Těžiště českého exportu je ve strojírenství
Společnost TOS Varnsdorf, výrobce obráběcích strojů, od roku 2005 čile obchoduje s Čínou. Jenom letos tam prodala už osm horizontálních vyvrtávacích strojů za statisíce eur. „Jednání s Číňany jsou složitá, nicméně doposud korektní,“ popisuje své zkušenosti ekonomický ředitel firmy Jiří Sláma. Do konce roku by firma měla do Čínské lidové republiky poslat dalších sedm strojů. Společnost využila především toho, že nejlidnatější země světa spotřebuje celých dvacet procent celosvětové produkce tvářecích a obráběcích strojů, a na jaře se jí podařilo dohodnout zakázky na dodávku těchto systémů za 1,6 milionu eur. Nemalou zásluhu na tom má společný podnik TOS Kunming, který firma v Číně založila už před dvěma lety. „V roce 2008 předpokládáme tržby ve výši 500 milionů korun,“ odhadl Sláma.
Strojaři vedou.
Čína je pro tuzemské firmy stále přístupnější. Podnikům se daří na Dálném východě dojednat každý rok více kontraktů, podle odhadů ministerstva průmyslu a obchodu představovaly smlouvy uzavřené v první polovině roku půl miliardy korun. Převážně se jedná o stroje.
Například brněnská firma Šmeral letos získala zakázku na dodávky automatizované kované linky na součásti spojek pro motory za zhruba tři miliony eur. Úspěchy slaví i jihlavská firma Motorpal. „V Číně máme zakázky za sedmdesát milionů korun. Dovážíme tam vstřikovací čerpadla,“ říká obchodní ředitel Karel Zika. Společnost Tedom, která se zabývá úsporou energetických palivových zdrojů, zase rozpracovala v Číně ekologické projekty za patnáct milionů korun.
Firmy si úspěchu považují. Podařilo se jim totiž zlomit některé překážky, které Čechy v Číně brzdily, především absenci ochrany autorských práv. Jak tvrdí šéf státní agentury pro podporu obchodu a podnikání CzechTrade Ivan Jukl, tuzemské podniky v současnosti v Číně nabízejí vysoce sofistikované a jen velmi těžko kopírovatelné produkty. „V tomto smyslu jde zvláště o produkty z oblasti elektrotechnického, elektronického a softwarového průmyslu. Podle zkušeností našich firem si totiž vše ostatní umějí čínské firmy vyrobit samy, a když jsou s to výrobky doladit i technicky, zaplavují i ostatní trhy včetně Evropy a České republiky,“ upozornil Jukl
Bez pomoci státu by to nešlo.
České podnikatele se při vstupu na čínský trh stále více snaží podporovat vláda, respektive ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím agentury CzechTrade, která letos otevřela v Číně už druhé zastoupení. Tento trend potvrzuje i Petr Kovář, obchodní ředitel společnosti Ferrit, která vlastní ve Starém Městě u Frýdku-Místku továrnu na výrobu důlních strojů. Letos v únoru dovezla do Číny první dvě důlní závěsné lokomotivy. „Na čínský trh jsme se dostali za velké pomoci agentury CzechTrade, která pro nás zorganizovala cestu do Číny. Při této příležitosti jsme měli možnost navštívit největší uhelné revíry a jednat s vedením důlních společností. Díky CzechTradu jsme rovněž získali základní orientaci na čínském trhu uhelného hornictví,“ tvrdí Kovář s tím, že letos mají zakázku na dodání dalších dvou lokomotiv. Celkově jde o lukrativní kontrakt, cena jedné lokomotivy se má pohybovat kolem dvou set tisíc eur.
Inkubátor pro podnikatele.
Dalším důvodem úspěchu, byťzatím není rozhodující, je liberálnější postoj Číny vůči obchodníkům z cizích zemí, kteří se ucházejí o tamní trh. Nasvědčuje tomu i počin vlády čínské provincie S-čchuan, která se rozhodla lákat firmy z Evropy velmi netradičním způsobem. V přepočtu za stovky milionů korun postavila v metropoli Čcheng-tu obří administrativní centrum, takzvaný podnikatelský inkubátor. Projekt slibuje zahraničním firmám mířícím na čínský trh na tři až šest měsíců kompletní kancelářské zázemí zdarma. Podniky tedy nemusejí platit pronájem kanceláře, telefon, fax a další služby. Podle ministerstva průmyslu a obchodu by letos měly do inkubátoru přibýt i české firmy.
Nadále je však pro české vývozce obtížné získávání dovozních kvót, licencí či certifikací podle čínského systému. Tomáš Bartovský z ministerstva průmyslu a obchodu však zmiňuje i prohřešky českých firem mířících do Číny, mezi jiným i nedostatečný servis, který mnohdy Čechům zavírá na Dálném východě dveře.
Expert do Číny míří vzhůru.
Některé ze zakázek uzavřených v letošním roce se ve statistikách o vývozu do Číny promítnou až příští rok. „Přesto lze konstatovat, že tuzemský export do Číny už několik let vytrvale roste a letošní kontrakty by statistikami mohly velmi slušně zahýbat,“ domnívá se Miroslav Okrouhlý z odboru mimoevropských zemí na ministerstvu průmyslu. „Celková hodnota českého exportu do Čínské lidové republiky za první polovinu roku 2007 se proti stejnému období 2006 zvýšila o 58,2 procenta. Největší nárůst zaznamenala elektrická zařízení ke spouštění a zážehu motoru, elektrické kondenzátory, stroje textilní, elektrické, zařízení k ohřevu a chlazení, obráběcí stroje nebo čerpadla,“ sdělil mluvčí resortu obchodu Tomáš Bartovský. Tvrdí dále, že těžiště českého exportu je naprosto jednoznačně ve strojírenství včetně automobilového průmyslu a v elektronických výrobcích. „Teprve na dalších místech s menší vývozní hodnotou se objevují výrobky chemického a plastikářského průmyslu či například vývoz surovin,“ uzavřel Bartovský.
Galerie úspěšných Letošní kontrakty tuzemských firem v Číně
TOS Varnsdorf
Letos na jaře se firmě podařilo dohodnout zakázku za 1,6 milionu eur. Do konce roku poveze do Číny sedm horizontálních vyvrtávacích a frézovacích strojů, jejichž cena se počítá ve statisících eur.
Ferrit
Specialista na výrobu důlních zařízení se letos může pochlubit kontraktem na čtyři závěsné důlní lokomotivy. Cena jedné je okolo dvou set tisíc eur.
Šmeral Brno
Na květnovém veletrhu v západní Číně uzavřela kontrakt na dodávky automatizované kovací linky na součásti spojek pro motory. Odhadovaná cena je tři miliony eur.
Motorpal
Vstřikovací čerpadla za 70 milionů korun.
Tedom
Firma zabývající se úsporou energetických palivových zdrojů dojednala ekologické projekty za patnáct milionů korun.
Raketový nástup Růst exportu českých strojů do Číny*
- Elektrické kondenzátory 96
- Obráběcí stroje 90
- Zařízení k ohřevu a chlazení a jejich díly 125
- Stroje textilní a kožedělné a jejich díly 136
- Hřídele 96
- Stroje ke zpracování kovů 428
- Elektrická zařízení ke spouštění a zážehu motoru 605
- Čerpadla a dopravníky na kapaliny včetně dílů 376
- Elektronky, rentgenky, diody, tranzistory 34
- Stroje, zařízení pro stavebnictví, stavební inženýrství 366
*Údaje jsou v procentech za prvních šest měsíců 2007 ve srovnání se stejným obdobím roku 2006
Pramen: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
