Že poradenská síť může pomoct při nejrůznějších problémech, to dokladuje třeba příběh české občanky žijící již delší dobu v Německu, kde původně pracovala jako prodavačka.
Foto: Profimedia.cz
V Česku vystudovala vysokou školu a poté pracovala jako gymnazijní učitelka matematiky. Uvědomila si, že by ji toto vzdělání mohlo být v Německu uznáno díky existenci evropských pravidel o uznávání kvalifikace, a ona by tak mohla vykonávat své původní povolání.
K jejímu nemilému překvapení jí však po nástupu na německé státní gymnázium vedení školy přidělilo platovou třídu, jako kdyby neměla žádnou praxi. A to i přesto, že ji české ministerstvo školství vydalo doklad o délce její devítileté pedagogické praxe v ČR. Ve výsledku toto znamenalo, že klientka dostávala o 1 200 eur měsíčně méně než její německý kolega vykonávající stejnou práci. Klientce se to nezdálo, a tak hledala zastání, kterého se ji dostalo u centra Solvit.
Díky němu se dozvěděla, že je to v rozporu s evropským právem, konkrétně se Smlouvou o fungování Evropské unie. Ta zakazuje jakoukoliv diskriminaci mezi pracovníky členských států na základě státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a jiné pracovní podmínky. Poněvadž se jednalo o státní gymnázium, tedy veřejnou službu, Solvit také klientce vysvětlil, že musí být po třech letech zařazena do státní služby stejně jako její němečtí kolegové i přesto, že nemá německé státní občanství.
V rámci své rozhodovací pravomoci řešil tuto otázku Soudní dvůr EU v jednom ze svých případů. Soudní rozhodnutí se stalo součástí evropského práva a tedy závazným pro všechny vnitrostátní orgány včetně státního gymnázia. Díky argumentaci českého Solvit centra byl nárok klientky ředitelem onoho gymnázia uznán, a ona tak nyní může bez jakýchkoli potíží vykonávat svou práci při stejném ohodnocení jako její kolegové.
Autorka pracuje na ministerstvu průmyslu a obchodu ČR.
