčanů znamená bezpečnější postavení a lepší uplatnění na trhu práce, než má obyčejná osoba samostatně výdělečně činná. Prameny vycházející především z evropského družstevnictví poukazují na skutečnost, že sociální ekonomií se zabývá asi 900 tisíc podniků, které se podílejí deseti procenty na zaměstnanosti a stejným dílem na tvorbě HDP. V roce 1995 Evropská komise uznala, že 30 až 50 procent populace se v různých členských státech EU nějak zapojuje do sociální ekonomie, v níž je investováno více než 400 milionů euro. Nejde jen o zapojení produktivních činností, ale i podíl bankovnictví, pojišťovnictví. Jiná studie z roku 1999 konstatuje, že v sektoru sociální ekonomie působí v rámci zemí EU více než 8,8 milionu zaměstnanců pracujících na plný pracovní úvazek. V rámci uvedeného pramenu je například také uváděno české výrobní družstevnictví reprezentované družstvem Styl Plzeň (výrobní družstva u nás zaměstnávají cca 30 500 zaměstnanců).
Z historie pro budoucnost
Družstva mají v Evropě historicky specifické postavení v rámci podnikatelských subjektů. Jejich podnikání je založeno především na vzájemné pomoci, solidaritě a společné správě, které mají vést k ekonomické prosperitě všech zapojených družstevníků. V zemích střední a východní Evropy ale prošlo družstevnictví určitou deformací, která poznamenala vývoj, poslání a společenskoekonomické postavení.
Jde o návrat do života
Družstva, která například ve Francii, Itálii, Portugalsku nebo Španělsku působí v oblasti sociální ekonomie a mají pro to specifickou legislativu, poukazují na skutečnost, že jejich úspěch a uznání nemůže být poměřováno jen ukazateli ekonomické výkonnosti. Je třeba vidět a hodnotit i přínos k řešení sociálně palčivých otázek u skupin občanů, kteří se bez vlastního zavinění dostali do skupiny handicapovaných. Nejde jen o zdravotně postižené a osoby se změněnou pracovní schopností, ale i například ženy vracející se z mateřské dovolené, absolventy škol, vyléčené alkoholiky a narkomany, imigranty, etnické skupiny atp. V České republice zatím družstva zaměstnávající osoby zdravotně a jinak handicapované nemohou využívat speciální legislativu, která by pro ně, ale i pro jiné podnikatelské subjekty, upravila oblast spočívající na sociální ekonomii. Působení občanských sdružení, obecně prospěšných společností, nadací a nestátních neziskových organizací zatím vychází z několika druhů právních předpisů. Trendem v Evropské unii je ujednotit právě legislativní základy, aby bylo možné uplatnit všechny principy společné politiky i v tomto otevírajícím se sektoru podnikání. Podle informací z bruselského sídla Evropské konfederace výrobních družstev a sdružené práce, družstev sociálních a podniků se spoluúčastí zaměstnanců (CECOP) jsou již téměř hotové dva předpisy, které by se ještě měly stát součástí Acquis Communautaire, a tím i závazné pro všechny kandidátské země. Jde o Konzultační dokument Evropské komise o družstevnictví, o trendech a očekáváních a Statut Evropské družstevní společnosti. A v nich je již oblast využití sociální ekonomie začleněna. Určité prvky sociální ekonomie již uplatňují polské, rumunské, maďarské i slovenské subjekty.
Aktuální definice
Organizace sociální ekonomie jsou ekonomickými a sociálními aktéry činnými ve všech sektorech. Jsou charakterizovány v zásadě svými cíli a svou odlišnou formou podnikání. Sociální ekonomie zahrnuje organizace, jako jsou družstva, vzájemné společnosti, sdružení a nadace. Tyto podniky jsou aktivní především v určitých oblastech, jako je sociální ochrana, sociální služby, zdraví, bankovnictví, pojišťovnictví, zemědělská výroba, spotřebitelské záležito
sti, přidružená práce, řemeslný obchod, bydlení, zásobování, sousedské služby, výchova a školení a oblast kultury, sportu a činnosti ve volném čase.
Pramen: Stálá evropská konference o družstvech, vzájemných společnostech a nadacích, 2002
