Solární smršť

Za rok a půl se zvýšil výkon českých fotovoltaických elektráren pětadvacetkrát

Navzdory hospodářské krizi je solární energetika dynamicky se rozvíjejícím odvětvím. Žádná statistika nedokáže popsat současný stav. Než se totiž spočítají instalované výkony fotovoltaických provozů a vydají se přehledy, už jsou sledované údaje mnohem vyšší. Na přelomu roku byl celkový evidovaný výkon českých solárních elektráren zhruba 50 megawattů. Už po půl roce však Energetický regulační úřad k 1. červenci uvádí hodnotu překračující 80 megawattů. K datu bylo zaevidováno 2046 solárních elektráren připojených do elektrické sítě. Po měsíci už jsou čísla nepochybně vyšší. A zřejmě o dost. Protože boom, motivovaný hned několika příčinami, trvá.

Kdo je v ČR králem?

Společnosti se často trumfují ve velikosti elektráren. Ale některé nikoli. Jsou i firmy, které potichu budují a budují a nesnaží se na sebe upozorňovat, protože počet výhodných míst k instalaci není neomezený a konkurence stále roste.
Mnoho ohlášených „největších solárních elektráren ve střední Evropě“ v Česku však dosud nevzniklo, a nejspíš ani nevznikne. Byly jen bohulibými sny nebo možná i blufováním některých podnikatelů. Co chvíli se však uvádí do zkušebního provozu nová elektrárna, která svými rozměry i deklarovaným výkonem předčí tu předchozí. Králem je každý jen chvilku. Na trůn se však lze vrátit přístavbou další etapy k elektrárně původní. To se nezřídka děje.
Rozměry fotovoltaických elektráren na volné půdě přitom doslova bobtnají. Podnikatelé si velmi dobře uvědomují, že to nepůjde donekonečna. A proto se vrhají do soutěže zejména o pozemky. Ve vlastní výrobě totiž žádná soutěž ani konkurence není. Není tu ani trh. Každý řádně zaregistrovaný výrobce elektřiny ve fotovoltaických článcích má totiž zaručený odběr. Ať vyrobí, kolik chce.
Ještě koncem roku 2007 byla pro většinu tehdejších firem takřka nedostižná meta 60 instalovaných kilowattů, které dosáhla firma HiTechMedia Systems na střeše bývalé drůbežárny v Opatově na Svitavsku. Ale s dalekosáhlými obtížemi. Skupina ČEZ proslula až neuvěřitelnými průtahy, než tehdejšího rekordmana připojila do sítě. Kdyby její pracovníci tehdy tušili, že za dva roky budou připojovat solární elektrárny až o dva řády výkonnější… A že tuto konkrétní elektrárnu v Opatově jejich firma časem koupí.
V této chvíli o první pozici mezi českými fotovoltaickými elektrárnami soupeří „velkoelektrárna“ v Protivíně firmy Energy 21 s „velkoelektrárnou“ v Sudoměřicích společnosti ENERGEO. Obě deklarují výkon 3,5 megawattu. Skoro 60krát víc než kdysi rekordní Opatov.

Megaevropa

Ve velikosti solárních elektráren však nikdo v Evropě nemá na Španělsko. To už se mohlo na přelomu let 2007 a 2008 pochlubit dvěma dvacetimegawattovými elektrárnami. A v první velikostní desítce Španělsku patřilo pět míst. Sešel se rok s rokem a dvacetimegawattové elektrárny se propadly kamsi do středu tabulky. A přední evropské pozice obsadily jiné dvě španělské elektrárny, ale o velikosti 60 a 50 megawattů: Parque Fotovoltaico Olmedilla de Alacron a Parque Fotovoltaico Puertollano. V první desítce obsadili španělští podnikatelé už osm míst. Na začátku roku Španělsko vykazovalo 3 137 megawattů instalovaného výkonu. Tedy 58krát víc než Česko.
Srovnávat slunné Španělsko s nikoli vždy ideálními světelnými poměry v Česku samozřejmě nelze a rozdíl v „solární elektrifikaci“ by se mohl tudíž zdát samozřejmý. Kdyby… Kdybychom za humny neměli ve stejné zeměpisné šířce Německo. To loni vůči Česku vykazovalo stokrát vyšší instalované výkony. My 54 a Němci 5308 megawattů. Není to tedy ani jen v intenzitě slunečního svitu, ani ve velikosti země. Je to v celkovém přístupu – vlád, úřadů, podnikatelů i obyvatel.
Ostatně slunná a lidnatá Francie má instalovaných jen 87 megawattů. A Řecko, kde se jen těžko před zářícím sluncem hledá stín, pouhých dvacet megawattů. Poučné srovnání je i s tradičně energeticky šetrným Rakouskem. To má instalováno jen dvacet megawattů. Z hlediska rozvoje fotovoltaiky sice nepatříme k průkopníkům, ale v evropské tabulce zaujímáme důstojné místo. A to musíme mít stále na paměti, že během letošního prvního půlroku už poskočil instalovaný výkon českých solárních elektráren z 54 na 80 megawattů. Prudkým vývojem prošly i mnohé české firmy, jejichž manažeři v časech vedení Opatova zřejmě dosud netušili, že je přiláká solární byznys. Jak se lze dočíst v materiálech Solární ligy, která se vývojem fotovoltaiky systematicky zabývá, má například Ren Power, dceřiná firma společnosti Czech Coal, ve čtyřech instalacích dohromady výkon 6,6 megawattu. Ke každé realizaci však přistupují samostatné dcery Ren Power I až Ren Power IV. Jiná firma Energy 21 má dle webu už sedm dokončených projektů s úhrnným výkonem 6,41 megawattu. Provozují je rovněž dceřiné společnosti Solar 1 až Solar 5 a firma Energy 21 je jejich stoprocentním vlastníkem. Společností s instalacemi počítanými v megawattech je však více.

Na plné paprsky

K rychlosti spouštět fotovoltaické instalace vybízejí ve většině členských zemí EU vládní pobídky. Zaručené výkupní ceny po garantovanou dobu jsou pro podnikatele lákavou výzvou. Zejména pokud s masovým zájmem klesají i ceny kvalitních solárních panelů. V Česku navíc posílené dlouhotrvajícím výhodným kurzem koruny.
Ustanovení jsou sice v každé zemi jiná, ale motivace je takřka všude silná. V Česku je navíc posílená nedůvěrou, že kvůli silné opozici vůči zvýhodňování obnovitelných zdrojů mohou výhodné podmínky brzy skončit. Například doba garance je daná pouze vyhláškou Energetického regulačního úřadu, kterou lze bezbolestně změnit. Vyškrtnout pětiprocentní omezení možného snížení výkupní ceny pro příští rok a nahradit je radikálním škrtem by bylo složitější, ale Poslaneckou sněmovnou i Senátem už prošly nesmyslnější úpravy. Proto v Česku o solárních panelech platí: „Postav co můžeš!“ Včas podepsaná smlouva se státem bude platit dalších dvacet let. Stačí zaváhat – a změní-li stát smluvní klauzule ještě před podpisem smlouvy, mohou si podnikatelé nechat o současných podmínkách jen zdát.
Navíc se teď buduje převážně ve velkém. Což posiluje přesvědčení i v odborném solárním táboře, že by se mezi velkými a malými elektrárnami do 30 kilowattů mělo víc cenově diferencovat. Pokud už čeští legislativci nebyli ochotní podpořit spíše střešní panely a solární instalace spojené s budovou než velká solární pole.
Slzy podnikatelů, kteří nestačili připojit elektrárnu loni do konce roku, už oschly. O pět procent nižší letošní výkupní cena je pořád velmi atraktivní, a proto podnikatelé opět závodí s časem, aby letos nepropásli příležitost. Na konci roku je na programu další pětiprocentní skok dolů.
Podnikatelské záměry v solární energetice jsou velké – až 1240 megawattů. Pracovníci regulačního úřadu však považují za reálnou hodnotu do 450 megawattů. Tedy pětinásobek současného stavu. To je široká oblast pro další podnikání.

Úbytek entuziasmu

V Německu je mnoho sídel, v nichž se občané mnohem víc ztotožňují se solární pověstí své obce nebo města, než je u nás zvykem. Snad proto, že se první solární panely obvykle usídlovaly na střechách radnice či starostova domu. Menší instalace uvnitř sídel mnohem víc oslovovaly obyvatele než pole zrcadel za vesnicí. Těžko si představit nadšené české živnostníky, jak zavřou na chvíli své provozovny a jdou uvítat obecní návštěvu se sluncem na holi a nápisem: „Vítejte ve sluneční obci.“ V Bavorsku to není nic neobvyklého.
Také tradice Solární ligy, v níž mezi sebou soutěží města a obce ve využívání solární energie, u nás hůř zapouští kořeny. Přehledům začínají vévodit malé obce s velkou elektrárnou na poli, k níž občané neměli důvod přilnout. Někteří velcí producenti ani necítí potřebu přihlásit svou elektrárnu do soutěže obcí. Kdysi spolehlivý indikátor rozvoje solární energie teď ztrácí informační zdroje právě o největších investičních počinech. Solární byznys v Česku se čím dál víc odpoutává od obyvatel.
Mělo by být ctižádostí státu, aby se solární panely zase vracely na střechy, kde začaly. A za spoluúčasti občanů. Vhodných střech je nepočítaně a takzvané občanské střechy dokáží obyvatelům nabídnout i nenákladnou spoluúčast. Jednak to formuje vědomí veřejnosti o potřebě obnovitelných zdrojů a jednak občanům nabídne spolehlivý přivýdělek s návratností, o které by se jim při vkladu do spořitelny ani nezdálo. Ony totiž výkupní ceny a dvacetiletá garance platí i pro malé projekty, které na rozdíl od velkých elektráren nekladou značné nároky na připojení. A doslova přibližují výrobu elektřiny její spotřebě.

Box spolu s tabulkou státních podpor:
Státy milují slunce

Jak ukazuje tabulka Evropské asociace fotovoltaického průmyslu (European Photovoltaic Industry Association, EPIA), podpora výstavby solárních elektráren patří v Evropské unii k dobrému tónu. Český stát je v podpoře ke všem podnikatelům bez rozdílu překvapivě nejvstřícnější, hned za Portugalskem. V ostatních státech víc diferencují – zřejmě ku prospěchu věci. Umístit solární panel přímo do omítky stavby je nepochybně nákladnější než na volnou louku, nicméně ušetří se prostor a využívá se estetických hodnot fotovoltaických článků. Proto mají ve Francii, Německu, Itálii a ve Španělsku takové panely výhodnější výkupní ceny. Z podobných důvodů bývají při výkupu zvýhodňované i střešní instalace před elektrárnami na loukách.
Liší se i doba, po niž platí zvýhodněná cena. Český zákon udává nejkratší možnou dobu patnáct let. Vyhláška Energetického úřadu (ErÚ) však stanovuje výhodnějších dvacet let. Česká diference je dána hodnotou 30 kilowattů instalovaného výkonu. Menší elektrárny mají výkupní cenu 12,89 a větší 12,79 koruny za kilowatthodinu.

Box tabulka 2:
Souhrnný instalovaný výkon zemí EU podporujících solární elektrárny (v megawattech)

Německo 5308
Španělsko 3137
Itálie 430
Francie 87
Belgie 71
Portugalsko 68
Nizozemí 59
Česká republika 54
Švýcarsko 46
Rakousko 30
Velká Británie 24
Lucembursko 24
Řecko 20
Slovinsko 2,1
Bulharsko 1,4
Rumunsko 0,45

Pramen: Evropská asociace fotovoltaického průmyslu

Box tabulka 3:
Největší solární elektrárny v EU (v megawattech)

Parque Fotovoltaico Olmedilla de Alacron, Španělsko 60 Parque Fotovoltaico Puertollano, Španělsko 50
Moura Photovoltaic Power Plant, Portugalsko 46
Solarpark Waldpolenz, Brandis, Německo 40
Planta Solar Arnedo, Španělsko 34
Planta Solar Osa de la Vega, Španělsko 30
Planta Solar La Magascona a La Magasqula Trujilo, Španělsko 30
Parque Solar SPEX Merida, Španělsko 30
Parque Fotovoltaico Casas de la Pinos, Španělsko 28
Planta Solar Fuente Alamo, Španělsko 26

Pramen: Solární liga