Současné vysoké ceny energií přiměly mnoho Čechů k tomu, aby si do svých nemovitostí nechali nainstalovat solární panely nebo tepelná čerpadla. Proč by se ale k podobným krokům nemohly odhodlat i tuzemská města a vesnice? Větší energetické soběstačnosti a souvisejících úspor se už několik let snaží dosáhnout třeba v moravských Slatinicích. Tamní zastupitelstvo v čele se starostou Ondřejem Mikmekem již má zpracovaný konkrétní plán budoucích investic, které si kladou za cíl uspořit z dlouhodobého hlediska peníze jak rozpočtu obce, tak i jejím občanům.
O větší míru soběstačnosti se ve Slatinicích začali zajímat zhruba před osmi lety, kdy se zastupitelé museli rozhodnout, zda převezmou provoz sítě vodovodů a kanalizace včetně čističky odpadních vod od soukromé firmy. „Tehdy nám došlo, že celá síť je velmi náročná na spotřebu energie. Když jsme to tedy začali blíže zkoumat, došli jsme k závěru, že by obce energetiku řešit měly. Vodné a stočné jsou totiž jedny z mála nákladů pro občany, jejichž výši lze přímo ovlivnit. Díky výrobě vlastní energie bychom tedy mohli udržet tyto poplatky na nízké úrovni i přes současné zdražování,“ tvrdí Mikmek.
Kromě vodného a stočného může mít obec vliv také na poplatky za komunální odpady, což Slatinice dovedlo k myšlence postavení bioplynové stanice s výkonem půl megawattu. „Bylo by ideální, aby se odpad co nejvíce třídil, nikdy to ale nebude stoprocentní. Dá se však zařídit, abychom měli z odpadu aspoň nějaký užitek. Z bioplynu lze totiž vyrábět elektřinu a teplo, případně můžeme zemní plyn dodávat přímo do sítě. Zařízení navíc nemá sloužit jen Slatinicím, chtěli bychom, aby ji využívaly i další obce z blízkého okolí,“ popisuje starosta, podle něhož stavba vyjde na zhruba 125 milionů korun.
Sehnat pozemky je často složité
Jak se zastupitelstvo o dané problematice dozvídalo více a více informací, začalo čím dál větší smysl dávat i vybudování dalších zařízení. Aby se tedy nepodcenila příprava a aby došlo k lepší koordinaci jednotlivých projektů, rozhodli se ve Slatinicích zpracovat dokument s názvem Místní energetická koncepce, který podrobně celou situaci řeší a popisuje.
Asi nejzásadnějším bodem všech plánů je podle Mikmeka vlastnictví potřebných pozemků. „Bohužel to dneska funguje tak, že když chce obec něco koupit, lidem se často roztočí dolary v očích a místo tří set tisíc chtějí za své pole tři miliony. Podle mého názoru by tedy stavby z naší koncepce měly být ze zákona označeny jako veřejně prospěšné. Kdyby se to stalo, určitě by nám to usnadnilo vyjednávání při odkupu,“ říká s tím, že stejný problém mají obce i u cyklostezek.
Obecní úřad Slatinice.
Pro výstavbu jednotlivých budov je navíc nutné najít pozemky, které splňují hned několik kritérií. Pro občany a návštěvníky je obvykle důležité především to, aby se dané stavby nenacházely nikde v zastavěném území města či vesnice, a nerušily je tak svým hlukem či zápachem. Ve Slatinicích se tedy snažili vybrat lokality, jež tato kritéria splňují, a u nichž navíc podobný typ výstavby povoluje platný územní plán.
„I přesto je občas problematické lidem vysvětlit, že daný projekt je prospěšný, protože někteří zkrátka nemají rádi jakékoliv změny. Naše záměry jsme ale před volbami důkladně představili, takže když jsme pak vyhráli, asi s tím většina lidí souhlasila. Ke každému projektu navíc pořádáme besedy a v poslední době se snažíme všechny lidi osobně obcházet s pozvánkami. A pokud by se objevil nějaký větší problém, jsme připraveni vypsat i referendum. Myslím tedy, že lidé mají k dispozici dost informací o všech našich plánech a záměrech,“ domnívá se Mikmek.
Převzetí vodovodní sítě se vyplatilo
Větší důvěru ze strany svých obyvatel si vedení obce získalo třeba díky tomu, že se podařilo zvládnout převzetí vodovodní a odpadní sítě od soukromého provozovatele. „Lidé se původně báli, že třeba nepoteče voda, po několika prvotních problémech už ale celý systém funguje bez komplikací. Nevidím tedy důvod, proč by to tak nemělo být i u ostatních projektů,“ míní starosta.
Po převzetí vodovodní sítě ji navíc obec rychle zrekonstruovala, což s sebou přineslo zásadní výhody. „Každý vodovod má nějaké ztráty, přičemž u toho našeho dosahují necelých pěti procent. Troufám si říct, že v celé zemi je jen málo obcí, které jsou na tom stejně dobře. Hlavním důvodem je, že jsme umístili vodoměrné šachty před domy na veřejná prostranství. Bohužel se totiž občas dělo to, že někteří lidé si před vodoměry napojili bypass, a zalévali tak z obecního,“ shrnuje Mikmek, podle něhož by tyto problémy soukromé provozovatele vůbec nezajímaly.
Když tedy Slatinice začaly celou síť provozovat řádným způsobem, její obrat výrazně vzrostl. Celá rekonstrukce vodovodní sítě se ale vyplatila i z dalšího důvodu, neboť investice byla financována z úvěru s půlprocentním úrokem. Tedy takového, o kterém si dnes všichni ostatní mohou nechat leda tak zdát.
Sdílení elektřiny ze solárů zatím provázejí otazníky
Aktuálně se Slatinice chystají na instalaci několika fotovoltaických elektráren, které budou umístěny na střechách obecních budov. „Chceme je mít na mateřské škole, na šatně sportovního klubu a na sokolovně, což by mělo dát dohromady špičkový výkon zhruba 180 kilowattpeaků. Tyto objekty jsme zvolili, protože mají nejvhodnější typ střechy, a navíc jsou orientované správným směrem. Panely by se samozřejmě daly postavit i na dalších obecních pozemcích, zabírat jimi půdu ale nechceme. Zatím máme hotovou studii a máme vyřízené smlouvy s distributorem o připojení k síti,“ vysvětluje Mikmek.
Původním záměrem obce bylo sdílet vyrobenou energii tamním obyvatelům, což se ukázalo jako velmi problematické. V Česku totiž stále neexistuje legislativa, která by tento proces dobře ošetřila: „Uvažovali jsme tedy nad tím, že bychom si po vesnici zavedli vlastní elektrickou síť, do níž by se mohli zapojit i občané. Nejprve ale chceme počkat na plánovaný zákon o komunitní energetice. Pokud v něm budou nastavené poplatky za přenos elektřiny přijatelné, vlastní síť budovat nemusíme.“
Mateřská škola Slatinice.
I kvůli chybějící legislativě zatím Slatinice počítají s tím, že se do systému nejprve zapojí jen obecní budovy. S postupnou realizací dalších součástí energetického plánu se ale v budoucnu uvažuje i o napojení všech občanů, kteří o to projeví zájem. Kromě úspory pro obě strany by to mohlo přinést výdělek těm, kteří by do systému prodali elektřinu vyrobenou jejich vlastními solárními panely.
Fotovoltaické elektrárny za zhruba osm milionů korun mají ve Slatinicích vyrůst už poměrně brzy, obec chce brzy požádat o státní dotaci na jejich vybudování. Přičemž pokud bude žádost úspěšná, získané peníze by mohly pokrýt až 70 procent všech nákladů. „Solární panely mám také na svém vlastním domě, a ačkoliv jsem byl k této technologii na začátku spíše skeptický, nakonec jsem s ní opravdu spokojený,“ přiznává Mikmek s tím, že podobně si fotovoltaické elektrárny pochvalují i další obyvatelé a okolní starostové.
Místo baterií koupaliště
Velmi důležitou součástí koncepce je podle Mikmeka také management celého systému, který výrazně přispívá k jeho rentabilitě. Za každé situace se totiž musí vyhodnotit, zda je lepší vyrobenou energii spotřebovat, akumulovat, prodat, či nakoupit, což vždy ovlivňuje mnoho různých faktorů. Právě kvalitní řízení ale umožňuje vytvoření efektivního systému, jež dokáže generovat zisky.
Za účelem akumulace vyrobené energie chtěly Slatinice původně vybudovat kontejnerové bateriové úložiště. Hlavním problémem tohoto řešení jsou ale vysoké pořizovací náklady a nízká životnost baterií, která se pohybuje kolem pěti let. „Baterie jsou navíc velmi neekologické, protože materiál na jejich výrobu je nutné někde vytěžit. Z morálního a etického hlediska je to tedy poměrně problematické řešení,“ myslí si Mikmek.
Nakonec se tedy Slatinice rozhodly jít jinou cestou, a tak do koncepce zařadily výstavbu poměrně nečekaných zařízení: „Zhruba před šesti lety jsme začali plánovat výstavbu kluziště, které se nám podařilo zprovoznit na letošní zimní sezónu. Za to jsme opravdu rádi, protože bylo financované hlavně ze státních dotací, jež se teď pravděpodobně budou omezovat. A ještě více nás potěšilo, že provoz kluziště skončil v zisku, a to i přes současné vysoké náklady na energie.“
Kluziště.
A protože použití vyrobené energie na provoz zařízení, jež budou vydělávat peníze díky vstupnému, se dle starosty opravdu osvědčilo, plánuje obec další podobné projekty. Mezi nimi je i výstavba přírodního koupacího biotopu, která má oproti kluzišti ještě jednu velkou výhodu, a sice že energii spotřebovává jen v létě, kdy jí zároveň solární elektrárny vyrobí největší množství. Velkým lákadlem biotopu pak má být skutečnost, že se v něm budou nacházet termální jezírka s léčivou slatinickou vodou. To by mělo zajistit dostatek návštěvníků, a tedy i slušný zisk.
Výstavba závisí na dotacích
Asi největší stavbou z celého energetického plánu je přečerpávací elektrárna s výkonem jednoho megawattu, která má vzniknout na svazích kopce Malý Kosíř. Její hlavní výhodou je to, že je z provozního hlediska poměrně nenáročná. Oproti bateriím se tedy v dlouhodobém horizontu vyplatí více, a to i přes vyšší počáteční investici. Podle starosty je to v současné době nejlepší část celého systému, takže její realizace by měla v ideálním případě proběhnout ještě před vším ostatním.
Přečerpávací elektrárna s odhadovanými náklady kolem 60 milionů korun je zatím ve stádiu návrhu, už teď pro ni ale Slatinice mají připravenou vhodnou lokalitu, v níž vlastní většinu pozemků. Konkrétní doba realizace tak závisí hlavně na tom, kdy, respektive zda stát vypíše potřebné dotace: „Když budou nejdříve vypsané dotace na bioplynovou stanici, budeme nejprve realizovat ji, v opačném případně může být první právě přečerpávací elektrárna. Důležitá je samozřejmě i finanční připravenost obce, zájem na zajištění ekologických projektů je ze strany bank naštěstí poměrně veliký.“
Kopec, na jehož svahu má vyrůst přečerpávací elektrárna.
Pokud by ale z nějakého důvodu obec dotaci nezískala, chtěl by starosta k výstavbě jednoho či druhého využít takzvaného PPP financování, v rámci něhož veřejný sektor spolupracuje s tím soukromým. „Může se zkrátka stát, že se objeví investor, kterému se vyplatí dané zařízení postavit a provozovat. Někteří lidé se sice spolupráce se soukromými investory bojí, když jsou ale smlouvy dobře nastavené, může to být výhodné pro obě strany,“ je přesvědčen Mikmek.
Důležitou součástí případné spolupráce se soukromým sektorem by každopádně mělo být to, že jednou obec dané zařízení převezme do svého vlastnictví. Nevýhodou projektů ve vlastnictví soukromníků je totiž podle starosty skutečnost, že firmy můžou ovlivňovat ceny na trhu. I z tohoto důvodu chtějí Slatinice všechna potřebná zařízení provozovat samy, protože výhledově jim to může ušetřit značnou část nákladů.
Kopcovitá obec bez vlastní větrné elektrárny je hřích
Pakliže se povede všechny, či alespoň většinu výše uvedených záměrů dotáhnout do zdárného konce, stanou se Slatinice skutečně jednou z nejvíce energeticky soběstačných obcí v celém Česku. A protože takové pomyšlení zní velmi atraktivně, vyzývá Mikmek i ostatní starosty, aby s rozvojem vlastních energetických projektů nezaháleli – pro výstavbu nějaké té elektrárny se totiž dle jeho názoru dají najít vhodné podmínky téměř všude. „Pokud má obec ve svém katastru místo, kde hodně fouká, je skoro hřích nechat výstavbu větrné elektrárny na soukromém investorovi. A když mají v katastru větší řeku, můžou zase vybudovat vlastní vodní elektrárnu,“ doplňuje.
Mnoho starostů se však do podobně složitých projektů příliš často nepouští, čemuž Mikmek částečně rozumí: „Hodně z nás je zkrátka příliš utahaných, a máme navíc obavy z odpovědnosti za potenciální problémy. Když se vám totiž něco podaří, většinou se to bere jako samozřejmost a málokdo to ocení. Když se ovšem něco nepovede, tak nám to hned každý vyčítá,“ zdůrazňuje.
I přes všechny potenciální problémy ale ve Slatinicích věří, že se jim plánů vytyčených v jejich energetické koncepci dosáhnout podaří. „Co se týče konkrétních realizací, nejblíže je zatím instalace solárních panelů. Poté už bude záležet na finanční situaci obce, celkové ekonomické situaci, dotacích či třeba na míře produkce gastroodpadu. Jak už jsem ale říkal, asi největší smysl nám teď dává výstavba přečerpávací elektrárny,“ uzavírá Mikmek.
