Přistání do Evropské unie nebude měkké
Česká národní banka udělala zajímavou věc. V souvislosti s přípravou na vstup do Evropské unie sama od sebe připomněla eventualitu cenového šoku. V červencové zprávě o inflaci, v pasáži věnované takzvanému institutu výjimek, stojí: „Lze očekávat, že v souvislosti se vstupem České republiky do EU bude do souboru výjimek z plnění inflačního cíle v budoucnu zařazena ještě výjimka zahrnující jednorázové a předem těžko odhadnutelné cenové šoky vyvolané přejímáním standardů EU.
Dva body náskoku.
Takto kategorické prohlášení je pozoruhodné zejména z toho hlediska, že národní banka v minulosti hovořila o riziku případných cenových nárazů při vstupu do unie velmi zdrženlivě. Část odborníků to vysvětluje jako odklon ČNB od strategie měkkého přistání a faktické připuštění toho, že inflační cíl pro konec roku 2005 – celková meziroční inflace dvě až čtyři procenta – je nereálný. „Stále se domníváme, že cíl inflace pro rok 2005 v sobě odráží pouze očekávaný růst světových cen a nezahrnuje technické zlepšení a růst kvality zboží a služeb, říká hlavní ekonom Newton Holding Vladimír Tomšík.
Viceguvernér ČNB Oldřich Dědek zdůrazňuje prospěšnost odborné diskuse
o těchto problémech, nicméně popírá, že by šlo o změnu strategie: „Horní hrana našeho inflačního cíle pro rok 2005 je dva body nad cílem Evropské centrální banky, což otevírá prostor pro cenovou konvergenci už v předvstupním období, a to právě v důsledku technického pokroku a zvyšování kvality výrobků a služeb. Nikdy jsme ale netvrdili, že tím bude cenové přizpůsobování ukončeno. Dědek připouští, že výraz „šoky je možná příliš dramatický, a sám hovoří spíše o cenových skocích. Ty by se mohly týkat zemědělských produktů a potravin v souvislosti s přijetím společné zemědělské politiky Evropské unie nebo cen nemovitostí a půdy, které jsou několikanásobně nižší než v sousedních členských státech unie. „Konečný dopad však záleží především na politickém postoji vlády: jak a v jakém tempu se rozhodne promítat dopady zemědělské politiky unie na vnitřní trh, jaké případné přechodné období se jí podaří vyjednat pro přístup cizinců k nemovitostem a podobně.
Nedohledno.
Ani diplomatické vyjádření viceguvernéra však nemůže zakrýt, že vstup do Evropské unie asi nebude cenově sametový. Už proto ne, že celková cenová úroveň České republiky činí zhruba dvě pětiny průměru unie, což je nejméně ze zemí takzvané první vlny. Jakékoliv prognózy do budoucna jsou obtížné, protože proměnných je příliš mnoho. Také zkušenosti zemí, které vstoupily do unie před námi, se značně liší. Dědek uvádí příklad Portugalska, které mělo před vstupem do EU vyšší inflaci, zatímco po vstupu se snížila pod průměr unie. Přechodně vysoká inflační tempa však nebyla cílenou konvergenční politikou, ale spíše projevem makroekonomické nerovnováhy. Řecko, které dlouhodobě vykazovalo vyšší inflaci, než je průměr unie, touto cestou neurychlilo růst HDP. V neprospěch Česka hovoří, že na rozdíl od uvedených států sousedíme se dvěma zeměmi patřícími v Evropě k nejvyspělejším.
Dobrá a horší zpráva.
Centrální banka uplatňuje institut výjimek v případech „nárazových změn exogenních faktorů , jednodušeji řečeno, především u adminis–trativních cenových zásahů, které jsou mimo dosah měnové politiky ČNB. Podstatné je, že v takových případech nereaguje měnově politickými opatřeními (úpravou úrokových sazeb). Červencová zpráva o inflaci to vysvětluje: ČNB vychází z toho, že „po odeznění cenového šoku by se inflace měla vrátit na původní trajektorii a striktní lpění na splnění inflačního cíle „by za těchto podmínek bylo pravděpodobně doprovázeno nepřiměřeným rozkolísáním vývoje fundamentálních makroekonomic–kých a měnových veličin . Centrální banka hodlá používat výjimky v případech, kdy prognóza celkové inflace bude směřovat mimo koridor inflačního cíle a ČNB usoudí, že příčinou je některá z výjimek vyjmenovaných ve zprávě o inflaci. Jak je zřejmé, do hry vstupuje ČNB často zdůrazňovaný rozdíl mezi inflačním cílem a prognózou.
Pozitivní shrnutí zní, že nespecifikované cenové skoky v důsledku přejímání standardů EU nebudou impulsem k přitvrzení měnové politiky centrální banky. Horší zpráva je ta, že atak na domácí ceny ze strany EU určitě přijde, byť si dnes nikdo (ani ČNB) netroufne říci, kdy to bude a v jakém rozsahu. (Podrobněji o reálné a nominální konvergenci v analýze Oldřicha Dědka na str. 50.)
Výjimky z plnění inflačního cíle
ČNB poprvé definovala faktory vedoucí k uplatnění výjimek z plnění inflačního cíle v roce 1999. V současné době jde o:
- výrazné změny světových cen surovin, energetických zdrojů a komodit
- výrazné změny devizového kursu, které nesouvisejí s vývojem domácích fundamentálních veličin a s domácí měnovou politikou
- výrazné změny v podmínkách zemědělské výroby s dopadem na ceny zemědělských výrobců
- živelní pohromy a jiné mimořádné situace s nákladovými a poptávkovými dopady do cenové oblasti
- úpravy regulovaných cen, jejichž dopad do celkové inflace by přesáhl jeden až 1,5 procentního bodu
- skokové úpravy nepřímých daní.
