Glosy postaršího technokrata
V počítačovém světě se už pár let vedou spory o takzvané otevřené systémy. Občas skončí i u soudů. V podtextu jsou dva problémy: Je koncepce softwaru poskytovaného zdarma udržitelná a smysluplná? Druhá otázka zní, zda proprietární systémy, pokud jsou hodně rozšířené, likvidují konkurenci.
Představa, že se aplikace dají vytvářet programátory podobně jako kolektivní Wikipedia, je naivní. Nic na tom nemění ani relativní úspěch Linuxu. Přes jeho rozšíření - zejména u serverů - je nepochybné, že skutečný test by nastal až v okamžiku rozšíření na všechen dostupný hardware, nasazení v kritických systémech a nutnosti okamžité reakce na útoky hackerů.
Dovolím si tvrdit, že přes firemní injekce do vývoje Linuxu je tato bariéra na desktopech nepřekročitelná. Linux již sice zdaleka není zdarma, ale dosažení masivního tržního podílu by předpokládalo obrovské investice nejen do vývoje, ale i do marketingu. To vše v okamžiku, kdy se objevuje názor, že koncepce operačních systémů je překonaná a microsoftová Vista je oním „posledním Mohykánem“. Pokusy o textové editory, kalkulátory a prezentační programy jsou zatím někde pod laťkou viditelnosti a potřebné kvality. Tím nechci říci, že pár tisícovkám fandů nestačí freewarové nebo sharewarové programy.
Proprietární strategie představují především Microsoft a Apple. Apple na ni již jednou málem „dojel“ a druhý obr čelí permanentním atakům konkurence u soudů. Firmy se jistě snadno nevzdají výhod iPodu, iTunes nebo Visty. Kromě slepice snášející zlatá vejce je proprietární strategie též diferenciátorem a přináší marže nesrovnatelné s komoditou. Koncový uživatel na jedné straně dostává kvalitní (dobře otestovaný produkt), na straně druhé je to citelný nápor na jeho peněženku. V případě Microsoftu si navíc připlácí za moduly, jež nikdy - nebo zřídka - využije.
Východisko z patové situace ukázal Steve Jobs s iPhonem. Eliminoval to, co uživatelům na telefonu vadí a rozvinul to, co lidé používají. V případě softwaru chceme třeba rychlost, abychom nemuseli vnímat prodlevy. Programy bychom se měli naučit používat bez cizí pomoci, za pár desítek minut. Potřebujeme kompatibilitu s rozšířenými formáty. Chceme se na počítači orientovat v obsahu, ne dle názvů nebo klíčových slov. Zkrátka najít něco, co jsem napsal a odeslal minulý týden i se všemi přílohami. Jednoduše uživatelsky, nikoliv „modulově“. A když se to někomu konečně povede, bude mi jedno, zda to je, nebo není otevřený systém.
