Čínská ekonomika a její akciový trh od začátku roku plní novinové stránky většiny ekonomických titulů. Co se tedy vlastně děje?
Ekonomika nejlidnatějšího státu světa rostla v minulých letech vysokým tempem, protože těžila z velké poptávky po svých levných výrobcích a investic do průmyslu. Růst HDP Číny dosáhl svého vrcholu 14 procent v roce 2007 a od té doby se postupně snižuje. V posledních čtyřech letech čínský HDP rostl okolo sedmi procent (6,9 procenta v roce 2015). Tento pokles je logický a dal se očekávat s tím, jak se čínská ekonomika přibližuje vyspělým ekonomikám. Proč?
Jednoduše řečeno chudší země rostou vysokým tempem, protože mají velký investiční potenciál, tedy jsou tam obrovské příležitosti pro investice do výstavby nových dálnic, průmyslové struktury a také těží z levné pracovní síly. Zatímco na vyspělých trzích jako Německo nebo Česká republika základní infrastruktura, například dálnice a výrobní závody, je už vybudovaná a pracovní síla je dražší. Jak země bohatne (tak jako Čína), tak ubývá objem nových investic, pracovní síla zdražuje a růst se přibližuje růstu vyspělých ekonomik.
6,9 % Růst čínského HDP v roce 2015
Jen pro srovnání: růst českého HDP byl v roce 2015 4,7 procenta a mluvíme o dlouhodobě nejlepším výsledku české ekonomiky, který byl extrémně dobrý díky EU fondům a nízké ceně ropy. Německo rostlo v roce 2015 tempem 1,5 procenta. I ve srovnání se zeměmi BRIC si Čína pořád udržuje vedoucí pozici spolu s Indií (sedmiprocentní růst HDP v 2014), před Ruskem (0,64procentní růst HDP v 2014) a Brazílií (0,1procentní růst HDP v 2014).
Proč je tedy Čína sama zneklidněná poklesem růstu HDP? Do hry vstupuje politika. Čínská centrální banka patří k jedné z mála centrálních bank, která cíluje růst HDP. Většina centrálních bank sleduje inflaci. Podle časopisu The Economist čínská vláda může cílováním růstu HDP lépe ohodnotit a motivovat jednotlivé správní celky a města v rámci Číny k většímu ekonomickému výkonu. Tedy i jednotlivá města mají roční cíle, kolik musejí přidat do celkového HDP Číny, a jsou jim podle toho přidělovány finance. Samosprávní celky jsou také hodnoceny podle dalších kritérií, ale růst HDP je pořád zdaleka nejdůležitější.
Vysoký růst HDP je také významný pro čínskou politickou garnituru, která se snaží vysokými ciframi demonstrovat, že dělá pro svoje občany maximum, a minimalizovat možnost politické nestability v zemi. A čínská vláda už stanovila průměrný cíl růstu HDP do konce roku 2020 na 6,5 procenta.
Je otázkou, zda můžeme reálně věřit, že Čína tohoto cíle skutečně dosáhne i přes snahu vlády a centrální banky. Mezi analytiky a ekonomy panují pochybnosti o důvěryhodnosti dat publikovaných čínským statistickým úřadem. To dokresluje fakt, že Wang Baoan, prezident čínského statistického úřadu, byl minulý týden zatčen a obviněn z „hrubého porušení předpisů“.
6,5 % Průměrný růst HDP do konce roku 2020, na který Čína cílí
Jak do toho všeho zapadá propad čínského akciového trhu ze začátku roku 2016? Tento propad není primárně spojen s výkonem čínské ekonomiky, ale jde o splasknutí akciové bubliny, která se nakumulovala v minulém roce. Z pohledu akciových trhů je do budoucna největší hrozbou propad čínské měny, který by mohl zkomplikovat situaci vyspělým ekonomikám kvůli vyšší konkurenceschopnosti Číny. Co se tedy s tou Čínou vlastně děje? Splaskla akciová bublina, ale ekonomika roste solidně dál, i když o něco pomalejším tempem, než by si přála politická garnitura v Číně.
Autorka je analytička České spořitelny
