Cestu, na niž vyspělé státy potřebovaly desetiletí, měříme na roky
Za dobu existence první republiky se nepodařilo dokončit jediné šetření o obchodech a živnostech. Neúspěšné byly i dva novodobé pokusy o zmapování obchodní sítě po roce 1990. Teprve po deseti letech opětovného rozvoje obchodu v tržních podmínkách disponujeme exaktními údaji o maloobchodní síti. Tato historická událost je výsledkem více než roční práce, kterou loni odvedly Český statistický úřad, INCOMA Praha, GfK Praha a MAG Consulting Praha. Prezentace šetření, nazvaná Český maloobchod - deset let poté, se stala hlavní událostí šestého ročníku Konference o rozvoji obchodu v České republice, který se minulý týden konal v Brně.
Získané údaje bude třeba ještě analyzovat a uvést do souvislostí. Statistický úřad to slíbil na letošní červen. Už nyní je však možné dospět k řadě významných závěrů.
Dohnat a předehnat.
To, co bylo zatím možné jen odhadnout, lze dnes podepřít číselnými údaji. Ty jsou podle vyjádření Viléma Hübnera, produktového manažera GfK Praha, „příjemně šokující : „Ačkoliv se obecně vědělo, že se u nás obchod rychle rozvíjí, výsledky výzkumu jsou v řadě směrů překvapivé i pro odborníky. Jde o dvě hlavní zjištění: nečekané množství prodejen a prodejních ploch a nečekaně rychlý vývoj maloobchodní sítě v porovnání s rokem 1989 se zřetelnými pozitivními tendencemi.
Podle archivních dokumentů bylo v českých zemích po válce něco přes osmdesát tisíc maloobchodních provozoven. Do roku 1989 se jejich počet snížil asi na polovinu. Během posledních deseti let ale stoupl o sto třicet osm procent - na devadesát osm tisíc! Ačkoliv nejvíc vidět jsou nové supermarkety, rozhodující počet prodejen - z patnácti na jedenašedesát tisíc - přibyl v nepotravinářském sortimentu a mimo jiné souvisel s nabídkou nových druhů zboží - počítačů, mobilů a podobně. Počet potravinářských obchodů se zvýšil jen o půldruhého tisíce, protože rozvoj soukromého podnikání provázely i krachy v důsledku konkurenčního tlaku a zavírání ztrátových prodejen, zejména na venkově.
Enormně se rozšířila prodejní plocha, která je u nás už víceméně srovnatelná s evropským standardem a asi poloviční ve srovnání s Mekkou konzumu - USA. Zatímco na konci osmdesátých let připadalo na tisíc obyvatel 365 metrů čtverečních prodejní plochy, loni už to bylo tisíc metrů. Jak upozorňuje ředitel GfK Michal Ševera, jde o všechny prodejny včetně autoservisů, autobazarů nebo cash & carry. I po odečtení tohoto vlivu se ale hustota prodejní plochy na obyvatele zvýšila v uplynulé desetiletce víc než dvakrát. Velikost prodejní jednotky byla v průměru sto čtyři metry čtvereční a pracovali v ní tři zaměstnanci.
Koncentrace a internacionalizace.
Profesor Jiří Jindra z Vysoké školy ekonomické dokumentuje mimořádná tempa rozvoje českého obchodu z druhé strany: V roce 1931 bylo u nás registrováno 205 tisíc živnostenských oprávnění pro obchod. V devětaosmdesátém působilo v obchodu dvě stě padesát státních podniků a spotřebních družstev, ale už o dva roky později bylo vydáno 194 tisíc živnostenských oprávnění. Loni jich bylo přes milion, přičemž asi 280 tisíc bylo aktivních.
Současně s překotnou privatizací a podnikatelským rozmachem se v českém obchodu, zejména ve druhé polovině devadesátých let, začaly projevovat globální vývojové trendy - rekoncentrace a internacionalizace, které mají podle Jindry nadprůměrnou rychlost a intenzitu: „Vyplývají z rozhodnutí zákazníků akceptovat nové formy prodeje na úkor starých, z tlaku mezinárodních obchodních firem disponujících dostatečným know-how i kapitálem a naopak z nedostatečné síly domácích podnikatelů právě v oblasti znalostí a financí.
Nikdy víc.
Cenzus o maloobchodu napočítal loni 961 širokosortimentních prodejen s převahou potravin, kam patří také supermarkety. Kupodivu početně nejvíc jich není v Praze, ale v ostravském kraji. V přepočtu na sto tisíc obyvatel je nejhustší síť v olomouckém a dále pak v ostravském, zlínském a ústeckém kraji, Praha je až na pátém místě. Desítka největších obchodních skupin podle monitoru INCOMA v loňském roce pohostinně otvírala brány 682 supermarketů, megamarketů, hypermarketů, hobbymarketů, diskontů a cash & carry. Co dokáže koncentrace, názorně předvedla skupina Metro, když ve svých sedmi velkoprodejnách Makro dosáhla obratu devatenáct miliard korun, zatímco Ahold potřeboval na osmnáct a půl miliardy 169 prodejen.
O internacionalizaci svědčí loňský dějinný přelom, kdy z prvního místa TOP 10 obchodních skupin vypadla tuzemská společnost, a jak to vypadá, nevrátí se tam nikdy víc. Pro zajímavost: V roce 1993 byl první Pramen Ostrava a v desítce byly dvě mezinárodní firmy. V roce 1994 vyhrál Kmart a potom čtyřikrát po sobě český Interkontakt. Loni mělo největší obrat Makro a v žebříčku už byly až na Geco Tabak samé mezinárodní řetězce. Na českém trhu působí devět z deseti největších světových dodavatelů.
„Uplynulý rok byl zejména rokem hypermarketů, konstatuje jednatel společnosti INCOMA Tomáš Krásný, „a to nejen na úkor menších samoobslužných prodejen, ale i supermarketů, u nichž dochází k určité stagnaci. Hypermarkety (nad 2500 m2 plochy) byly loni hlavním nákupním místem potravin pro šestnáct, supermarkety (400 až 2500 m2) pro dvacet tři a diskontní prodejny pro patnáct procent lidí. To je dohromady přes polovinu víc než v Polsku, Maďarsku i Slovensku. Mezi zákazníky podle Krásného převažují zejména mladí lidé, obyvatelé velkých měst a lidé s vyšším vzděláním.
Jsme v tom.
Ve výročním výzkumu světové asociace výrobců a distributorů potravin CIES se dvě stě padesát expertů vyjádřilo k prioritám vrcholného managementu v obchodu a výrobě pro letošní rok. Studie vymezila pět hlavních okruhů: loajalitu zákazníků, elektronický obchod, internacionalizaci maloobchodu, ECR (Efficient Consumer Response - technologie pro optimalizaci výroby, distribuce a prodeje zboží) a nezávadnost potravin.
„Priority se razantně posunuly ve prospěch zvyšování loajality zákazníků a elektronického obchodu, uvádí Krásný. „Naopak v případě internacionalizace maloobchodu a ECR byla zaznamenána ztráta. Vysoká aktuálnost problému nezávadnosti souvisí s nedávnou dioxinovou aférou. Priority top managementu obchodu a výroby se přitom poněkud liší. Zatímco u maloobchodníků je hlavní loajalita zákazníků a elektronický obchod, u výrobců je to nadále prohlubující se internacionalizace obchodu, spolu s ECR nejvýznamnější problém uplynulé dekády. Absolutní dominantou příštích deseti let bude podle tohoto výzkumu elektronický obchod.
Co z toho vyplývá pro nás? Všechno - jsme v tom. Nicméně ještě v letošním a příštím roce mají firmy působící na českém trhu podle expertů dva specifické úkoly: dokončení expanze a navázání stabilnějších vztahů s dodavateli. Po roce 2001 pak prý zcela převáží globální trendy vývoje a na trhu budou jednoznačně převládat mezinárodní skupiny. „Nastane nové kolo soutěže, ve kterém budou v první řadě vítězit ti, kdo nabídnou zákazníkům nejlepší uspokojení jejich potřeb. Lze očekávat, že současná soutěž řetězců v rychlosti expanze bude nahrazena soubojem v oblasti péče o zákazníka, předpokládá s optimismem Krásný.
Takže se nechme překvapit. V každém případě je vykazovaná spokojenost českých zákazníků s podmínkami - prodejní dobou, sortimentem, ale i cenami - v prodejně, kde nejvíc nakupují, až neuvěřitelná. Ve výzkumu společností INCOMA a GfK bylo loni s cenovou úrovní spokojeno čtyřiaosmdesát procent zákazníků, víc než kdykoli předtím.
