Solární ranec

Podpora výroby elektřiny ze slunce vyjde až na 866 miliard korun

Solární elektřina se prodraží ještě více, než se před několika měsíci čekalo. Dle aktuálních propočtů elektrárenské společnosti ČEZ vyjde v následujících dvaceti letech státní podpora fotovoltaiky celkem na 600 až 650 miliard korun. Zmíněnou částku zaplatí odběratelé elektřiny, zčásti i domácnosti, které se na celkové tuzemské spotřebě podílí zhruba čtvrtinou. Zbytek obstarají firmy, státní instituce a podobně.

Jistota pětinásobku Výše podpory vychází z následujícího výpočtu. Zatímco do konce loňského roku byl celkový instalovaný výkon solárních elektráren 470 megawattů, letos je to zatím 536 megawattů. Jenže dle údajů distribučních společností a správců přenosové soustavy mají investoři platná povolení na stavbu dalších fotovoltaických elektráren o souhrnném výkonu více než čtyř tisíc megawattů. Z toho by v letošním roce mohlo být připojeno až dva tisíce megawattů. Pokud je všechny uplatní, bude Česko na konci letošního roku disponovat solárními elektrárnami o celkovém instalovaném výkonu 2,5 tisíce megawattů. „Je nutné počítat s nejhorší variantou, tedy s tím, že elektrárnu zprovozní všichni, kteří disponují platným povolením,“ upozornil Jan Kanta z ČEZ. Současná výkupní cena elektřiny vyrobené v solárních elektrárnách je zhruba 12 000 korun za megawatthodinu. Stejnou cenu budou dostávat elektrárny, které již fungují, a ty, jež budou připojeny do sítě v letošním roce po dobu následujících dvaceti let, navíc každoročně navýšenou o inflaci. „U fotovoltaických elektráren se počítá s tím, že budou vyrábět 1000 hodin ročně. Tento údaj vynásobte celkovým instalovaným výkonem, tedy 2500 megawatty, výslednou částku pak ještě výkupní cenou za megawatthodinu (MWh), tedy 12 000 korunami,“ vysvětlil Kanta. A jak dodává, výsledná částka odpovídá celkové sumě, na kterou ročně vyjde státem garantovaná dotace výkupu elektřiny ze solárních elektráren. Tedy zhruba třicet miliard korun. Bez započtení inflace a dalších vedlejších poplatků je účet za dvacetiletý výkup sluneční elektřiny minimálně 600 miliard korun, po jejich zahrnutí pak 650 miliard korun. Kanta ale označil za reálnější, že by na konci letošního roku mohl činit celkový instalovaný výkon solárních elektráren v Česku téměř 2000 megawattů. Jenže, jak upozorňují zdroje, jež se pohybují v prostředí výstavby solárních elektráren, kvůli vysoké státní podpoře se najde plno zájemců, kteří finančně vstoupí do výstavby fotovoltaické elektrárny na poslední chvíli. „Celkový instalovaný výkon se od scénáře 2,5 tisíce megawattů na konci roku příliš lišit nebude. Státem garantované dotace na výkup elektřiny dosáhnou v následujících letech minimálně 600 miliard korun,“ uvedl zdroj, který si nepřál být jmenován.
V takovém případě „spolkne“ každoročně, až do roku 2030, podpora fotovoltaiky zhruba třicet miliard korun. „To je přesně částka, která bude chybět tuzemské ekonomice, tedy peníze, za které mohly domácnosti nakupovat spotřební zboží a z něj platit daně. Případně firmy, které tyhle peníze mohly investovat do svého rozvoje,“ konstatoval jeden z majitelů velké průmyslové firmy. Kanta z ČEZ navíc upozorňuje, že uvedená spodní hranice, tedy 600 miliard korun, ještě není konečná částka za podporu fotovoltaiky. Zmíněná suma totiž odpovídá zhruba jen 75 procentům z celkového účtu za slunce. Do konečné cifry je nutné započíst i další náklady, především pak za systémové služby a regulační energii. V takovém případě vyjde podpora fotovoltaiky české odběratele v nejbližších dvaceti letech celkem na 800 až 866 miliard korun. Existují však i mírnější odhady.Třeba předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt předpokládá, že na konci letošního roku bude celkový instalovaný výkon slunečních elektráren na úrovni 1500 až 1600 megawattů. Vysoká škola ekonomická v Praze ve své studii zase odhaduje, že celkové náklady na podporu fotovoltaiky v letech 2010 až 2030 dosáhnou zhruba 483,6 miliardy korun. Dle informací týdeníku EURO ale VŠE vycházela ve svých propočtech z konzervativních údajů, proto je částka výrazně nižší, než na kolik ji spočítal ČEZ. „Provozovatelé soustav musejí vždy vycházet z těch nejhorších scénářů možného vývoje, a to je i náš případ. Proto jsou částky tak rozdílné,“ konstatoval zdroj z vedení ČEZ.

Peníze v Česku nezůstanou Kvůli vysokým výkupním cenám elektřiny vyrobené ve fotovoltaických elektrárnách se letos dle dobře informovaných zdrojů stáhli do Česka i někteří zahraniční investoři. Snaží se ještě letos vstoupit do projektů, u kterých existuje reálná šance, že ještě letos fotovoltaickou elektrárnu připojí do sítě. Dle některých odhadů se návratnost vložených investic do výstavby fotovoltaických elektráren pohybuje v rozmezí šesti až osmi let. V sousedním Německu je to deset let, a ve Španělsku dokonce dvanáct. Zdroje týdeníku EURO v této souvislosti upozorňují, že investovat do výstavby solární elektrárny v Česku je mnohem výhodnější než se odhodlat ke stejnému kroku v Německu či Španělsku. Většina komponentů se totiž kupuje v zahraničí, především v Asii. Rozdíl v nákladech na postavenou elektrárnu kupříkladu v Německu a Česku je minimální. To je hlavní důvod, proč dle zdrojů nastal v posledních letech trend, kdy se mezi investory do solárních elektráren objevují stále více společnosti se zahraničním kapitálem. Což má i jeden negativní efekt – peníze, kterými tuzemské firmy a domácnosti přispějí na rozvoj fotovoltaiky v Česku, částečně zmizí za hranicemi.

ČEZ a E.ON chybějí miliardy Překotný rozvoj fotovoltaických elektráren způsobil velké problémy dvěma distribučním firmám, ČEZ Distribuce a E.ON Distribuce. Vše začalo loni v září. Energetický regulační úřad (ERÚ) každoročně stanovuje pevné ceny, za které se bude elektřina vyrobená v solárních elektrárnách vykupovat. Současně s tím odhadne nahrubo i množství elektřiny, které se ze slunce vyrobí. Distribuční společnosti se tímto řídí a za stanovenou cenu elektřinu vykupují. Zpět ji dostávají od státu ve formě plateb z regulačních poplatků, kromě jiného za distribuci a podobně. Loni v listopadu takto vyhlásil ERÚ ceny pro letošní rok – příspěvek na výkup solární elektřiny určil na 55 korun za kilowatthodinu. Vycházel přitom z čísel platných ke konci loňského října, tedy 110 megawattů celkového instalovaného výkonu solárních elektráren v Česku. Jenže v posledním měsíci loňského roku instalovaný výkon solárních elektráren vzrostl až na 470 MW. „Správně stanovená cena se tak měla pohybovat zhruba o sto korun výše, tedy asi 155 korun, “ upozornil Kanta. Současně dodal, že Energetický regulační úřad za „chybný“ odhad v zásadě nemůže, vycházel totiž pouze z dostupných údajů. Nikdo tehdy neočekával, že zprovozňování fotovoltaických elektráren nabere ke konci roku tak překotné tempo.
Pro E.ON Distribuce a ČEZ Distribuce však má tento špatný odhad v současné době drsné následky. Obě firmy totiž letos platí za výkup solární elektřiny jejich producentům mnohem větší částky, než jim regulátor vrací ve formě regulovaných poplatků. A ve firemních pokladnách jsou kvůli tomu pořádné díry. Společnost ČEZ Distribuce předpovídá, že za výkup solární elektřiny vyplatí zhruba o dvě miliardy korun víc, než získá z regulačních poplatků. „Celkovou částku teprve upřesňujeme, ale bude zhruba kolem dvou miliard,“ potvrdil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Ještě hůř dopadla společnost E.ON Distribuce, která aktuální ztrátu z rozdílu mezi tím, za co vykupuje elektřinu vyrobenou v solárních elektrárnách a kolik zpětně dostává ve formě regulačních poplatků, odhaduje zhruba na pět miliard korun. Údaj potvrdil mluvčí E. ON Vladimír Vácha. „Účetně lze takovou částku nějakým způsobem zvládnout, ale v cash flow bude určitě chybět,“ podotkl Vácha. Současně naznačil, že společnost bude muset omezit i investice do distribuční soustavy. Firma do jejího rozvoje ročně investuje 2,2 až 2,5 miliardy korun. V příštím roce by to mělo být o třicet až čtyřicet procent méně. „Takový propad investic pocítí především dodavatelské firmy. Lze počítat i s propouštěním zaměstnanců,“ konstatoval jeden z dodavatelů. Společnosti ČEZ Distribuce a E.ON Distribuce o zmíněné peníze nepřijdou. V nejbližších dvou až třech letech je dostanou zpět. A to tak, že ERÚ zvýší příplatek na podporu výkupu. Otázkou ale zůstává, zda uvedené částky hodlá kompenzovat v jednom roce, nebo je rozpustí do delšího časového období.

Stále víc O tom, že elektřina vyrobená ze slunce stále více finančně zatěžuje domácnosti i průmyslové firmy, svědčí i následující údaje ERÚ. Domácnosti, které ročně spotřebují 2500 kWh, loni zaplatily navíc 130 korun a letos to bude již 415 korun. Odhad na rok 2011 dokonce hovoří o 1275 korunách. U malých podnikatelů s roční spotřebou 40 tisíc kWh jsou to letos náklady navíc ve výši 6440 korun, příští rok by to mělo být již přes dvacet tisíc korun. Logicky nejpostiženější kategorií co do objemu peněz jsou velké firmy. Podnik, který ročně spotřebuje 30 GWh elektřiny, zaplatil loni kvůli podpoře solární energie navíc 1,56 milionu korun, letos 4,98 a napřesrok již 15,3 milionu korun. „Je to nehoráznost. Nikdo si neuvědomuje, že tyhle peníze budou firmám někde chybět, hlavně v prostředcích určených na investice, třeba i do úspor energií,“ konstatoval majitel jedné průmyslové firmy.