Investice do energetiky by se v roce 2023 měly vyšplhat na 2,8 bilionu dolarů (zhruba 61,6 bilionu korun). S odkazem na zprávu Mezinárodní energetické agentury (IEA) to uvádí web CNBC. Z oznámení dále vyplývá, že více než 1,7 bilionu dolarů (asi 37,4 bilionu korun) bude směřovat do čisté energie, a to třeba do elektromobility, výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a jejího skladování. Konkrétně do solární energie by měla zamířit miliarda dolarů (necelých 22 miliard korun) denně. To je poprvé v historii více, než se vynaloží na těžbu ropy.
„Jsme na dobré cestě, i když je pomalejší, než se plánovalo. Jsem příznivcem pomalejšího postupu s pevnějšími základy, kdy nehrozí ohrožení výsledků dosavadního procesu zavádění čisté energie,“ komentuje pro Euro.cz analytik společnosti XTB Jiří Tyleček. Podle toho postup zbrzdila třeba válka na Ukrajině či odstavení německých jaderných elektráren. Pokroku ale nepomohly ani investice do fosilních paliv.
Koneckonců ropa s uhlím a plynem jsou nadále v kurzu – letos do nich má přitéct přes bilion dolarů (bezmála 22 bilionů korun). „Vzhledem ke scénáři, podle kterého máme do roku 2050 dosáhnout nulových emisí, jsou investiční výdaje do fosilních paliv stále dvojnásobné,“ komentuje pro CNBC ředitel IEA Fatih Birol. Ve výrazném nesouladu s blízkými plány je pak hlavně uhlí.
Větší investice do fosilních paliv mohou urychlit pokles jejich spotřeby
Tyleček v souvislosti s aktuálně nastaveným trendem zdůrazňuje, že ukvapené zřeknutí se fosilních paliv by bylo cestou do záhuby, která ve výsledku může cíl dosažení nulových emisí do poloviny století spíše ohrozit: „Lidé nechtějí, aby jim klesala životní úroveň, a budou si volit takové představitele, aby k tomu nedocházelo. Čisté energie jsou drahé a dočasně ,uplácet‘ lidi fosilními palivy, aby čistou energii podporovali, mi přijde rozumné.“
Zapomínat se dle něj nesmí ani na chudé státy, jež žádnými bezemisními alternativami nedisponují. Právě ty jsou primárním domovem nových investic do fosilních paliv. „Navíc, i když si to moc nechceme přiznávat, potřebujeme fosilní zdroje i na výstavbu zelených projektů,“ dodává analytik s tím, že rok 2050 je pro něj až příliš vzdáleným cílem, než aby jej považoval za mantru. „Pokud se dostaneme na správnou cestu, tak pár let sem nebo tam v dosažení nulových emisí nehraje podstatnou roli. Dokážu si také představit, že vyšší investice do fosilních zdrojů dnes mohou přinést rychlejší pokles jejich potřeby v budoucnu,“ říká Tyleček.
Podobný názor má i analytik investiční skupiny Natland Petr Bartoň. „V době, kdy se Evropa odřízla od ruského plynu, je nutné zvýšit investice do plynu už jen proto, aby původní plán oduhlíkovávání mohl být naplněn,“ sděluje redakci s tím, že s komplikací v podobě odstavení od ruských energií se v původních plánech nepočítalo. „Neznamená to však, že je cesta k roku 2050 nově ,špinavější‘. Znamená to pouze to, že aby se na ní mohlo i nadále setrvat, jsou nově potřeba ,špinavé‘ investice,“ dodává.
Větrné elektrárny v Česku zaostávají
Nad zprávou IEA se rovněž vznáší otázka Pařížské dohody z roku 2015, jejímž cílem je omezit globální oteplování ideálně pod jeden a půl stupně Celsia, a to ve srovnání s předindustriálním obdobím. Vliv fosilních paliv na životní prostředí je ale stále značný, přičemž už od 19. století je hlavní hnací silou klimatických změn právě lidská činnost.
I z toho důvodu se k problematice fosilních paliv v posledních letech vyjadřovala řada významných osobností, jako je třeba generální tajemník OSN Antonio Guterres. Ten odsoudil mimo jiné nové financování průzkumu těchto zdrojů energie a vyzval od jeho ukončení. I navzdory tomu však ropný průmysl pokračuje v rozvoji projektů po celém světě.
Jak už to tak ale bývá, nic není černobílé. V říjnu 2022 například šéf společnosti BP Bernard Looney prohlásil, že ačkoli se jeho firma soustředí na investice do uhlovodíků, zároveň vkládá peníze do plánované energetické transformace, ve které vidí potenciál. „Čistá energie se vyvíjí rychle, dokonce rychleji, než si mnozí lidé uvědomují. Na každý dolar investovaný do fosilních paliv nyní připadá přibližně 1,7 dolaru do čisté energie,“ upřesňuje.
A na dobré cestě je v tomto ohledu i Česko, i když v mnohém stále zaostává. Hodně se změnilo hlavně za poslední dekádu. „Fosilní paliva opouštějí domácnosti i firmy. Mít na střeše vlastní elektrárnu je IN a zavádění tepelných čerpadel je nejrychlejší v historii,“ konstatuje Tyleček. Velkou roli dle něj hrála energetická krize, která vedla k rychlejšímu přijetí nové zelené legislativy. Co naopak zaostává, je realizace nových větrných elektráren. „Pořád sice nemůžeme počítat s tak rychlými zelenými změnami, jako na bohatém Západě, ale vzhledem k domácím podmínkám dávám Česku palec nahoru,“ doplňuje.
Zvyšující se zájem o investice do solární energie pak z globálního pohledu vyzdvihl také vedoucí oddělení datových informací energetického think tanku Ember Dave Jones: „Solární energii to korunuje na skutečnou energetickou supervelmoc.“ Dle jeho názoru se stává největším nástrojem, který má svět pro rychlou dekarbonizaci aktuálně k dispozici. „Ironií zůstává, že některá z nejslunečnějších míst na světě mají nejnižší úroveň investic do solární energie, a to je problém, kterému je třeba věnovat pozornost,“ uzavírá.