Stát přistoupil k razantnímu snížení výkupních cen energie vyrobené solárními elektrárnami. Sazba pro nově spuštěné elektrárny bude v příštím roce o pět procent nižší než letos.
Autor: Jakub Hněvkovský
Sluneční paprsky v příštím roce zlevní. Pro solární elektrárny zprovozněné od 1. ledna 2010 totiž Energetický regulační úřad stanovil výkupní ceny o pět procent nižší než letos. Snížení cen je tedy maximální, jaké umožňuje zákon. Malé elektrárny o výkonu do 30 kilowattů tak dostanou 12 250 korun za jednu megawatthodinu. Pro elektrárny s vyšším výkonem úřad stanovil výkupní cenu 12 150 korun za megawatthodinu.
Důvodem je to, že díky stále výkonnějším solárním panelům se návratnost investic do slunečních elektráren výrazně zkrátila. V některých případech až na pouhých pět let. Stát přitom garantuje výkupní ceny na dvacet let a zvyšuje je podle inflace. Již fungujícím elektrárnám tak v příštím roce zvedne výkupní ceny zhruba o dvě procenta.
Závod do konce roku
Vzniklá situace vede v těchto týdnech paradoxně k obrovskému boomu slunečních elektráren. Podnikatelé se snaží zprovoznit své výrobny ještě letos, aby stihli získat do konce roku výhodnější výkupní ceny.
Podle regulačního úřadu by měl být v budoucnu pokles cen ještě daleko razantnější, ale zákon zatím stanovuje jako hranici meziročního poklesu sazeb pro nové elektrárny právě pět procent. „Pokud by to zákon umožňoval, odpovídající pokles cen by byl plných 13 procent pro malé elektrárny, a dokonce 29,5 procenta pro elektrárny s výkonem nad 30 kilowatt,“ uvádí Stanislav Trávníček z Energetického regulačního úřadu.
Právě takové výraznější snížení výkupních cen by měla umožnit novela zákona o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kterou na konci listopadu představilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. „Novelu jsme navrhli proto, že byl silný nepoměr v podpoře různých druhů energií z obnovitelných zdrojů,“ uvádí šéf rezortu Vladimír Tošovský. Zatímco sluneční energie by se totiž na celkové produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů měla v příštím roce podílet jen sedmi procenty, spolykat má celých čtyřicet procent veřejné podpory, což představuje asi tři miliardy korun.
Zatím ale obor zažívá naopak nebývalý zájem podnikatelů. Solární panely zlevnily v poslední době až o 40 procent a jejich výkonnost se neustále zlepšuje, takže stavba solární elektrárny je v současnosti výnosnou a bezpečnou investicí. Zatímco ještě za celý rok 2007 se v Česku vyrobilo v solárních elektrárnách pouhých 1,8 gigawatthodiny, letos to bylo jen za prvních sedm měsíců roku už téměř 44 gigawatthodin.
Stačí, když zafouká?**
Veliký zájem dokladuje například i množství žádostí elektráren, které chtějí být připojeny k distribuční síti. „V současnosti evidujeme neuvěřitelných 1500 žádostí měsíčně. Už jen administrativně je to velmi náročné zvládnout,“ uvádí Martin Němeček ze společnosti ČEZ Distribuce. „Celkem nyní vyřizujeme žádosti o připojení elektráren vyrábějících elektřinu z obnovitelných zdrojů, které by měly souhrnný výkon 8,2 gigawattu. To je obrovské číslo. Pro představu, plánované rozšíření Temelína by přineslo asi dva gigawatty,“ říká Němeček. „Předpokládám, že část žádostí má jen spekulativní charakter. Protože jinak by stačilo, aby foukal vítr a svítilo slunce, a Česko má o elektřinu postaráno,“ dodává s nadsázkou.
