Jasným vítězem bleskové války o povinné členství v České lékařské komoře (ČLK), která minulý týden proběhla na půdě Parlamentu, je Václav Klaus, respektive ODS. Občanští demokraté zvítězili, přestože pokus jejich poslance Marka Bendy podkopat privilegium ČLK, zákonodárci nakonec odmítli.
O legislativní změnu totiž vlastně ani tak nešlo. Volební klání je za dveřmi a průzkumy preferencí naznačují, že pozice ODS by po červnu mohla být silnější. Kam tedy spěchat? Cokoli v tuto chvíli Klaus dělá, má jediný cíl: vyhrát volby. A komorová bitva mu k tomu pomohla.
Před svým odchodem ze sněmovny se zviditelnil poslanec Marek Benda. Způsob, jakým chtěl ČLK připravit o její výsady pomocí nenápadné změny v transplantačním zákoně, byl stejně tak pokoutní, jako loňský kapric Ivana Pilipa z Unie svobody, když se mu pod záminkou péče o malé akcionáře dočasně podařilo úpravou Obchodního zákoníku zkomplikovat podmínky prodeje ČEZ. Tehdy se Klaus pohoršoval, dnes ne.
Bendův pokusný balonek oslabil dosud silnou pozici předsedy ČLK Davida Ratha. Za prvé tím, že sněmovna vyzvala ČLK, aby hájila profesní, a ne sociální zájmy svých členů. Za druhé se ukázalo, že většina lékařů je proti povinnému členství. Kritizují Rathův odborářský styl a snahu komoru zpolitizovat. Rath zjevně přestřelil, když ohlásil, že komora hodlá za miliony z členských příspěvků rozjet billboardovou kampaň přirovnávající Klause ke Gottwaldovi. Přitom debata o tom, jaké má povinné členství v profesní organizaci výhody a nevýhody, je legitimní. Dobré argumenty má jedna i druhá strana sporu. Ve vřavě osobních výpadů šéfa sněmovny a předáka komory se však rozumná diskuse ztratila.
Komorovou válkou naše nejsilnější pravicová strana znovu potvrdila, že je hlavním dodavatelem témat pro českou politiku. Ne vždy Klaus prosadí svůj názor, ale téměř vždy na sebe strhne pozornost publika. Když čtyřkoalice blahé paměti kdysi vyrukovala s návrhem na přímou volbu prezidenta, předseda ODS to ignoroval a brzy bylo ticho po pěšině. Řekne-li naopak cokoli Klaus, smečka politických psíků štěká jako pominutá. Kdo si dnes pamatuje, že o sudetských Němcích se v únoru provokativně vyjádřil jako první premiér Miloš Zeman? Jeho glosy záhy přehlušila kanonáda národních zájmů ODS a Klausův požadavek, aby Evropa posvětila Benešovy dekrety. Je už jen ironií osudu, že i nejnovější kniha antiklausovského spisovatele Michala Viewegha dostala název Báječná léta s Klausem.
Že se naše politika točí kolem Václava Klause, je více než originalitou myšlenek ODS způsobeno její mediálně-masážní obratností. Lví podíl nese samozřejmě politická impotence soupeřů, zejména koalice. Útokem na Ratha občanští demokraté spojili příjemné s užitečným: poškádlili dávného odpůrce a zviditelnili se. Bohužel, ostatní politici se zmohou nanejvýš na polemiku.
