Po třech měsících vypukla v "majetkovém úřadu" otevřená válka
Zlomový okamžik v dějinách země se blíží. Od 1. ledna příštího roku přestane být okres základním stavebním kamenem veřejné správy. Končí systém, který v různých obměnách fungoval od Rakouska-Uherska. Okresní úřady půjdou do likvidace. Notně zeštíhlený stát (na kraje přecházejí školy, nemocnice, ústavy sociální péče, muzea, galerie) však svůj dosavadní majetek v regionech zcela neopustí. Stále mu zůstane spousta budov, pozemků i věcí movitých. Řádově za desítky miliard korun. Pohrobkem zaniklých okresních úřadů, správcem zbylého erárního jmění a zaměstnavatelem více než tří tisícovek úředníků a obslužného personálu (všech, které nepřevezmou kraje nebo pověřené obce) se stane nový Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Vstoupil na scénu již v polovině letošního roku. Téměř bez povšimnutí. Neprávem.
Majetek přitahuje pozornost.
Právě fakt, že jde o úřad orientovaný na hospodaření se státním majetkem, stejně jako je třeba Fond národního majetku nebo Pozemkový fond, z něj činí instituci politicky přitažlivou. Bude spravovat řadu nemovitostí, které lze z regionálního hlediska označit za lukrativní.
Mnohé svědčí o tom, že politicky motivován byl již výběr prvního ředitele úřadu, který probíhal v době parlamentních voleb. Týden po volbách, 21. června, jmenoval tehdejší ministr financí Jiří Rusnok s platností od 1. července ředitelem ÚZSVM Ivana Noveského, který krátce vedl kancelář ministru dopravy a spojů Jaromíru Schlingovi a předtím pár měsíců kancelář Energetického regulačního úřadu. Noveský vyhrál výběrové řízení, do nějž se přihlásilo 14 účastníků a z toho deset přišlo k pohovoru. Dokázal zvítězit v tvrdé konkurenci několika přednostů okresních úřadů, ač nesplňoval podmínku minimálně tříleté praxe ve státní správě či kritérium právního nebo ekonomického vzdělání (Noveský je absolventem Stavební fakulty ČVUT).
Pomohl mu Ungerman.
Členem výběrové komise byl tehdejší poradce ministra financí Jiřího Rusnoka Jaroslav Ungerman. Očití svědci tvrdí, že ostatním členům bylo odoporučeno, aby se řídili jeho stanoviskem. A tak se řídili a Noveský vyhrál. „O tom, že vše probíhalo v režii pana Ungermana, jsem se později také dozvěděl, když už ale všechno skončilo,“ řekl týdeníku EURO jeden z neúspěšných uchazečů. Ungermanově slabosti pro Noveského se nelze příliš divit. Ze zájemců o funkci mu byl asi nejblíže. Noveský, ač bez politické příslušnosti, zasedá v Národohospodářské komisi ČSSD, které Ungerman předsedá (zároveň šéfuje i celému komplexu ekonomických komisí strany a působí jako poradce na několika vládních úřadech). Co si sociálnědemokratické kruhy od vlivu na úřad slibují? Toť zatím předčasná otázka, možná jen teplá místa pro své věrné. K 1. říjnu do ÚZSVM nastoupila Světlana Navarová, která donedávna seděla za ČSSD v poslaneckých lavicích. Dostala funkci referenta pro Evropskou unii. Šéfem prostějovské expozitury se ke stejnému datu stal Vojtěch Matějičný, který svého času šéfoval sekretariátu premiéra Miloše Zemana. (V roce 1999 krátce v Prostějově přednostoval, než vyšlo najevo, že v Brně dluží více než 130 tisíc na nájemném).
Kontrola od Sobotky.
Přes všechny pochybnosti ohledně regulérnosti výběru ředitele bývá dobrým zvykem dát novému šéfovi sto dnů hájení, aby předvedl své kvality. Po více než čtvrt roce ve funkci už je možné začít hodnotit. Není samozřejmě vůbec jednoduché postavit na nohy a „usadit“ úplně nový úřad, navíc pokud přebírá vesměs problematickou agendu, nejrůznější pohledávky atd. I s tímto vědomím lze ale konstatovat, že start Ivana Noveského nebyl zrovna nejšťastnější. Svědčí o tom řada skutečností: personální práce, zadávání zakázek, podivná forma spolupráce s odbory. Určité pochybnosti zřejmě má i nový resortní šéf Bohuslav Sobotka. Už několik dnů totiž prověřují v ÚZSVM hospodaření lidé z odboru vnitřního auditu ministerstva financí.
Za hodně peněz zatím málo muziky.
Revize se možná zajímá o způsob zadávání veřejných zakázek. Jednou z problematických je zakázka na zhotovení internetových stránek úřadu.
Ředitel ÚZSVM Ivan Noveský podepsal 2. září smlouvu s malou pražskou firmou European Network Company (na internetu jako www.euneco.com). Cena za dílo byla stanovena na 532 350 korun, přičemž plných 50 procent bylo firmě dopředu zaplaceno jako záloha. Zda je cena úměrná, nelze zatím posoudit, jelikož ve smlouvě, jejíž kopii má týdeník EURO k dispozici, není specifikace díla.
Odborníci říkají, že pokud by mělo jít pouze o statické stránky, jejichž cena na trhu se pohybuje v řádu desetitisíců, potom by zakázka byla neúměrně předražena. Při dynamickém řešení, u nějž je už zapotřebí náročnější programování, jsou ceny ovšem o poznání vyšší, a tudíž by cifra mohla odpovídat.
Složitost práce zpochybňuje věta ve smlouvě, že „objednatel dodá zhotoviteli všechny nezbytné podklady …. nejméně 14 dnů před zhotovením díla“. Z toho by totiž vyplývalo, že firma je schopná dílo vytvořit za 14 dnů. Z firemního ceníku vystaveného na internetu lze dovodit, že by muselo jít o webovou prezentaci naprosto špičkové kvality, protože ceny většiny prací firmy Euneco jsou uváděny v řádu tisíců, maximálně desetitisíců korun, rozhodně ne statisíců.
„Nevím, co v tom všechno je, ale to zadání bylo komplexní. Měl by to být dynamický web. Chci, aby na něm úřad například mohl zveřejňovat nabídky majetku k prodeji,“ slibuje ředitel úřadu Ivan Noveský. Ředitel European Network Company Vladimír Skalský říká, že projekt je členěn na několik fází, přičemž chudé a neaktuální stránky, které jsou nyní k vidění (www.uzsvm.cz), představují pouze první etapu.
Nicméně termín zhotovení celého díla je ve smlouvě stanoven na 20. října, tedy na právě proběhlou neděli. Skalský uvádí, že práce mají určité zpoždění, jelikož prý úřad firmě zatím nedodal všechny potřebné podklady.
Dva v křoví.
V kuloárech ÚZSVM se hovoří o tom, že poskytovatel byl určen bez výběrového řízení. To Noveský rezolutně popírá. „Výběrové řízení samozřejmě proběhlo, a to v průběhu srpna. Zúčastnily se ho tři firmy. Bylo vyhodnoceno a já jsem to dostal k podpisu.“ Později na vyžádání týdeníku EURO konkrétně doplnil, že kromě European Network Company v soutěži byly ještě firmy DJ GEO, s. r. o., a Rainbow Agency, s. r. o.
Majetkový úřad využil možnosti, které mu dává zákon o zadávání veřejných zakázek (§49b) a bez inzerátu na centrální adrese přímo oslovil tři podnikatelské subjekty. DJ GEO je firma z Nového Strašecí na Rakovnicku, která sice působí v oboru informačních technologií, ovšem poskytuje jiný druh služeb (viz www.djgeo.cz). O internetové firmě Rainbow Agency se týdeníku EURO na internetu paradoxně nepodařilo cokoliv zjistit. Obchodní rejstřík uvádí, že sídlí v jednom z rodinných domů v Praze-Břevnově.
Uvedené skutečnosti spíše napovídají, že druhá a třetí firma dělaly první křoví. „Byli jsme osloveni, zúčastnili jsme se soutěže a nevyhráli. Toť vše, nic víc vám k tomu řeknu. Na shledanou,“ odmítl další rozhovor ředitel DJ GEO Daniel Csibrey.
Verzi o fingovaném klání podporuje skutečnost, že European Network Company zaregistrovala internetovou doménu www.uzsvm.cz již 25. července, tedy ještě předtím, než byla soutěž úřadem vyhlášena. Zaplatila za ni 1680 Kč a stala se jejím technickým správcem. „Byl jsem o to požádán, aby to někdo nevyfoukl,“ prohlašuje Vladimír Skalský. Už si ale nevzpomíná kým. Vzápětí však říká, že to udělal z vlastní iniciativy poté, co se z článku v týdeníku EURO dozvěděl, že ÚZSVM vznikl (viz EURO 29/2002).
Ani ředitel Noveský sólo akci firmy Euneco nedokáže pregnantně osvětlit. „To mi ani nepřipomínejte. To jsem se tehdy rozčílil. Byl jsem paní Vargovou - tehdejší vedoucí oddělení vnější komunikace - opakovaně ujišťován, že máme doménu řádně zaregistrovanou a potom mi najednou přišli říct, že doména zaregistrována sice je, ale někým jiným. Vypátralo se nakonec, že firmou Euneco,“ říká v rozhovoru Noveský a dodává, že právě to byl důvod, proč byla Jana Vargová odvolána z vedoucí funkce.
Proč však „vetřelecká“ firma Euneco nakonec dostala od úřadu zakázku na vytvoření webové prezentace? I na to má Noveský odpověď. „Až následně jsem zjistil velmi důležitou věc: Firma doménu sice zaregistrovala, ale na jméno úřadu. Údajně proto, aby ji nikdo nemohl zcizit. Nedopustila se tedy žádného trestného činu, žádného poškození zájmů. Naopak mě to utvrdilo v tom, že naši lidé, kteří celou věc dostali na starost, nemají na svých místech co dělat,“ snaží se vysvětlit Noveský.
Záměrně mlží oba, Skalský i Noveský. Nedokázali totiž popravdě přiznat, že se dobře znají. Oba jsou totiž členy Rotary klubu Praha City (viz www.rotary.cz), který pořádá pravidelné schůzky v pražském hotelu Hoffmeister. Skalského firma pro českou pobočku rotariánů i uvedený hotel dělala webovou prezentaci.
Vladimír Skalský na přímý dotaz nakonec připustil, že Noveský pro něj ani před zakázkou nebyl cizím člověkem, ale neosvětlil, jak k seznámení došlo. „Známe se asi dva roky, ale za tu dobu jsme se viděli asi jenom dvakrát,“ sdělil týdeníku EURO.
Nejdříve personální software, potom účtovací.
Další Noveského kontrakt, která vyvolává pochybnosti o regulérnosti, je zakázka na dodávku účtovacího systému. Byla zadána brněnské firmě VEMA, ač se nezúčastnila příslušné soutěže (alespoň není uvedena na seznamu účastníků). O kontrakt usilovaly firmy PVT, Gordic, MÚZO, Triáda a Unicos. Komise doporučila účetní software jihlavské firmy Gordic, zřejmě proto, že ho okresní úřady hojně využívají. Ředitel Noveský ale popírá, že by VEMA získala zakázku na účetní software mimo výběrové řízení. Řekl pouze, že původní zadání bylo zcela nekorektní a nabízené ceny nebyly srovnatelné. „Požádal jsem tedy, aby rychlou cestou bylo uděláno nějaké nové poptání. Firma PVT poté předložila nabídku výrazně nižší, než byla její původní. Nakonec ale vyhrála firma VEMA s cenově srovnatelnou nabídkou, která nám už dělá personální informační systém. Byla vybrána i proto, že oba systémy na sebe přímo navazují,“ komentuje Noveský způsob výběru. Dodává, že právě kvůli nezvládnutí tohoto výběrového řízení přišel o funkci ředitele finančního odboru Miloslav Řehulka (který teď šéfuje odborářům, s nimiž Noveský nyní válčí).
Referent u výslechu.
Odbory představují zcela samostatnou kapitolu. V úřadu dnes působí dvě organizace. Lidé, kteří 21. srpna zakládali první (pod názvem Odborová organizace Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových) již u Noveského nepracují, nebo přišli o vedoucí funkce a výrazně jim byly sníženy platy. Sesazení se týká Jany Vargové, zmíněné v zakázce na web, a Miloslava Řehulky v zakázce na účetní systém. Odboráři hovoří o šikaně. „Vznik naší organizace byl motivován zejména snahou o ochranu práv zaměstnanců ÚZSVM, protože začalo docházet k perzekvování za projev vlastního názoru a za snahu o dodržování platných zákonů,“ uvádí dnes už bývalý zaměstnanec personálního odboru František Tyl, který však nadále zůstává v odborech hospodářem. Jménem svých kolegů v písemném stanovisku prohlašuje, že Noveský s nimi odmítl komunikovat, předat jim interní směrnice a zcela zpochybňoval jejich existenci. Na funkcionáře základní organizace byl prý vyvíjen nátlak s cílem donutit je k odchodu. Svůj konec popsal jeden z odborářů, Jan Tlustý, který působil v odboru informatiky: „Třetího října ráno jsem přišel do práce. Na chodbě už na mě čekali dva lidé z oddělení vnitřní kontroly a zabavili mi počítač. Pozvali si mě na desátou hodinu na hodinový výslech. Ptali se mě hlavně na to, zda jsem neposkytoval informace některému z dřívějších zaměstnanců, zejména panu Tylovi. Nařkli mě z úniku informací, ale nic mi nedokázali. Na přímou otázku, jestli jsem vstoupil do odborů, jsem jim dal přímou odpověď. Stejně jim bylo zřejmé, že v odborech jsem. Doporučili mi z odborů vystoupit, prý s tím možná půjde něco dělat. Dal jsem ale přednost ukončení pracovního poměru…“
Žluťácké odbory.
Není nic nezákonného, když v jedné instituci vznikne více odborových organizací. Zajímavostí na vzniku „konkurenční“ Základní odborové organizace zaměstnanců Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových je skutečnost, že ředitel Noveský její vznik měl sám inicioval. Alespoň to tvrdí opoziční skupina. „Pouze s touto organizací také nyní komunikuje, těší se jeho veškeré podpoře, přestože má méně členů než naše. Přitom na základě platné právní úpravy v České republice i v civilizovaném světě nesmí zaměstnavatel zasahovat do občanských práv zaměstnanců, mezi něž patří i svobodné sdružování v odborech,“ protestuje František Tyl.
Ivan Noveský nepopírá, že pro něj je partnerem zatím pouze druhá odborová organizace, vedená Renatou Čermákovou a Josefem Palečkem. Protože ta se „řádně prokázala, zaregistrovala a předložila veškeré doklady“, což prý první dosud neučinila (rozhovor proběhl 9. října). Striktně ředitel odmítá, že by někoho trestal za členství v odborech. Odvolaní pracovníci prý pouze neplnili své pracovní povinnosti. „Žádná diskriminace tady není, je tu jednotná linie vůči všem odborovým organizacím,“ říká rezolutně.
Noveský také odmítá, že by sám inicioval vznik konkurenčních odborů. Představitelé „neloajální“ organizace však tvrdí, že sám Noveský vyslal do Odborového svazu státních orgánů a organizací - k předsedkyni Aleně Vondrové -pověřené lidi, aby se poptali, jak se vlastně takové odbory zakládají.
Vondrová iniciaci vzniku „žluťáckých“ odborů nechce potvrdit, zároveň ji ale nevyvrací. „Myslím, že v této době není vhodné pouštět se do nějaké medializace. Ničemu to nepomůže. Já jsem panu řediteli Noveskému velmi důrazně sdělila své stanovisko a dále se k tomu nehodlám vyjadřovat,“ uvedla v rozhovoru pro týdeník EURO.
Členové zaměstnavatelem neuznávaných odborů upozorňují na řadu věcí. Například, že nynější organizační struktura úřadu neodpovídá schválenému organizačnímu řádu. Jsou v ní zaneseny cizorodé prvky, přičemž zákon říká, že organizační řád schvaluje (tedy může i měnit) pouze ministr financí. Ivan Noveský však namítá, že současný řád je v rozporu se zákonem a pro něj je prý zákon rozhodující právní normou, kterou musí respektovat.
Nepodnikající podnikatelé.
Personálně se úřad zdaleka ještě nestabilizoval. Odešli (či spíše byli odejiti) především lidé, kteří přišli jako jedni z prvních z ministerstva financí. Naopak přišli jiní, často bez zkušeností ze státní správy a s podnikatelskými vazbami. Například ředitelkou důležitého odboru hospodářské správy byla jmenována Vladislava Hujová, která je v internetovém obchodním rejstříku stále evidována jako předsedkyně dozorčí rady pražské společnosti Inconex, zabývající se realitní činností. Její předchůdkyní na stejném postu v Inconexu byla Kateřina Hášová, která nyní u Noveského dělá vedoucí oddělení organizačně právního na personálním odboru. Ředitelkou tohoto odboru je Olga Růžičková, která je zároveň stále vedena jako jednatelka karlovarské společnosti Švýcarská bouda. Zákon zaměstnancům úřadu podnikání striktně zakazuje. „Všichni pracovníci mi dali čestné prohlášení, že už nepodnikají,“ říká k tomu ředitel Ivan Noveský. Nezbývá než věřit, že se skutečně převtělili ve státní úředníky. O způsobu obsazování vedoucích postů však vypovídá i to, že Noveský od října na další důležitou funkci, ředitele odboru vnitrostátních právních služeb, jmenoval svou přítelkyni, na jejíž adrese v Praze bydlí.
Ohrožené embryo.
Otevřená válka, který vypukla uvnitř úplně nové instituce dříve, než začala naplno fungovat, překvapuje. Dá se hovořit o příznacích patologického embryonálního vývoje. ÚZSVM by si určitě zasloužil více pozornosti i veřejné kontroly. Jinak nelze vyloučit, že by se mohl stát dalším z řady majetkových fondů, kde se veřejné jmění skrytě rozplývá v rejdišti privátních zájmů, třeba jako se to stalo s majetkem svazáckým.
Psi, akcie, budovy
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vznikl k 1. červenci 2002 na základě zákona 201/2002 Sb. Má zajistit jednotné, centrální spravování státního majetku. Původně se měl jmenovat Finanční prokuratura, ovšem vzhledem ke změně konceptu od tohoto označení poslanci upustili, protože by bylo zavádějící.
ÚZSVM je organizační složkou státu, účetní jednotkou, není správním úřadem. Má dva hlavní úkoly: Eviduje, spravuje a chrání majetek státu a zastupuje stát ve sporech o majetek (například restituční spory). Jedná v řízení před soudy, rozhodci nebo stálými rozhodčími soudy, správními a jinými orgány. Nesmí však vstupovat do sporů o ochranu investic či vystupovat ve věcech, které se týkají majetku ministerstva obrany a Bezpečnostní informační služby. Již od července přešlo na úřad právo hospodařit s některým státním majetkem dosud spravovaným okresními úřady a ministerstvem financí. Jde o majetek z odúmrtí (majetek bez dědiců) a z dědictví na základě neadresného odkazu v závěti, dále o věci nalezené, opuštěné, které připadly státu, propadlý majetek, propadlé nebo zabrané věci, neadresné dary ve prospěch státu, bezprizorní majetek atd. Úřadu se tak mohou dostat do vlastnictví rodinné domy, stejně jako cenné papíry nebo zatoulaní psy. Prodejný majetek bude nabízet v dražbě nebo v bazarech.
Další agenda přejde na úřad v lednu příštího roku. Bude mít totiž na starosti likvidaci agendy okresních úřadů (to bude dělat 657 pracovníků likvidačních skupin po dobu asi jednoho roku). Po zaniklých okresech převezme přímou správu a evidenci majetku, budov a pozemků, které stát vlastní a nehodlá je prodávat. S tím samozřejmě k němu přejdou pracovat i příslušní pracovníci včetně řidičů, uklízeček, ostrahy apod. ÚZSVM se stává jedním z aktérů závěreční fáze reformy veřejné správy. Jen v Praze prý na něj přechází nemovitý majetek asi za 900 milionů korun.
Úřad sídlící v Praze svou strukturou kopíruje krajské soudy (územní pracoviště Praha, Plzeň, České Budějovice, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Ostrava, Brno). V sídle dnešních okresů vznikají odloučená pracoviště. Ředitel Ivan Noveský říká. že ÚZSVM může mít příští rok přes tři tisíce zaměstnanců. Část však má být propuštěna.
Popisky:
1) „Nebylo snad dne, kdy jsem spal déle než čtyři hodiny. Porady svolávám i v jednu v noci. Situace je zoufalá a kritická,“ hovoří o současném extrémním vytížení Ivan Noveský, ředitel majetkového úřadu.
2) Oficiální sídlo má nový úřad v budově Fondu národního majetku na Rašínově nábřeží, ovšem ředitel a jeho nejbližší kvůli nedostatku místa sedí v kancelářích Okresního úřadu Praha-východ na náměstí Republiky.
3) Noveský a Skalský dvakrát spolu: Poprvé jako rotariáni z Rotary klubu Praha City, podruhé když parafovali smlouvu.
