Menu Zavřít

Software do Evropy přes Prahu

13. 10. 2006
Autor: Euro.cz

Česko byla dobrá volba, libují si top manažeři izraelské IT firmy

Izraelská IT společnost Ness Technologies koupila českého systémového integrátora APP v létě roku 2002. Raviv Zoller, prezident a výkonný ředitel Nessu, tehdy hovořil o tom, že chce z Prahy řídit expanzi firmy ve střední a východní Evropě. Po čtyřech letech mohou Izraelci být spokojeni. Obrat firmy vzrostl podle informací týdeníku EURO o více než 70 procent, přičemž česká pobočka Nessu se na byznysu společnosti v celé Evropě podílí více než čtvrtinou. „Česká republika byla dobrou volbou. Z APP, silného hráče na místním IT trhu, se podařilo udělat silného regionálního hráče,“ tvrdí Aharon Fogel, předseda představenstva Ness Technologies. Firmy, která vznikla v roce 1999 sloučením šesti izraelských technologických společností.

EURO: Od roku 2002 jste v středo a východoevropském regionu uskutečnili několik významných nákupů a otevřeli technologické oustourcingové centrum. Skoro se zdá, že vás východní Evropa zajímá více než vyspělejší západ. ZOLLER: Částečně je to pravda. Naším strategickým cílem je stát se silným evropským hráčem, ale vzhledem k naší velikosti a nedostatku evropských zkušeností jsme usoudili, že šanci pro růst a výrazně větší konkurenceschopnost máme v bývalém východním bloku. Expanzi „na středovýchod“ jsme proto zasvětili několik uplynulých let, loni jsme například pronikli na Slovensko a do Rumunska. Zároveň ale rozvíjíme obchod na již zavedených trzích, abychom v Evropě na konci tohoto roku dosáhli výnosů 100 milionů amerických dolarů. Zajímavé je, že 70 až 75 procent této sumy připadá na střední a východní Evropu, jen 25 až 30 milionů tržeb přiteče ze západní Evropy. Tam zatím máme jen dvě malá zastoupení, v Nizozemsku a Švýcarsku, pracujeme také na vytvoření pobočky ve Velké Británii.

EURO: Jak velkou částí se Evropa podílí na celkovém obratu Ness Technologies? ZOLLER: Výnosy v Evropě představují necelou čtvrtinu celkových výnosů Ness Technologies. Ze střední a východní Evropy přichází asi 18 procent všech tržeb Nessu a tento podíl neustále roste. Chceme získat vedoucí pozici v několika zemích, stát se regionálním vůdcem ve střední a východní Evropě a na základě toho zaútočit na pozice v západní Evropě.

EURO: Proč chcete na západ Evropy vyrazit právě ze středovýchodu? FOGEL: Je to prosté. Ve všech oborech, kterým se věnujeme, chceme být mezi lídry trhu. Vedoucí pozicí rozumíme, že jsme mezi pěti největšími firmami v oboru na daném trhu. Nikdy se nespokojíme s horší pozicí, a když jsme na nějakém trhu čtyřka, chceme být jedničkou. Vzhledem k naší velikosti a možnostem jsme se rozhodli nevstupovat do zemí, jako jsou Francie nebo Německo, protože získání významného podílu na trhu by si vyžádalo obrovské náklady. Navíc tam je silná konkurence, v těchto regionech působí všichni globální hráči. Začali jsme tedy uvažovat: když se zaměříme na střední a východní Evropu, můžeme v relativně krátké době získat silnou pozici. Změny, které zde probíhají, jako jsou například privatizace, vstup do Evropské unie, příliv zahraničních investic či skupování místních firem západními, přispívají nejen k růstu HDP, ale zároveň velmi stimulují poptávku po IT službách. A protože jsme dynamická společnost, víme jak a kam soustředit své úsilí, rozhodli jsme se zaměřit na střední a východní Evropu, respektive na všechny země v tomto regionu, kde najdeme schopný management, který bude mít možnost získat vedoucí pozici na trhu.

EURO: A začali jste v České republice. FOGEL: Situace tomu nahrávala. Jednak měli investoři Nessu ve společnosti APP, kterou jsme získali jako první v regionu, podíl, jednak zde byl vynikající manažerský tým. Potřebovali jsme totiž, aby byl někdo schopen řídit další expanzi v Evropě. Pravda je, že vstup do APP a na český technologický trh byl určitým rizikem, neměli jsme s regionem střední a východní Evropy takřka žádné zkušenosti, byla to naše první akvizice v této oblasti. Velmi dobře se podařil přechod na vyšší úroveň – ze silného místního hráče na silného regionálního hráče.

EURO: Plánujete zde další akvizice? ZOLLER: V loňském roce jsme koupili českou společnost Efcon. Nebyla to nějak zásadně velká akvizice, hlavním důvodem bylo know-how Efconu v oblasti systémů pro správu dokumentů. Na ty se Ness totiž zaměřuje globálně. Ano, rozhodně uvažujeme o dalších akvizicích v Evropě, protože 25procentního ročního růstu, který má Ness takříkajíc ve své DNA, není možné dlouhodobě dosahovat pouze obchodně, nutné jsou i akvizice. Není ale pravděpodobné, že bychom převzali další firmu během následujících dvou tří měsíců, vyžaduje to trochu víc času. Musíme si nyní udělat přestávku, abychom všechny získané firmy v tomto regionu dobře zaintegrovali do Nessu. Na druhé straně ale zůstáváme otevření příležitostem, i těm akvizičním, které život přináší. Jisté je, že náš další růst na starém kontinentu bude probíhat ve střední a východní Evropě – primárně tedy v České republice, na Slovensku a v Rumunsku.

EURO: Máte už vytipované konkrétní subjekty? ZOLLER: Ano. Už nějakou dobu pracujeme se seznamem potenciálních cílů, takže známe většinu firem nejen v zemích, kde máme zastoupení, ale i v jiných, například na Ukrajině, v Polsku nebo Bulharsku. Neustále se rozhlížíme kolem sebe a vyhodnocujeme jednotlivé trhy, protože situace je v každé zemi odlišná. Velice důležitý je pro nás v tomto směru názor evropského managementu, tedy lidí sídlících v Praze. Oni rozumějí situaci mnohem lépe než my.

EURO: Na jaké hlavní problémy narážíte při akvizicích ve střední a východní Evropě? Třeba na rozdílný názor na cenu nebo na odlišné kulturní návyky? FOGEL: Cenu za nás vyřeší trh. Hlavní otázky jsou spojené se situací dané firmy na trhu, složením managementu, vnitrofiremní kultuře a také na tom, jak dalece se nám podaří vyhodnotit možná úskalí procesu integrace. Řekl bych, že je to především otázka lidí a velikosti firmy. Musí být dostatečně velká, aby nás zajímala, a musí mít management, o kterém budeme přesvědčeni, že se snadno začlení do struktur Nessu. Důležité je také načasování. Stane se, že se na trhu objeví tři nebo čtyři dobré příležitosti najednou, ale uřídit zároveň integraci tolika subjektů do Nessu není prostě možné.

EURO: Před rokem Ness otevřel outsourcingové a vývojové centrum v Košicích na východním Slovensku. Proč jste si vybrali právě tuto lokalitu? ZOLLER: Faktorů, které hrály při rozhodování roli, bylo několik. Tím nejhlavnějším byly náklady na výrobní faktory, které jsou na východním Slovensku relativně nízké. V Košicích jsou rovněž talentovaní a vzdělaní lidé. Navíc Ivan Hruška, prezident Ness Europe, pochází ze Slovenska, a proto jsme doufali, že by mohlo být budování centra v této zemi snazší než jinde. A to se nakonec potvrdilo. Dostalo se nám podpory od místní správy, zejména co se týče budovy a potřebné infrastruktury.

EURO: Trendem však je posouvat vývoj programů včetně podobných outsourcingových center spíše na východ, zejména do Indie… ZOLLER: Takzvaný offshore outsourcing vývoje softwaru, tedy služba, kterou nabízíme nezávislým dodavatelům softwaru, je jednou ze specialit Nessu. V Indii proto máme takové centrum již několik let, vyvíjíme tam software pro zhruba dvacítku zákazníků. Chtěli jsme ale začít poskytovat stejné služby i ve východní Evropě, protože naši potenciální zákazníci v západní části kontinentu jsou často konzervativní a zdráhají se svěřit vývoj do Indie. V tom se velmi liší od amerických firem, které vesele zadávají vývoj do Indie, Číny, na Filipíny a dalších zemí jižní a východní Asie. Evropským zákazníkům jsme proto chtěli nabídnout kulturně i fyzicky bližší alternativu, proto jsme začali sondovat možnosti otevření offshore centra v České republice nebo na Slovensku, tedy zemích v samém srdci Evropy. Volba nakonec padla na Slovensko, protože je levnější. Dnes má košické centrum asi stovku zaměstnanců a musím říci, že se nám zatím daří velmi dobře.

EURO: Uvažujete o otevření podobného centra v další východoevropské zemi? FOGEL: Určitě ano. Jde jen o to, najít a využít vhodné příležitosti. Nedávno jsme například hovořili s potenciálním západoevropským zákazníkem o alternativách k indickému offshoru a on jmenoval Rumunsko, protože tam má obchodní zájmy. Zda takové středisko vznikne, nebo ne, nedokážu v tuto chvíli říci, ale na tomto příkladě je možné ilustrovat, jak takové příležitosti vznikají. S jinými klienty jsme se zase bavili o Ukrajině, konkrétní plány ale v současné době nemáme.

EURO: Rozšiřuje se tento typ služeb i na českém trhu? ZOLLER: V některých typech IT služeb je Česká republika konkurenceschopná, například v outsourcingu infrastruktury nebo obchodních procesů, ale z hlediska outsourcingu vývoje softwaru je Česko poměrně drahé, ceny se začínají přibližovat západní Evropě. Těžko bychom mohli v současné chvíli přijít s konkurenceschopnou nabídkou vývoje softwaru proti zemím dále na východ.

EURO: Lze řádově říci, o kolik je Česká republika dražší v poměru k okolním zemím? ZOLLER: Nelze to srovnávat paušálně, jednotlivé země se liší. Ale když se podíváte na střední a východní Evropu, náklady v Česku jsou nejvyšší. Tedy vyšší než v Maďarsku, Rumunsku, na Slovensku nebo Ukrajině.

EURO: Může současná politická nestabilita ovlivnit aktivity Nessu v České republice? FOGEL: Jakou nestabilitu máte na mysli? My říkáme nestabilita situaci na Blízkém východě… (smích). Ale vážně, Českou republiku máme za velmi stabilní zemi. Obecně je tato otázka ale velmi důležitá. Existují dva faktory, které snižují význam politické stability. Jedním z nich je globalizace, která boří hranice pro obchod a ekonomickou činnost, druhým je míra vlivu státu na život společnosti. V České republice, bez ohledu na aktuální vládu, je trend snižovat vliv státu. Vzhledem k těmto dvěma faktorům je Česká republika skvělým východiskem pro naše aktivity. V porovnání s tím, co se děje jinde ve světě, je střední a východní Evropa považována za velmi bezpečný region. Jistě, proběhly zde volby stejně jako na Slovensku či v Rumunsku a mají určitý dopad, ale když se podíváte na makroekonomické ukazatele, trend je velmi pozitivní.

EURO: Ness před téměř dvěma lety udělal IPO na americké burze NASDAQ v hodnotě zhruba 140 milionů dolarů. Jak zpětně hodnotíte tento krok? FOGEL: Z primární emise akcií se podařilo získat významný objem finančních prostředků, které posloužily jako hnací palivo pro růst. Pomohly nám ve střední a východní Evropě, pomohly nám vybudovat kapacity v Indii. Pomohly nám zbavit se zadlužení, protože Ness začínal jako dluhově financovaná společnost. A stále nám zůstává na účtu dost peněz pro další expanze. Za veřejnou obchodovatelnost samozřejmě firma platí určitou cenu - musí být transparentní, je neustále pod veřejným dohledem a tlakem, ale jsou tu i nařízení typu Sarbanes-Oxley (americký zákon, který vznikl po finančních skandálech typu Enron či WorldCom, proti zneužívání moci manažery firem k vlastnímu obohacování – pozn. redakce), jejichž naplňování a dodržování vyžaduje značné náklady, úsilí a vůbec není jednoduché. Z hlediska budování značky se však IPO vyplatí. Veřejná emise akcií je nejlevnější způsob, jak celosvětově vstoupit do povědomí. Přestože to vyžaduje dodatečné náklady a klade vyšší nároky na řízení, výsledek je skvělý. Podařilo se nám dosáhnout všeho, o co jsme usilovali, a co je ze všeho nejdůležitější, posílili jsme značku Ness. Byl to tedy pro společnost veskrze pozitivní krok, který je součástí jejího dospívání. Někdy se nám sice zasteskne po věcech, které můžete dělat jako dítě, na druhou stranu chceme dosáhnout věcí, které děti dělat nemohou. Tak to vidím já.

Tab.: Izraelci v Čechách
(Vývoj tržeb Ness Czech, v milionech korun)
2002 341,5
2003 408,9
2004 460,5
2005 583,7
Pramen: www.justice.cz

Aharon Fogel Od inflace k technologiím IT je nový celosvětový jazyk, říká předseda představenstva Ness Technologies

Až bude Aharon Fogel příští rok na jaře při oslavě svých šedesátin bilancovat dosavadní kariéru, bude seznam firem a oborů, v kterých působil, hodně dlouhý. Finančnictví, petrolejářství, zdravotnictví, informační technologie, fondy rizikového kapitálu, ale také izraelská centrální banka či tamní ministerstvo financí. Institucí a společností, kde Fogel zanechal svou stopu, je několik desítek. Však mu jeho aktivity také vynesly značné bohatství. Byť sám nechce o svém soukromí a zejména o penězích příliš mluvit, podle různých odhadů ho jeho majetek katapultoval mezi padesátku nejbohatších lidí Izraele.

Začátky v izraelské "Benzině".

Šéf představenstva Ness Technologies není, co se výběru zaměstnavatelů týká, žádný troškař. Když na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě vystudoval ekonomiku a statistiku, odstartoval svou kariéru ve společnosti Paz Oil (paz je hebrejské označení pro zlato – pozn. redakce), která je největší izraelskou petrochemickou společností. Ovládá mimo jiné 31 procent všech čerpacích stanic v židovském státě. Pak vystřídal několik pozic ve firmách z oboru penzijního pojištění a potom se na dlouho stal jeho doménou obor zdravotnictví. V jeruzalémské společnosti Hadasit Medical měl na starosti propagaci a komercionalizaci nově vyvinutých medicínských produktů. V sektoru zdravotnictví se Fogelovi zalíbilo natolik, že řadu dalších let své kariéry spojil s působením ve vedoucích orgánech několika zdravotních pojišťoven a nemocnic, například společností Magen Insurance Company či Hadassah Medical Center. „Zdravotnictví je základní služba a potřeba, bez které nikdo nemůže žít. Stát ji však u nás poskytuje jen na minimální, nejnutnější úrovni. Proto je v Izraeli tolik rozvinutý sektor privátního zdravotnictví a zdravotního pojištění, který nabízí vyšší kvalitu služeb,“ říká Fogel, jenž doposud zastává pozici šéfa představenstva společnosti Migdal Insurance Company, největší izraelské zdravotní pojišťovny.

FIN25

Medicínský guru.

Od sektoru zdravotnictví není podle Fogela daleko k informačním technologiím, proto prý také v roce 1999 přijal nabídku od majitelů nově vznikající IT společnosti Ness Technologies. „Medicínský obor zahrnuje širokou paletu produktů a služeb pro obrovskou skupinu lidí. To všechno nelze spravovat a obhospodařovat bez kvalitního počítačového vybavení a moderních IT služeb,“ tvrdí Fogel. Technologický sektor ho prý doslova uchvátil. „IT je nový celosvětový jazyk, který nezná hranic. Bez technologií by dnes žádná pořádná organizace ani firma nedokázaly obchodovat, rozvíjet se a vlastně i postarat se samy o sebe,“ řekl týdeníku EURO.
Ještě předtím, než se nechal zlákat IT sektorem, strávil značnou část kariéry mezi finančníky. Jako hlavní ekonom společnosti Clal Israel, největší tamní investiční firmy, měl na starosti investice do různých finančních, nemovitostních a telekomunikačních projektů. V investiční bance Leumi & Co. Investment House již Fogel zastával pozici předsedy představenstva. Největší „kariéru“ však udělal ve společnosti Jerusalem Venture Partners, kde z postu hlavního partnera rozhodoval o investicích do začínajících firem, takzvaných start-upů, z oboru médií, podnikového softwaru, telekomunikací a moderních inovativních materiálů.

Srazil hyperinflaci.

Působení ve velkých firmách si Fogel několikrát zpestřil „odskočením“ do státního sektoru. Tím nejzásadnějším, ale také nejzajímavějším je jeho působení na izraelském ministerstvu financí, kde v polovině 80. let zastával funkci šéfa kabinetu ministra financí. „To byla hodně zajímavá zkušenost v době, kdy Izrael spouštěl asi čtyřicet reforem v různých sektorech státní správy a veřejné ekonomiky,“ vzpomíná Fogel, „tehdy jsme vytvořili a především implementovali plán ekonomické stability na zastavení hyperinflace, která Izrael sužovala.“ Podařilo se, roční inflace židovského státu spadla z několika stovek procent na pouhých deset procent. „Zároveň se nám podařilo snížit zadlužení státu ze zhruba čtrnácti procent HDP na sedminu této sumy,“ vypočítává. „To všechno v období pěti šesti let, kdy Izrael čelil obrovskému náporu imigrantů. Za tu dobu se jejich počet zvýšil asi o milion,“ dodává s dobrým pocitem Fogel.

  • Našli jste v článku chybu?