Přes významný posun v přístupu k energii vyrobené ze solárních a větrných elektráren ve světe, v České republice stále přetrvává stigmatizace solární energie, která prožila svůj nechvalný boom kolem roku 2010. Vláda místo ní sází na vybudování nového jaderného reaktoru v Dukovanech, který by měl být dostaven v roce 2036.
Nové technologie
Podle výzkumníků z BNEF za výhodností výroby solární a větrné energie stojí setrvalý pokles ceny fotovoltaické technologie, zvyšování výkonu větrných turbín a také zlepšování technologie pro ukládání energie. Studie uvádí, že vliv mají i aukce na podporu pro nové větrné a solární elektrárny. Na výzkum upozornil specializovaný web oEnergetice.cz.
Například v Číně se jedná o meziroční devítiprocentní pokles LCOE (sdružených výrobních nákladů) na cenu 38 dolarů/MWh. Nově vybudované solární elektrárny jsou tak v současné době téměř na úrovni uhelných elektráren, jejichž cena se pohybuje kolem 35 dolarů/MWh.
Český omyl
V České republice vláda není nakloněna většímu využívání solární a větrné energie. U fotovoltaiky za to může stigma, které si toto odvětví s sebou vleče z let 2009 až 2011, kdy začala solární energie díky přílivům levné fotovoltaické technologie z Číny rapidně zlevňovat, na což nedokázal stát pružně zareagovat. V následujících letech tento omyl stál Česko několik desítek miliard korun.
V současné době pokrývá solární výroba elektřiny v Česku zhruba 2,3 procenta celkového objemu. Stát do budoucna se zvýšením jejího podílu příliš nepočítá.
A to i navzdory některým analýzám.
Například studie společnosti Deloitte, kterou vypracovala pro Svaz moderní energetiky, tvrdí, že foltovoltaiku lze považovat „za nejvhodnější zdroj pro případné zvýšení podílu obnovitelných zdrojů“. Na konci dubna navíc vláda Andreje Babiše bez předchozí konzultace s Legislativní radou vlády a bez meziresortního připomínkového řízení schválila snížení podpory fotovoltaiky na nejnižší možnou úroveň.
Sázka na jádro
Vláda má však jiného favorita – jadernou energetiku. Po dlouhých letech váhání, zda se Česko pokusí o stavbu nových jaderných bloků, se situace posunula a kabinet schválil smlouvy s energetickou Skupinou ČEZ na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Vláda tak své priority v energetickém mixu jasně definovala.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček přitom tvrdí, že výsledná cena se bude pohybovat kolem 150 miliard korun. Zkušenost ze zahraničí však ukazuje, že skutečné náklady by se pohybovaly spíše v částkách kolem 300 miliard korun. Tuto částku potvrzují případy z Velké Británie, Finska a Francie. Projekty doprovází opožděné dokončení a následné zvyšování ceny energie pro koncové zákazníky.
Pro jaderný tendr Havlíček nepočítá s tím, že by ruské nebo čínské firmy mohly být vyřazeny předem z geopolitických důvodů. „Kohokoli dopředu vyloučit by znamenalo nešťastný strategický i obchodní tah,“ uvedl ministr. Havlíček je zároveň odpůrcem protiruských sankcí, které by chtěl co nejrychleji zrušit.
Sankce ze strany Evropské unie byly na Ruskou federaci uvaleny kvůli ruské agresi vůči Ukrajině na východě země a při anexi poloostrova Krym.
O autorovi| Filip Zelenka, zelenka@mf.cz
