Energetika
Rozhádaná sněmovna se až na jediného muže, poslance Davida Šeicha z ODS, shodla na vládním návrhu novely zákona o obnovitelných zdrojích. Odčinila tak svůj podíl na extrémní situaci, že státem garantovaná cena za výkup elektřiny ze solárních elektráren je dosud zdrojem nepřiměřených zisků investorů. Už vládní návrh na redukci ceny přišel pozdě, ale sněmovna tak dlouho odkládala jeho projednání, až investiční náklady na solární panely stačily poklesnout o třetinu. Při pevných cenách a povinnosti distributorů odebrat veškerou vyrobenou solární elektřinu přilákalo výhodné investování kdejaký volný kapitál, včetně zahraničního. Při uzákoněném pětiprocentním limitu na meziroční úpravu ceny byl Energetický regulační úřad (ERÚ) proti nepřiměřeným ziskům bezmocný. Rozpínavost solárních investic navíc diskriminovala ostatní obnovitelné zdroje.
Jistota podnikání
Vládní návrh dává pravomoc ERÚ jednorázově snížit výkupní cenu, pokud návratnost solárních investic poklesne pod jedenáct let. Přitom pětiprocentní pravidlo meziročních změn výkupních cen zůstává v platnosti. Což dává velkou jistotu pro financování ostatních obnovitelných zdrojů. Ustanovení má totiž obecnou platnost. Protinávrh poslance Oldřicha Vojíře zvýšit pětiprocentní limit pro zásahy ERÚ na 25 procent, k němuž se přikláněl i hospodářský výbor, by vnesl velkou nejistotu do úvěrování bioplynových, větrných či malých vodních elektráren. Časově náročnější projekty by při každoročním pětadvacetiprocentním riziku snížení výkupní ceny jen obtížně dokládaly bance návratnost investic.
Výkupní cena zůstane pro investory do fotovoltaiky motivující i po podstatném snížení. Přestane však být lákadlem příliš snadného zisku. Očekávaný pokles ceny je 27 až 32 procent. Při uplatnění Vojířova návrhu by tedy cena zvýhodňovala fotovoltaiku proti ostatním obnovitelným zdrojům i v roce následujícím. Vládní návrh podpořili i podnikatelé z České průmyslové fotovoltaické asociace. S regulátorem se ovšem liší v představě, kdy bude vyhlášena výkupní cena pro příští rok. ERÚ preferuje obvyklý podzimní termín, podnikatelé požadují, aby bylo rozhodnuto do června, aby tomu mohli přizpůsobit svoje záměry.
Sněmovna odmítla i návrh poslance Ondřeje Plašila, který chtěl zvýhodnit velké solární elektrárny nad 20 megawattů tím, že budou moci získat kritizovanou letošní supercenu ještě v dubnu 2011. O této velikosti jsou však ve hře pouze investiční záměry Skupiny ČEZ. Návrh upřednostňoval jediného výrobce solární elektřiny proti všem ostatním.
Nový strašák: blackout
Přitom je to zároveň Skupina ČEZ, která varuje, že uvádění stále vyššího počtu fotovoltaických zdrojů do energetické soustavy ohrožuje její stabilitu. Její generální ředitel Martin Roman spolu se šéfem společnosti E.ON Michaelem Fehnem a prvním mužem Pražské energetiky (PRE) Drahomírem Rutou se o tom vyjadřují v otevřeném dopise poslancům. Z iniciativy společností E.ON a PRE měl být dopis především podporou vládního návrhu zákona o obnovitelných zdrojích. Konečná verze však prosazovala jen „návrh na změnu zákona“. Mluvčí ČEZ Eva Nováková však kolegům z deníků odmítla potvrdit, že podpora vládního návrhu z dopisu vypadla z iniciativy Skupiny ČEZ. Nicméně náš největší výrobce elektřiny se velmi brzy stane i největším solárním výrobcem. A poslanec Plašil mu chtěl ještě získat nadstandardní privilegia. Ta jsou ovšem v rozporu s vládním návrhem.
Schváleným zákonem se odstraní nesystémovost státní podpory obnovitelným zdrojům, a lze tudíž předpokládat, že norma projde hladce i senátem a podepíše ji prezident. Na řadě je třeba zrušit stop stav připojování obnovitelných zdrojů. Odborná analýza EGÚ Praha Engineering uvádí, že žádný z blackoutů nebyl vyvolán aktuální nadvýrobou elektřiny v soustavě a na žádném z nich se nepodílela fotovoltaika a ani žádný z obnovitelných zdrojů. „Menší fotovoltaické elektrárny a obnovitelné zdroje obecně mají naopak velice pozitivní vliv na předcházení blackoutů,“ píše se ve studii.
