Navzdory krizi v Česku útraty za počítačové programy letos porostou...
Celý podtitul:
Navzdory krizi v Česku útraty za počítačové programy letos porostou o více než čtyři procenta
Až 770 milionů eur, tedy asi 20 miliard korun. Takové výše dosahuje suma, kterou letos Češi investují do počítačových programů, her a aplikací. Zjednodušeně řečeno do softwaru. Špatnou zprávou pro počítačové firmy je, že útraty českých firem a domácností neporostou takovým tempem jako v předchozích letech. Těšit je ale může fakt, že stále porostou – o více než čtyři procenta. Vyplývá to ze studie, kterou týdeníku EURO exkluzivně poskytla analytická společnost Gartner. „Přes negativní dopady krize je Česká republika jedním z nejprogresivněji rostoucích IT trhů v Evropě, což dokazuje i růst trhu softwaru o 4,3 procenta. Největší zájem v letošním roce očekáváme v segmentech aplikací pro integraci firemních dat, management projektů a portfolií, a internetové konference,“ uvedla Katarina Libičová, marketingová manažerka společnosti Gartner pro Česko, Slovensko a Rumunsko.
Český bronz
Česká republika se z hlediska celkových útrat do softwaru řadí na třetí místo mezi 29 zeměmi v regionu střední a východní Evropy. Více než Češi investují do softwaru jen Rusové (1,11 miliardy eur) a Poláci (883 milionů eur). Čtvrtou příčku v průzkumu zaujímá Maďarsko, páté je Slovensko, kde firmy, organizace a domácnosti v letošním roce nakoupí software za 292 milionů eur, tedy asi za sedm a půl miliardy korun. Přes stomilionovou hranici se přehouplo jen sedm zemí, kromě jmenovaných ještě Rumunsko a Ukrajina. Na úplném konci žebříčku firmy Gartner se krčí Kosovo (celková útrata čtyři miliony eur), Moldavsko (3,9 milionu eur), Tádžikistán (tři miliony eur) a Černá hora s pouhými 2,6 miliony eur investovaných do softwaru.
Celkově v těchto 29 zemích sledovaných ve zprávě žije více než 400 milionů obyvatel, kteří společně se svými zaměstnavateli a orgány veřejné správy letos utratí za počítačové programy 4,56 miliardy eur, tedy téměř 120 miliard korun. To je o čtyři procenta více než v roce 2008. „Ve zkoumaném regionu se plně projevují dopady současné ekonomické krize, navíc ještě posílené o negativní lokální faktory, jako je třeba vysoká zadluženost obyvatel východoevropských zemí v zahraničních měnách. Nejen z hlediska IT a softwaru je možné toto období považovat za nejhorší od dob rozdělení Sovětského svazu. Přes toto všechno lze očekávat, že v souvislosti se zlepšenou ekonomickou situací se softwarové útraty znovu zvýší v druhé polovině roku 2010 a především pak v roce 2011,“ tvrdí jeden z autorů studie Fabrizio Biscotti.
Software pro analýzy
Česká pobočka největší softwarové firmy světa Microsoftu vnímá dopady ekonomické krize především ve změněné poptávce svých klientů. „Firmy mnohem více než dříve sledují celkové náklady na investice, včetně dlouhodobé údržby či ceny lidí, takže se vyhýbají drahým aplikacím s vysokými udržovacími poplatky. Naopak jsou spíše realizovány kratší projekty s jasnými přínosy v podobě úspor, zvýšení produktivity práce nebo zefektivnění prodeje,“ říká Petr Karásek, obchodní a marketingový ředitel lokální pobočky Microsoftu. Podle něj se tak největšímu zájmu těší programy na vzdálenou komunikaci business inteligence – tedy analytické programy pro zkoumání firemních dat či CRM systémy (software pro udržování vztahů se zákazníky).
V podobném duchu hovoří i manažer české pobočky společnosti Hewlett-Packard (HP) Karel Višňák: „Řada firem v současném krizovém období pochopila, že se vyplácí investovat do řešení s krátkou dobou návratnosti tak, aby se investované peníze vrátily ještě v rámci letošního rozpočtu. Proto realizujeme především zakázky přinášející úspory v oblasti provozu samotného IT.“ Připouští, že úroveň investic je v jednotlivých zemích, kde má HP zastoupení, různá, přičemž kromě hloubky krize v dané zemi se výrazným způsobem projevuje konzervativnost lokálních manažerů. „Řada firem a jejich ředitelů stále ještě nechopili, že nejdražší je nedělat nic a čekat, až krize pomine,“ uzavírá Višňák.
*
TABULKA
Stále roste**
(Růst HDP a investic do softwaru ve vybraných zemích střední a východní Evropy)
Země* Celková investice do softwaru (v mil. eur) 2008 a 2009* Meziroční změna (2008/2009), v %* Odhad vývoje HDP v roce 2009, v %*
Rusko* 1059* 1111* +4,9* -2,5*
Polsko* 848* 883* +4,1* +0,6*
Česká republika*739* 770* +4,3* -1,6*
Maďarsko* 401* 409* +2,0* -4,9*
Slovensko* 276* 292* +5,9* +0,9*
Rumunsko* 219* 229* +4,2* -1,0*
Ukrajina* 114* 108* -4,9* -10,8*
Bulharsko* 71* 75* +4,6* +0,7*
Chorvatsko* 47* 49* +3,4* -2,4*
Slovinsko* 40* 42* +3,0* -2,9*
Bělorusko* 36* 40* +9,5* +3,3*
Ázerbájdžán* 34* 39* +12,8* -0,4*
Pramen: Gartner
