Nová ekonomika
Stejně jako se do středověkých měst dalo pohodlně vejít pouze jednou z několika bran, vstupujeme do virtuálního prostoru internetu přes portály. Významných portálů bude jenom pár a mít klíče od takové internetové brány bude dobrý byznys. „Podíváme–li se na automobilový průmysl, vidíme, že jen velká šestka zbyla. Velkých konzultačních a auditorských firem je jenom pět. V leteckém průmyslu je také jen pět aliancí. S portály to bude stejné. (str. 45) Thomas Power a George Jerjian v knize Souboj portálů analyzují tuto oblast ekonomiky. Tvrdí, že tržní kapitalizace šestky portálů (AOL, Yahoo, MSN, Excite, Lycos a Amazon) budou během příštích tří let tak závratné, že si budou moci dovolit koupit takřka jakoukoli jinou korporaci. Velké portály se již spojují s mediálními giganty, telekomunikačními společnostmi a významnými výrobci počítačů. „Za tři roky bude mít velká portálová šestka takovou moc, že otázka života a smrti prakticky jakékoli značky na planetě bude jenom v jejích rukou. (str. 67) Moc portálů a jejich tržní kapitalizace je po–dle autorů přímo odvozena od počtu jejich zákazníků. „Například Yahoo má zhruba třicet pět milionů elektronických vztahů (klientů ve své databázi) a její tržní kapitalizace ve výši třiceti pěti miliard dolarů oceňuje každý vztah na tisíc dolarů. Na druhé straně škály je internetová aukční síň eBay, která má čtyři miliony elektronických vztahů s prodávajícími a nakupujícími a tržní kapitalizaci dvacet osm miliard dolarů. Každý klient eBay je tak oceněn na sedm tisíc dolarů. Vztahy se zákazníky jsou tím, co Wall Street považuje za nejdůležitější aktiva internetových společností. (str. 30) Portály proto budou podle Powera a Jerjiana stát na straně spotřebitelů (a nikoliv na straně prodavačů), protože „elektronický vztah se zákazníkem je jediným skutečným aktivem portálu, kolem kterého celý byznys obíhá a bez něhož není žádný byznys . (str. 29) Na argumentaci knihy je patrné, že byla psaná v době internetového opojení, dvanáct měsíců před korekcí akciových trhů. Autoři si tak vůbec nekladou otázku, jestli má ocenění každého elektronického vztahu na několik tisíc dolarů reálnou hodnotu, lépe řečeno, jak lze z uživatelů portálů tyto peníze vysát. S tím souvisí i jejich názor, že portály nebudou zprostředkovateli obchodů, ale informací. Pokud by se totiž podílely na transakcích, byly by v konfliktu zájmů: snažily by se o co největší marži, a nikoli o co nejlepší obchod pro zákazníka. Když budou kupujícím pouze dodávat informace a nebudou inkasovat od prodejců provize, v konfliktu zájmů nebudou a budou moci být bez potíží na straně odběratelů. I zde ale Power s Jerjianem nechávají bez povšimnutí otázku, kdo bude platit? Budou portály financovány pouze z reklamy, nebo budou zákazníci za informace platit? Elektronický obchod bude mít po–dle recenzované knihy obrovský vliv nejen na ekonomiku, ale na celou společnost. Autoři například prorokují smrt centrálním bankéřům. „Kyberpeníze se stanou novými penězi informačního věku. To znamená smrt inflace a růst reálných úrokových sazeb. (str. 76) Nebo uvádějí: „Elektronický obchod nakonec vyústí v jednu globální měnu, jeden jazyk, jednu vládu, jeden systém zákonů a jednoho prezidenta. (str. 82) Na konci této malé a tenké knížky citují tři významné osobnosti, aby ukázali, jak technologický vývoj zesměšňuje konzervativní názory. Lord Kevin napsal v roce 1895: „Není možné, aby létaly stroje těžší než vzduch. Předseda správní rady IBM Thomas Watson odhadoval v roce 1943: „Myslím, že na celém světě je trh pro možná pět počítačů. A Bill Gates tvrdil v roce 1981: „640 kilobajtů paměti by mělo stačit každému. Tyto kdysi vážně míněné věty ale nemohou být důkazem (jak by chtěli autoři), že provokativní a utopické myšlenky se naopak stanou skutečností.
Power, T., Jerjian, G.: The Battle of the Portals. The Ecademy 1999. Velká Británie. 112 stran. Cena: 10 GBP.
