Více než 300 tisíc domácností může již dnes pokrýt třetinu své spotřeby elektřiny z malých solárních elektráren. Mohou se tak vyhnout strmému růstu cen elektrické energie, které během pěti let vzrostou o více než čtvrtinu. Stát zatím nezávislost domácností na energetických monopolech nechce povolit.
Foto: Profimedia
Pokud ceny energií porostou dosavadním tempem, podraží elektrická energie do pěti let o 25%. Běžná domácnost žijící v rodinném domě tak za elektřinu v roce 2016 zaplatí ročně přes 29 tisíc korun, což je o 5750 korun více než doposud. Cena elektřiny navíc neklesne, ani pokud by tuzemské elektrárny vyráběly elektřinu levněji: její konečnou cenu totiž diktují mezinárodní burzy s elektřinou a energetické monopoly, které dobrovolně cenu nesníží. Vyplývá to z analýzy České fotovoltaické průmyslové asociace.
Jedinou cestou, jak cenovému diktátu uniknout, je samovýroba elektřiny v domácích solárních elektrárnách umístěných na střechách či fasádách obytných domů. Tu by si mohlo pořídit minimálně 300 tisíc domácností žijících v rodinných domech. „Tyto domácnosti ročně utratí 7,5 miliardy korun za elektřinu. Fotovoltaika by jim mohla již dnes pokrýt 30 % spotřeby elektřiny. To znamená celkovou roční úsporu ve výši 2,3 miliardy korun,“ říká Aleš Spáčil, člen představenstva České fotovoltaické průmyslové asociace. Solární elektrárny mohou při akumulaci vyrobené energie dokonce pokrýt až 95 % spotřeby domácnosti – bez akumulace zmiňovaných 30%.
Rozdíl na platebním účtu za elektřinu: 35 tisíc korun
Domácnost s elektrárnou pokryje svoji spotřebu a navíc ročně vydělá na prodeji energie do sítě částku 12 300 korun, naopak rodina bez elektrárny zaplatí za elektřinu ročně 23 tisíc korun. Rozdíl na platebním účtu za elektrickou energii mezi domácností s elektrárnou a bez elektrárny pak činí ročně zhruba 35 tisíc korun. „To není žádná utopie. Solární technologie velmi pokročily co do účinnosti a zároveň zlevnily, takže si takovou elektrárnu může pořídit téměř každá domácnost,“ vysvětluje Aleš Spáčil.
Cena domácí solární elektrárny se pohybuje okolo 425 tisíc korun, přičemž investici je možné částečně zaplatit z bankovního úvěru. Návratnost investice se pohybuje v horizontu dvanácti let, a to i při částečném bankovním financování. Životnost takové elektrárny přesahuje třicet let. „Za cenu rodinného vozu si může domácnost zajistit levnou elektřinu na příštích třicet a více let. Nemusí být odkázána na diktát cen energetických firem a obtížně odhadnutelný vývoj na trhu s fosilními palivy,“ zdůrazňuje Aleš Spáčil.
Česko může ze střech pokrýt až 50 % okamžité spotřeby
Česká republika patří k zemím s dobrým potenciálem pro fotovoltaiku. Pokud jde ale o využití slunce ke snížení účtu za elektřinu v domácnostech, patří Česko k naprostým outsiderům. „Podíl domácností na současném výkonu solárních elektráren, který činí 1820 MW, je totiž jen 3%. Domácnosti proto nemají z loňského boomu solárních elektráren žádný přímý užitek,“ dodal Spáčil.
Přitom Česko skýtá obdobný slunečný potenciál jako střední Německo, jižní Anglie či Belgie, kde se fotovoltaika úspěšně rozvíjí. Navíc Česko patří k zemím s nejnižšími klimatickými rozdíly v Evropě. „Solární panely tak lze instalovat na střechách po celém území včetně velkoměst, protože prašnost snižuje výkon minimálně, jen o 1 3 % ročně. Čistě hypoteticky: pokud pokryjeme všechny střechy solárními panely, pokryjeme více než 50 % okamžité celkové energetické spotřeby republiky ze slunce,“ vysvětluje potenciál fotovoltaiky Aleš Spáčil.
Soláry mohou být součástí fasády, oken nebo nahradí střešní tašky
Zatímco velké solární parky hyzdí krajinu a zbytečně zabírají zemědělskou půdu, solární panely na domech nemusí nikdo ani poznat. Stávají se totiž součástí stavebních materiálů. Fotovoltaické fólie jsou vlisovány do střešních tašek, obkladů budov a dalších stavebních materiálů používaných k oplášťování staveb.
„Mohou být vlisovány i do okenních skel, která osvětlují haly či schodišťové prostory. Běžně se již prodává střešní krytina, která kromě své ochranné funkce vyrábí elektřinu – je na ní totiž vlisována fotovoltaická fólie,“ vysvětluje Zuzana Musilová, generální sekretář České fotovoltaické průmyslové asociace.
Podpora fotovoltaiky nebude za 3–5 let třeba
Již dnes lze postavit solární elektrárnu bez finanční podpory. Její návratnost se ale bude blížit době životnosti projektu, tedy okolo dvaceti let. „V horizontu tří, maximálně pěti let není investice do fotovoltaiky bez podpory konkurenceschopná. Po tuto dobu je třeba fotovoltaiku podporovat formou výkupních cen,“ vysvětluje Zuzana Musilová. Tato podpora se však vyplatí, protože se tím na dvacet let stabilizuje energetická soběstačnost řady domácností nemluvě o nulové ekologické zátěži.
Během pěti let bude navíc dosaženo takzvané parity: ceny energií budou vyšší než pořizovací náklady na solární technologie. Do té doby se navíc opět zvýší účinnost solárních technologií a zároveň zlevní: podobně jako klesly během posledních pěti let například ceny LCD televizí. Poté již nebude třeba solární energetiku finančně podporovat, protože úspory budou natolik velké, že nákup malé solární elektrárny se vyplatí i bez dotací.
Stát zatím nechce dopřát domácnostem úspory
Pokud se dnes občan rozhodne, že se vymaní z cenového diktátu energetických firem a část energie si vyrobí sám ze slunce, stát mu to nedovolí. Platí totiž stále takzvaný STOP stav, který vyhlásil 14. února 2010 státní provozovatel přenosové soustavy ČEPS a distribuční společnosti.
Bylo tím zastaveno vydávání smluv o připojení solárních elektráren do přenosové soustavy. „A to včetně malých střešních instalací s výkonem do 30 kW, které distribuční síť nezatěžují, protože vyrobenou elektřinu spotřebuje sám majitel, případně jeho blízké okolí. Nepřipojování malých elektráren je v příkrém rozporu se zákonem. Udržování protiprávního stavu dokládá, jak obrovský strach vyvolává u ‚velké‘ energetiky malý, nezávislý výrobce elektřiny. ČEZu a dalším fosilním výrobcům elektřiny jde totiž o jejich budoucí zisky,“ vysvětluje Luděk Šikola, právní zástupce České fotovoltaické průmyslové asociace.
Chování úředníků nahrává energetickým monopolům
Energetický zákon přitom každému občanovi umožňuje připojit svou elektrárnu k elektrizační soustavě (viz infobox). Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů navíc stanovuje právo na přednostní připojení obnovitelných zdrojů energie.
„Státní ČEPS a distributoři elektřiny oba zákony porušují, když nepřipojují malé střešní solární elektrárny, neboť zákonné důvody pro takové jednání nejsou naplněny. Bohužel, malé výrobce elektřiny nechce ochránit ani Energetický regulační úřad,“ uzavírá Luděk Šikola. Energetické monopoly se zatím nemusí nezávislé konkurence obávat.
