Podíl ropných produktů na celkových zásobách ropy se má měnit
Šéfové dvou státních podniků, Pavel Švarc z Čepra a Jaroslav Pantůček z Mera, se nepohodli v pracovně ministra průmyslu Martina Římana. Podle informací týdeníku EURO si navzájem vyčítali zasahování do svého byznysu. Nevyřčeným pozadím jejich sporu je možná materiál třetí státní organizace, Správy státních hmotných rezerv, a sice její Návrh koncepce nouzových zásob ropy a vybraných ropných produktů na období let 2007 až 2011. Tento dokument, který má být dopracován a předložen vládě do konce tohoto měsíce, totiž řeší i otázku poměru ropy a ropných produktů ve státních zásobách.
Generálnímu řediteli společnosti Mero, která má na starosti provozování ropovodů, dle informací týdeníku EURO vadilo, že se Čepro od roku 2004 uchází o podíl ve firmě Transpetrol, která provozuje slovenskou část ropovodu Družba. Naopak generálnímu řediteli společnosti Čepro, jež se stará o provoz produktovodů, se nelíbilo, že Mero chce skladovat ropné produkty pro státní hmotné rezervy.
„Ano, nepohodli jsme se,“ potvrdil týdeníku EURO jeden z účastníků schůzky s podmínkou, že nebude jmenován.
„Debatovali jsme, ale já jsem rozhodně nekřičel. Pan ministr naši debatu nakonec ukončil, protože někam pospíchal,“ řekl druhý z účastníků.
„Pan Švarc a pan Pantůček spolu diskutovali, spor byl hlavně o podíl v Transpetrolu. V mé přítomnosti ale nikdo nekřičel. A kdo vám to prozradil, kdo hraje tyhle hry?“ reagoval ministr průmyslu Martin Říman.
Boj o podíl v Transpetrolu.
Jak to je s vlastnictvím poloviny Transpetrolu, který před lety Slovensko prodalo ruské společnosti Jukos, není stále jasné. Slovenská vláda by chtěla mít kontrolu nad ropovodnou společností, ale stejný zájem má i ruská strana. Akcie ale možná drží někdo třetí. Kdyby se naskytla příležitost podíl ve slovenské části ropovodu Družba koupit, Mero by o ni mělo zájem.
„Chtěli jsme získat podíl v Transpetrolu už dávno, to je pravda, ale nakonec jsem řediteli Pantůčkovi řekl, ať do toho jdou oni. Čepro se o podíl v Transpetrolu již dále ucházet nebude, jsme ochotni mu s tím pomoci. Na druhou stranu jsem po něm chtěl, aby zase oni nezasahovali do našeho byznysu,“ řekl ředitel Čepra Pavel Švarc.
„Je logické, aby o podíl v Transpetrolu usilovalo Mero, protože Transpetrol je přece slovenské Mero,“ uvedl ministr Martin Říman.
Skladování ropných produktů.
„Společnost Mero zajišťuje pro Správu státních hmotných rezerv skladování ropy, protože jsme vyhráli tendr. Myslím, že by bylo správné, aby i v případě zakázky na skladování motorových paliv byl vypsán tendr a my jsme byli osloveni. Když nabídneme nejlepší cenu, měli bychom přece motorová paliva skladovat my,“ uvedl k druhému spornému bodu ředitel společnosti Mero Jaroslav Pantůček.
Výběrové řízení na skladování motorových paliv bude podle předsedy SSHR Ladislava Zaba vypsáno příští rok v souvislosti s předpokládaným navyšováním objemu celkových státních ropných rezerv.
„Na skladování a dopravu ropných produktů má stát přece podnik Čepro. Proč se Mero nedrží svého byznysu? Navíc pro takovou práci ani nemají dostatečnou infrastrukturu či stáčecí a výdejní terminály pro obměnu. Je přece nesmysl stavět nové sklady v Meru, když v Čepru je dostatek skladovacích kapacit pro ropné produkty,“ říká ředitel společnosti Čepro Pavel Švarc.
Ministr průmyslu Martin Říman nemá tentokrát stejně jednoznačný názor jako v případě Transpetrolu. „Kdyby Mero mělo skladovat naftu, muselo by k tomu předložit nějaké rozumné argumenty, protože to není jeho core-byznys,“ řekl ministr Říman.
Třetí důvod v pozadí.
Skutečný důvod, proč jsou oba ředitelé ve při, ale možná spočívá v diskusi o podílu ropy a ropných produktů ve státních rezervách. V současnosti je v zásobách 46 procent ropy a 54 procent ropných produktů. Materiál Správy státních hmotných rezerv (SSHR), který je nyní v meziresortním připomínkovém řízení, však počítá s mírným navýšením skladované surové ropy na úkor některých ropných produktů. V připomínkách sekce energetiky ministerstva průmyslu je uvedeno: „Tuzemské rafinerie v rámci privatizace jsou v současné době řízeny svými vlastníky - zahraničními nadnárodními společnostmi -, proto žádáme, aby zpracování koncepce bylo v rámci navyšování nouzových zásob zaměřeno především na skladování vybraných ropných produktů, zejména pohonných hmot. V případě ropné krize nemá stát možnost operativně ovlivnit výrobu v rafineriích, ale má možnost disponovat operativně s ropnými produkty skladovanými v rámci nouzových zásob. Dále zásadně požadujeme, aby v koncepci bylo jasně preferováno navyšování skladování ropných produktů, zejména pohonných hmot, ve státní akciové společnosti Čepro.“
Nový předseda Správy státních hmotných rezerv Ladislav Zabo tvrdí, že zástupcům ministerstva průmyslu sporné body vysvětlil. „V žádném případě nechceme poměr ropy a ropných produktů měnit ve prospěch pohonných hmot, a to z jednoho prozaického důvodu. Ropa se na rozdíl od pohonných hmot, které jako hotové produkty obsahující zhodnocující přísady časem mění své vlastnosti, nemusí tak často obměňovat. Proto je třeba je častěji obměňovat a jejich skladování je v konečném důsledku dražší,“ říká předseda Zabo. Materiál nyní podle něj počítá s nárůstem podílu surové ropy ve státních zásobách na 51 procent.
Ředitel společnosti Mero Jaroslav Pantůček prosazuje, aby se zvýšil podíl ropy ve skladovaných zásobách. Tím by se dle něj vytvořila dostatečná časová rezerva (tři až čtyři měsíce) technicky nutná ke zvýšení kapacity ropovodu IKL v rozsahu, který plně nahradí kapacitu Družby. Dostatečné zásoby ropy by kromě toho udržely v provozu rafinerie a návazné sektory.
Proti tomu ředitel společnosti Čepro Pavel Švarc tvrdí, že smysluplnější je navýšit podíl benzinu a nafty. „Ale rozhodnutí je jednoznačně v rukou státu jako našem jediném vlastníkovi,“ dodává Pavel Švarc.
Na jedné straně je argument, že stát by měl zajistit zásobování trhu pohonnými hmotami a že se rafinerie mají na případné problémy s výpadky dodávek ropy připravit samy, například vytvořením vlastních rezervních kapacit.
Proti tomu ale zástupci rafinerií uvádějí, že jejich produkty jsou nejen benzin a nafta, ale také třeba topné oleje či suroviny pro chemický průmysl, a že tedy případné zastavení rafinerií by se negativně dotklo dalších sektorů, i kdyby stát měl v zásobách dostatek pohonných hmot.
„Důležité je ekonomické hledisko, a to ukazuje proti navyšování podílu motorových paliv ve státních rezervách, protože tyto produkty je třeba obměňovat mnohem častěji než ropu, a jejich skladování je tedy dražší,“ říká k tomuto sporu šéf třetí zúčastněné státní instituce, předseda SSHR Ladislav Zabo.
