Souboj o sluneční paprsky

11. 1. 2008

Ani nástup velkoplošných solárních elektráren nezatlačil termální systémy do kouta

Cílem Solární ligy je probouzet soutěživost občanů v budování a financování systémů, využívajících slunečního záření k získávání energie. Tedy i na svém domě nebo garáži či na veřejných budovách ve svém městě. Proto je především soutěží obcí a měst a teprve ve druhém plánu kláním velkých producentů elektřiny. V masové podpoře občanů soupeřících obcí, jaké se těší její velký německý vzor Solární bundesliga, však má ještě hodně co dohánět. V našich soutěžících vesnicích dosud neplatí, že ten, kdo nemá na střeše svého domu alespoň jeden solární panel, není hoden důvěry, aby se stal starostou nebo radním. Zato naše specializované firmy velmi rychle dohánějí západoevropský trend. Takže některé obce poskakují čím dál výše v českém žebříčku využití slunce jenom proto, že si v jejich katastru vyhlédl vhodný svah pro stavbu solární elektrárny šikovný investor. Ať tak či onak, Solární liga pomáhá rozhýbávat rozvoj energetiky, jejímž zdrojem je slunce, a ve spolupráci s místními producenty i municipalitami každoročně mapuje většinu českých solárních systémů. Lepší přehled o stavu české solární energetiky neexistuje.

Kde vládnou malí nad velkými.

Jak však porovnávat navzájem velice rozdílné energetické zdroje? Za základní klíč k vzájemnému porovnávání solární úspěšnosti sídel byl vybrán přepočet výkonů fotovoltaiky či rozlohy termických instalací na jednoho obyvatele. Na první pohled je to nejspravedlivější, ale i toto kriterium má slabiny. Například velký solární park se snáz postaví na poli za vesnickými humny než někde ve městě. A výhodný poměr na každého občana je nabíledni. I rozvoj tepelných kolektorů se na malých osvícených obcích vyvíjí lépe než ve městě. A proto ve využitelnosti solární energie s naprostým přehledem vedou docela malé obce nad velkými. Obsadily všech deset prvních míst s převahou tří řádů v bodovém hodnocení nad velkými městy.
První Rusava, rekreační obec pod Hostýnskými vrchy, posbírala v soutěži 95 bodů. Zatímco Ostrava, královna mezi městy nad 50 tisíc obyvatel, ani ne tři čtvrti bodu jediného.
Přitom body se přesně sčítají podle předem daných pravidel. Nejjednodušší je to u kapalných kolektorů, kde se za každý metr čtvereční připočítává 100 bodů. U vakuových kolektorů je stejná plocha zvýhodněna 180 body, u Fresnellových čoček, plastových a textilních kolektorů se stejný rozměr hodnotí pouze 40 body. Fotovoltaika do soutěže vstupuje jedním bodem za tři instalované watty. Vším důkladně zamíchá podíl na jednoho obyvatele. A ti nejmenší v celé soutěži s naprostou jistotou vyplavou úplně nahoru.

Dramaticky stejní vítězové.

Mezi čtyřmi ročníky Solární ligy nepřinesl žádný natolik dramatické posuny jako právě sledovaný rok 2007. Může za to velký přírůstek obřích solárních parků na venkově, s nimiž však neztratily krok ani termické instalace ve městech. Navzdory dramatičnosti přesunů uvnitř soutěžního pole se však na čele Solární ligy nepohnul v hlavní soutěži ani lístek. Obrovská plocha termických kolektorů, která vyhřívá rekreační koupaliště v Rusavě, kombinovaná ještě s několika malými instalacemi, bude při současných pravidlech ještě dlouho neporazitelná. Z minulosti „zabetonované“ pozice už z dřívějška drží i druhý Boží Dar a třetí Pístina.
Důkaz o zdraví Solární ligy však přinesla až dílčí kategorie středně velkých sídel mezi pěti a 50 tisíci obyvatel. V ní nastal pravý opak. Z úplné nuly na první dvě pozice rázem vtrhly obce s novými solárními elektrárnami. Půlmegawattová Sluneta zabezpečila Dubňanům u Hodonína bodovou převahu celého řádu. Úspěšnost fotovoltaiky i vysoko v horách dokumentuje druhé místo Rokytnice nad Jizerou. Také ta však za to vděčí jediné velké instalaci.

Vyhrává i využití tepla.

Nejdramatičtější klání, které nebylo jasné až do poslední chvíle, kupodivu probíhalo v oblasti nízkých bodových čísel. Zato mezi dvěma vítěznými velkými městy. Plzeň si v minulosti vysloužila pověst velkého českého města s nejodpovědnějším přístupem k využívání solární energie. Letos ji přetrumfla Ostrava. Nikoli však jednou jedinou velkou investicí, ale cílevědomým využíváním různorodých projektů.
V současném razantním nástupu fotovoltaiky pomohla Ostrava upevnit pozici tepelných kolektorů. Z desítky největších termálních systémů jsou čtyři v Ostravě. A že nejde o náhodu potvrzuje i ten jedenáctý, rovněž ostravský.

Solární liga 2007 1. Rusava Zlínský kraj
2. Boží Dar Karlovarský kraj
3. Pístina Jihočeský kraj