Orbán zřejmě umožní Sorosově škole přežít v Budapešti, původně ji přitom chtěl zavřít. Blíží se ale volby. Letošní léto ovládla maďarskou Budapešť jediná tvář. V metru, na autobusových zastávkách, všude u rušných ulic. Z každého rohu vykukoval plakát s patrně nejslavnějším žijícím Maďarem Georgem Sorosem. Ale tenhle plakát si neobjednal zámožný americko-maďarský finančník. Jeho drzý pohled totiž doprovázel slogan „Nenechte Sorose, aby se smál naposled".
Současná maďarská vláda v čele s národoveckým konzervativcem Viktorem Orbánem se touto kampaní snaží smazat úsměv člověka, který dlouhodobě finančně podporuje prohlubování liberální demokracie v Maďarsku, což je v příkrém rozporu s Orbánovým pojetím neliberálního státu. Možná ještě o něco víc si ale vláda uměle vyrábí nepřítele, který straší Maďary skoro na každém kroku. Málokdo pak odmítne velkorysou náruč domácího vůdce.
Orbán Sorose potřebuje, i když to na první pohled vypadá, že se ho snaží z jeho rodného Maďarska úplně vyštvat. Příští rok na jaře čekají Maďary parlamentní volby, v nichž se Orbán bude snažit o třetí mandát po sobě. Touží po pokračování zavedené „demokracie jedné strany“, ve které má strana Fidesz totální moc nad všemi složkami státu. Dosavadní kampaň připodobňující Sorose ke zlosynovi maďarského národa, který chce do úrodné uherské kotliny nahnat statisíce hladových migrantů, je tak pouhou ochutnávkou toho, co se teprve chystá.
Vesnická megalomanie i mistrovství světa. Orbán loví body sportem
Orbán nutně potřebuje Sorose takzvaně „živého“, aby nad ním mohl v nadcházejících volbách vyhrát. Jiného vážného soupeře mu totiž zdecimovaná politická scéna nenabízí. Americko-židovsko-maďarský bohatýr, který svými miliardami ovlivňuje politické změny v mnoha zemích na světě a skutečně podporuje migraci uprchlíků, se snadno stal vítaným terčem číslo jedna. A pro Orbána zároveň akutní hrozbou. Nikdo jiný totiž proti současnému maďarskému premiérovi nedokáže financovat opoziční síly.
Nepohodlná škola
První kroky ve válce otce a syna současného Maďarska už Orbánova vláda učinila. Fakticky letos odňala akreditaci Sorosově Středoevropské univerzitě, která má od roku 1991 poslání vychovávat nové demokratické lídry tohoto vratkého prostoru mezi Německem a Ruskem. Univerzita se náhle ocitla mimo zákon, který nově nařizuje, aby zahraniční vzdělávací instituce poskytovaly vzdělání také v místě svého sídla. Navíc musí existovat bilaterální dohoda o jejich působení mezi Maďarskem a státem původu.
Středoevropská univerzita však vyučuje studenty pouze v Budapešti, ačkoliv sídlí ve Spojených státech. Oficiální dohoda obou vlád dosud taktéž neexistovala. Za současného stavu by tak škola musela své brány zavřít.
Přestože Orbán a jeho strana Fidesz vymysleli zákon znemožňující Středoevropské univerzitě další působení v Budapešti, podmínky neurčili až tak striktně. Není nemožné dohodnout se s nějakou americkou univerzitou na spolupráci a iniciovat mezistátní dohodu. Což se také v minulých měsících stalo.
Maďarská vláda uzavřela dohodu s představiteli amerického státu New York, kde Středoevropská univerzita sídlí. Součástí této dohody je i nová spolupráce s newyorskou školou Bard College. Studenti Středoevropské univerzity by tak měli získat shodné vzdělání jak v Budapešti, tak i v americkém státě New York, čímž se splní hlavní Orbánova podmínka pro působení zahraničních vysokých škol v Maďarsku.
Svobodu! Poslankyně za maďarskou socialistickou stranu Ágnes Kunhalmiová se letos na jaře marně snažila přesvědčit zákonodárce, aby „protiuniverzitní“ zákon neschvalovali. Zástánci otevřenosti Maďarska vůči světu to ale teď nemají lehké
„Středoevropská univerzita podepsala memorandum o spolupráci s Bard College, s kterou udržujeme blízké styky už celá desetiletí. Budeme tak poskytovat stejné vzdělání i v New Yorku. Doufáme, že toto memorandum pomůže k rychlému vyřešení celé záležitosti,“ uvedla na počátku října Středoevropská univerzita ve svém tiskovém prohlášení. Zároveň v něm připomíná, že cílem univerzity vždy bylo zůstat v Budapešti, ačkoli zájem o přesídlení nejkvalitnější maďarské vysoké školy projevilo během tohoto roku několik měst a zemí včetně Prahy, odkud univerzita v roce 1993 odešla kvůli neshodám s tehdejší Klausovou vládou.
Na Viktorově stole
Orbánova vláda se během září kupodivu nijak nebránila jednání o dohodě s newyorským guvernérem Andrewem M. Cuomem. „Rozhodli se s ním vyjednávat kvůli mezinárodnímu tlaku, který na ně byl po celý rok vyvíjen“ říká pro týdeník Euro rektor Středoevropské univerzity a bývalý přední kanadský politik Michael Ignatieff. Přestože Orbán a současný americký prezident Trump sdílejí stejné nepřátelství vůči Sorosovi, Trumpova administrativa v minulých měsících postup Budapešti proti Středoevropské univerzitě kritizovala. Americká vláda konstatovala, že Maďarsko ukládá „diskriminační a omezující požadavky na instituce akreditované ve Spojených státech, což ohrožuje akademické svobody a nezávislost“.
Dohodu už má několik týdnů na svém stole Viktor Orbán a všichni zúčastnění netrpělivě očekávají, jak se premiér rozhodne. Michael Ignatieff „pevně věří“, že dohodu podepíše a následně ji pošle maďarskému parlamentu ke konečné ratifikaci. Přesto je v jeho hlase cítit značné zklamání.
„Stále cítím, že se tu odehrál útok na akademickou autonomii a svobodu. Oni (maďarská vláda - pozn. red.) s tím nesouhlasí, ale jsou tu důkazy. Když chcete v normální demokratické společnosti změnit pravidla hry pro někoho konkrétního, pozvete si ho ke stolu. Konzultace je jedna z věcí, kterou demokracie vyžaduje. Ale tady nebyla žádná konzultace. Maďarská vláda s námi nechce jednat přímo. Nevím proč,“ tvrdí Ignatieff.
Režim sui generis
Jako univerzitní profesor historie a dlouholetý akademik má Ignatieff co říci také k samotné podstatě současného maďarského režimu. V zemi trvale žije už několik let a má i maďarskou manželku. Podle něj jde o systém sui generis, tedy svého vlastního druhu.
„Není to Putin, není to Erdogan. Je to permanentní populistická propagandistická mašinerie, která konfiskuje téma každodenních zpráv, konfiskuje konverzaci mezi lidmi, přisvojuje si křesťanství. Orbán říká: Já jsem mluvčí křesťanů, ty ne,“ vysvětluje svůj pohled Ignatieff, potomek několika ministrů carského Ruska.
Premiér podle jeho názoru těží z extrémně slabé a rozdrobené opozice. Ale i díky moderním technologiím, které neumožňují jednomu národnímu režimu uzavřít se před okolním světem, je současná maďarská vláda ve svých autokratických tendencích značně omezena.
„Když jsme letos bojovali s Orbánem kvůli univerzitě, dobře jsem věděl, že 80 procent tradičních médií je pod kontrolou vlády. Ale najednou bylo 80 tisíc lidí v ulicích, přestože my jsme nic nezorganizovali. Žijeme totiž ve světě sociálních médií, která Orbán nereguluje,“ upozorňuje historik Ignatieff, který působil mimo jiné na Oxfordu a Harvardu a s nímž měl týdeník Euro možnost hovořit na zářijové konferenci deníku The New York Times v Aténách.
Ignatieffova univerzita financovaná z peněz George Sorose tedy v Maďarsku nejspíše přežije, ale dá se očekávat, že se i ona jako významná součást Sorosova vlivu v Maďarsku stane předmětem blížící se volební kampaně.
Přečtěte si také: