Nenápadná aplikace, kterou dostanete ke kancelářskému balíku Office 365, může zásadně změnit fungování firem na celém světě
Když Microsoft zhruba před rokem a půl koupil za 1,2 miliardy dolarů společnost Yammer, nevzbudilo to – na rozdíl třeba od koupě Nokie – téměř žádnou pozornost. Přitom právě Yammer může výrazně posunout Microsoft dál. „Nic proti Stevu Ballmerovi, díky němu nás svět začal brát vážně, ale nyní se Satyou Nadellou můžeme být zosobněním výraznějších změn,“ řekl týdeníku Euro spoluzakladatel a technologický šéf Yammeru Adam Pisoni.
„Yammer pomáhá řídit transformaci Microsoftu,“ pokračuje Pisoni. Ne snad, že by tento produkt sám o sobě měl nějaký výrazný dopad na celkové tržby obří firmy, umožňuje ale rychle růst dalším cloudovým oblastem, kde se Microsoft cítí silný. Hlavně se to týká balíku aplikací a služeb Office 365. Největší posun spočívá ve způsobu uvažování, který Yammer do Redmondu přinesl.
Pružný Microsoft Microsoft si vždy dával na čas, než přišel s novou verzí nějaké aplikace (legendární jsou třeba dlouhé vývojové cykly prohlížeče Internet Explorer), a příliš se nestresoval tím, že ostatní vyvíjeli mnohem rychleji a agilněji. Cloud přinesl prakticky neustálé vydávání nových funkcí, klidně i každý den. Příkladem budiž Google, který neustále do svých služeb přidává drobnosti, které někdy sice nemusejí být na první pohled vidět, postupně se ale vrství a produkty jdou rychle dopředu.
S Yammerem si stejný přístup naočkoval i Microsoft. „Vzali jsme to nejlepší z vývoje softwaru pro koncové uživatele a přenesli to do světa firemního softwaru,“ líčí Pisoni. Novinky tedy Yammer přináší v krátkých intervalech a s tím, jak se prolíná ostatním softwarem Microsoftu, tyto metody prosakují i jinam. „Máme veliký dopad na rychlost vývoje v rámci celé firmy,“ tvrdí technologický šéf Yammeru.
Změny lze pozorovat zejména u mladých cloudových produktů. Například v rámci Office 365 se Microsoft chystá přejít na systém nových aktualizací každé tři měsíce, což je výrazná změna oproti léty odděleným verzím a případným těžkopádným servisním balíčkům. Podobně se změny rýsují také v rámci Dynamicsu a samozřejmě Windows Azure. Změny dopadají i na Windows – mezi verzí 8 a 8.1 byl pouze roční odstup a další verze nás zřejmě čeká už příští rok. „Yammer je pro nás hodně strategický produkt. Byla to zásadní akvizice,“ souhlasí Martin Panák, který se o Yammer a Office stará v české pobočce Microsoftu.
Změnit celý obor Yammer nemá ambici měnit zavedené pořádky pouze v rámci svého nového majitele, ale chtěl by postupně měnit firmy po celém světě. „Když jsme před pár lety s kolegou Yammer zakládali, Facebook byl relativně v plenkách a my měli jasnou vizi, že tento způsob komunikace je budoucností i v rámci společností, ne jenom mezi běžnými uživateli,“ vzpomíná Pisoni. Tehdy byl Yammer skutečně spíše klonem Facebooku určeným do firem – zaměstnanci si zde mohli vyměňovat zprávy, řešit problémy ve skupinách a podobně. Pod Microsoftem se z něj ale stává něco mnohem ambicióznějšího.
„Důvodem, proč jsme se nakonec rozhodli firmu prodat Microsoftu, je, že jsme viděli, že tyto sociální nástroje ve firmách nejsou pouze o komunikaci, ale o datech a propojení s dalšími nástroji,“ navazuje Pisoni. Z Yammeru se tak pod křídly Redmondu stává jakási páteř, která se napojuje na Office, Dynamics, SharePoint a další produkty, a skrze aplikační rozhraní také mimo svět Microsoftu. Vedle komunikace je možné pracovat na dokumentech, sdílet je, vyměňovat si zprávy s klienty, analyzovat data, přistupovat ke všemu z mobilních aplikací a v podstatě v rámci firmy žít tak, jako se žije v soukromém životě na Facebooku.
Microsoft není jediný, kdo se podobné nástroje snaží do firem dostat, a soupeří zejména s Connections od IBM, Podiem od Citrixu, Salesforce.com, Jive Softwarem a je zřejmě jenom otázkou času, kdy Google v rámci Google Apps zkombinuje své produkty s Google+.
Proč v tomto systému všichni vidí takovou budoucnost? Odpovědí je právě Facebook, Twitter a další sociální sítě – do firem nastupuje generace lidí, která žije na sociálních sítích, je zvyklá přes ně komunikovat a e-mailům a dalším „archaismům“ se snaží vyhýbat, případně jdou úplně mimo ně.
Konec průmyslové éry Pro Yammer nicméně tyto návyky znamenají také možnost změnit fungování společností. „Firmy jsou dlouhodobě nastaveny pro fungování v průmyslové éře. Nejsou zvyklé vyměňovat si informace na všech úrovních, fungují rigidně a v rámci kostrbatých struktur. Jenže teď nastává doba informační a právě informace a data mění všechno,“ vysvětluje Pisoni.
Budoucností má být právě platforma, kde se zaměstnanci mohou na cokoli zeptat, řešit společně pracovní úkoly, být v kontaktu s ostatními divizemi a tak dále. Podnikové sociální sítě se logicky rychle prosazují zejména u mladších firem, v Česku si lze jako příklad vzít třeba Slevomat. „Slevomat po svém vzniku velmi rychle rostl a hromadná e-mailová komunikace začínala být neefektivní pro sdílení nápadů a informování zaměstnanců o dění ve firmě,“ zdůvodňuje marketingový manažer Slevomatu Zdeněk Linc, proč se firma rozhodla nasadit Yammer svým 150 zaměstnancům. „Využíváme jej jako informační a diskusní platformu, kde mají zaměstnanci možnost vyjádřit svůj názor. Yammer se nám osvědčil a sdílíme na něm nápady, myšlenky a tipy k inovacím.“
Technologie typu Yammer či IBM Connections ale samozřejmě na přijetí celého konceptu nemají ten hlavní podíl, software slouží pouze jako nástroj, který změnu umožní. Tu musejí chtít zejména samotné společnosti. Jsou známé případy, kdy tradiční a na hierarchii dbající společnosti firemní sociální síť nasadily, ale v podstatě nikdo ji nepoužíval. A pokud ano, ambiciózní zaměstnanci se pouze snažili chlubit před svými šéfy a pro nějaké vyměňování informací nezbylo místo. „Také v Česku už bylo několik nepříliš zdařilých implementací těchto nástrojů, postupně ale firmy jejich účel začínají chápat a vznikají první dobré ukázkové příklady,“ tvrdí Otto Novotný, vedoucí katedry informačních technologií VŠE.
„V Česku se v současné době vedou diskuse, jak sociální sítě ve firmách uchopit a nasadit,“ tvrdí Martin Panák, „zákazníci mnohdy ani nevědí, že chtějí něco jako sociální síť, často hledají něco, co jim pomůže s projekty a odstraněním přebujelé e-mailové komunikace.“ Microsoft se aktuálně snaží do projektu začlenit své partnery, přes které do Redmondu proudí drtivá většina peněz. „Yammer vnímáme jako jednu z cloudových technologií, která v blízké budoucnosti změní způsob komunikace nad projekty ve všech typech společností,“ tvrdí například Jaroslav Salva, obchodní ředitel WBI Systems, jednoho z nejvýznamnějších českých partnerů Microsoftu.
Nadellův oblíbenec Microsoft přímo nekomentuje, kolik Yammer jako samostatný produkt vydělává, zapadá ale do rychle rostoucí cloudové divize. Zákazníci se k němu často dostávají skrze Office 365, tedy nejrychleji rostoucí produkt Microsoftu, kde je služba nabízena v rámci jednotného balíčku. Růst Yammeru se prý nicméně pohybuje v řádech vyšších stovek procent ročně. „Když nás Microsoft kupoval, měli jsme kolem pěti milionů uživatelů. Dnes je to mnohonásobně více,“ naznačuje Adam Pisoni.
Pokud v Yammeru skutečně před několika lety viděli budoucnost, jak tvrdí jeho spoluzakladatel, co přijde dále? Zřejmě data, velká spousta dat. „Firmy budou fungovat jako jedna velká síť, vše bude propojené,“ říká Pisoni. Právě jeho dítko má být tím, co propojení celé této sítě umožní a co bude stát na oněch datech.
A právě Yammer je jedním z produktů, ve kterém se ve velké míře využívají technologie internetového vyhledávače Bing. Ten se navenek jeví jako obyčejná konkurence Googlu, ve skutečnosti se na něm ale Microsoft učí pracovat s daty. „Máme koncepci postavenou na velkých datech a učení strojů (machine learning) a Bing v tom hraje velikou roli,“ vysvětluje technologický šéf Yammeru.
Všechny tyto cloudy, Windows Azure, Bing, Yammer a Office 365, jsou důvodem, proč v Microsoftu panuje všeobecné nadšení nad tím, že se novým šéfem stal právě Satya Nadella, který má na vývoji těchto klíčových produktů zásadní podíl. „Nevím, zda my z Yammeru nyní budeme prominentní oblíbenci, naše působení ale určitě bude mít další velký dopad,“ slibuje si Pisoni.
V Česku už bylo několik nepříliš zdařilých implementací těchto nástrojů, postupně ale firmy jejich účel začínají chápat a vznikají první dobré ukázkové příklady.
O autorovi| Jan Sedlák, sedlakj@mf.cz
