V rozhovoru pro Euro.cz se 48letý rodák z Olomouce rozpovídal například o svých podnikatelských začátcích, o tom, jak se z jeho firmy stal v horizontu jedné dekády několikamiliardový byznys či jak současná pandemie proměnila některé dlouhodobé nákupní zvyklosti tuzemských spotřebitelů.
Popište mi prosím, jak se dá ani ne za deset let vybudovat firma s více než dvoumiliardovým obratem.
Ačkoliv to jako 10 let vypadá, je potřeba říct, že tomu předcházelo dalších 10 let jiného podnikání, takže se ve výsledku dostaneme spíše k nějakým 20 rokům a možná ještě o malinko více. Jde o to, že předtím se některé firmy, v nichž jsem se angažoval, jmenovaly jinak, jiné mezitím zanikly, další se zrodily… Pravdou ovšem je, že Smarty je zatím mým nejdelším projektem.
Jinak co se týče důvodů, proč na tom skupina Smarty je, tak jak je – žádný zaručený recept na úspěch bohužel nemám. Určitě ale je potřeba, aby k tomu přispěla spousta okolností. Aby člověk byl takříkajíc ve správnou dobu na správném místě a aby se obklopil těmi správnými lidmi.
Vždycky jste měl v plánu, že se jednoho dne budete živit podnikáním? Nebo se ta myšlenka zrodila náhle?
Inspiroval mě kolega, který podnikal už v době, kdy jsem ještě studoval. Jakmile jsem tedy školu dodělal, vrhl jsem se také na podnikání. Ale je fér přiznat, že během vysoké jsem si představoval, jak ze mě bude například investiční bankéř nebo někdo podobný, kdo nosí oblek a kravatu. Záhy mě to každopádně přešlo, protože jsem zjistil, že nejspíš nebudu tím člověkem, kterého uspokojí kariéra ve velké korporaci. Možnost podnikat a svobodně se rozhodovat se mi naopak v tu chvíli začala zamlouvat čím dál víc. Měl jsem k tomu koneckonců oporu i v rodině, protože někteří mí příbuzní rovněž provozovali vlastní byznys. Což mě nakonec utvrdilo.
Na druhou stranu, že bych celý život prodával mobily a podobné věci, jsem si také zprvu nedokázal představit - vždycky jsem si myslel, že své podnikání budu směřovat k financím. Život to ale nakonec zařídil jinak, a tak jsem u toho již zůstal.
Dokázal byste mi odhadem říct, kolik stovek, respektive tisícovek produktů skrze své e-shopy, potažmo kamenné obchody prodáváte?
Momentálně pracujeme se zhruba 20 tisíci zalistovanými výrobky. Do konce příštího roku bychom se ale chtěli dostat na nějakých 30 tisíc. To je za nás aktuálně maximum. A i tak si myslím, že pokud se to povede, bude to naprosto úžasné, protože vést firmu, která za rok vyroste o polovinu, se jen tak někomu nepoštěstí.
Nám to každopádně umožňuje fakt, že jsme relativně nedávno vstoupili do sektoru IT – jak v rámci B2B, tak B2C, kde se nám daří více, než jsme čekali - a koupili síť gamingových prodejen JRC/Brloh.sk. Viděli jsme, a stále vidíme, v dané oblasti zajímavé rezervy a potenciál, takže se onen růst rozhodně nabízí.
Za loňský rok tuzemský e-commerce sektor z pohledu tržeb meziročně poskočil o jednu čtvrtinu, jeho celkový podíl na maloobchodu dosáhl úrovně 16 procent. Kam až se v tomto ohledu podle vás může v horizontu příštích pěti dostat?
Segment IT, a záhy i segment mobilních telefonů, byly jedněmi z úplně prvních, které lidem umožnily nakupovat zboží na internetu. A tak logicky už nyní rostou méně než například online supermarkety typu Rohlík a Košík. Řekl bych, že se v tomto ohledu už dokonce postupně blížíme svému maximu, neboť vždy se najde část zákazníků, která zkrátka na kamenné obchody za žádnou cenu nedá dopustit.
Řečeno jinak, e-commerce jako takový v budoucnu určitě dál poroste – byť nejsem schopen vyčíslit o kolik. Bude to však především zásluhou ostatních segmentů, které během pandemie musely projít procesem digitalizace, a nikoliv trhu s IT vybavením.
Jak se za poslední rok a půl změnilo nákupní chování Čechů? Najde se v dnešní době ještě nějaká elektronika, u které si potrpí na to, aby si danou věc před zakoupením osobně pečlivě prohlédli?
I v elektronice existují segmenty, kde se zboží prodává převážně fyzicky. Nejedná se přitom jen o nějaké základní věci typu baterek a podobně, kde by tak lidé činili z důvodu neúměrně vysokých nákladů na dopravu. Jsou to překvapivě i věci dražší.
Máme například vyzkoušeno, že po dobu zavření našich Apple obchodů nám výrazně klesly prodeje chytrých hodinek. Jakmile se obchody naopak znovu otevřely, čísla byla rázem zpět. Toto je tedy dle mého názoru aktuálně přesně ten segment, který je stále poměrně nový a u kterého lidé potřebují asistenci.
Velkým tématem v době pandemie je nedostatek polovodičových čipů. Bez nich se snad žádný produkt, který na Smarty.cz nabízíte, neobejde. Jak se vám podařilo tyto problémy vyřešit? Museli jste nějak obměnit, respektive zmenšit stávající nabídku?
Nabídku jako takovou jsme neobměňovali, protože ji máme celkem širokou a pestrou. Jde tedy o to, že v podobných chvílích jen čekáte, co se vám kde podaří získat a jak na tom který výrobce bude s vlastní produkcí. Aktuální situace je velmi nepředvídatelná. Mění se doslova ze dne na den, a v tom je její největší výzva. Faktem každopádně je, že většinou nevíme o moc více než náš zákazník, takže ani nám zkrátka nezbývá nic jiného než vyčkávat.
Vánoce jsou doslova za rohem, o jaké zboží mají Češi na vašich e-shopech tradičně největší zájem? Preferují nějakou konkrétní značku na úkor jiné? Například pokud jde o mobily…
Co se mobilů týče, v posledních letech došlo k celkové konsolidaci trhu na tři hlavní značky. Charakteristickým znakem současné pandemické doby je každopádně to, že lidé mnohem častěji než kdy jindy kupují takové zboží, které je zrovna dostupné. A na tom se v brzké budoucnosti asi nic zásadního nezmění. S nedostatkem materiálů a zboží se totiž budeme ještě nějakou chvíli potýkat. Zlepšit by se to mohlo teprve až ve druhé polovině příštího roku – alespoň tak hovoří nynější predikce výrobců.
Shrnul bych to tedy asi následovně: lidé by chtěli kupovat to stejné co dřív, ale vzhledem k aktuální situaci se musejí spokojit s tím, co je. A nemluvím zde například jen o odlišné barvě či designu daného výrobku, ale přímo o různých modelech, ba dokonce značkách.
E-shop JRC a Smarty.cz nedávno spustil vlastní bazar nepoužívaných herních konzolí, které tak mají šanci na ,druhý‘ život. Ačkoliv je v provozu teprve několik týdnů, máte už nějakou alespoň hrubou představu o tom, jak se projektu daří? Hodláte v něm pokračovat i do budoucna?
Máme za sebou necelé dva měsíce úspěšného provozu - i když to během prvního týdne kvůli všem porodním bolestem rozhodně tak nevypadalo. Projeveným zájmem jsme každopádně příjemně překvapeni. Ačkoliv jsme výkupům a prodejům žádné velké promo neudělali, je větší, než jsme původně čekali. Za první měsíc se nám podařilo vykoupit 200 kusů konzolí.
Někteří výrobci nás upozorňovali, že by zde takový potenciál mohl existovat. A skutečně tomu tak je. Na trhu je velký objem nepoužívaných starých konzolí, neboť zde dosud nepůsobil žádný velký zprostředkovatel, který by se zabýval jejich výkupem a následným prodejem novým majitelům. Myslím si tedy, že se nám podařilo objevit zajímavou mezeru na trhu a využít sílu renomované značky JRC. Na ní celý tento projekt hodně stojí, neboť se o konzole většinou hlásí právě její zákazníci.
Objevila se mezi vykoupenými konzolemi i nějaká skutečná rarita?
To bohužel ne. Celý koncept je nastaven tak, aby se vykoupené konzole daly opět prodat. Takže jsme museli nastavit nějakou hranici, respektive časovou osu, za kterou už jít nemůžeme. Například z důvodu toho, že je pro takové archivní kusy obtížně sehnat podporu, servis a tak podobně. Jedná se v podstatě pouze a jen o ty konzole, které jsou schopné provozovat současné videohry.
Nová generace konzolí se objeví zpravidla vždy jednou za pět let. Takže když vykupujete něco, co je o dvě generace dál, vykupujete tím pádem věc s morálním stářím přes 10 let. A to už může být dost problematické.
Když už je řeč o herních konzolích... Vloni na podzim byla uvedena na trh jedna, na kterou se čekalo dlouhé roky. Mluvím pochopitelně o páté generaci PlayStationu. Paradoxní je, že i dnes, tedy více než rok po jejím spuštění, na ni musejí zákazníci stále čekat dlouhé měsíce, protože prostě nabídka nestačí uspokojovat poptávku. Nepodcenilo podle vás Sony celou situaci?
Sony je jednou z mnoha firem, které citelně doplácejí na kolaps dodavatelských řetězců. Pamatuji si, že když skupina Smarty kupovala prodejny JRC, evidovala velké množství nevyřízených objednávek ještě z období minulých Vánoc. Ty se nám podařilo odbavit teprve během letošního třetího kvartálu. A nyní opět čekáme, až k nám dorazí další várka konzolí. Situace by se mohla zlepšit někdy v průběhu druhého čtvrtletí příštího roku, tedy snad - výrobci ve východní Asii zkrátka a jednoduše nyní nestíhají.
Je na tuzemském trhu místo ještě pro nějakého dalšího prodejce spotřební elektroniky? Přeci jen už zde vedle Smarty.cz máme třeba Alzu, CZC.cz, Datart, Okay a nespočet menších obchodů…
Myslíme si, že pro další velký e-shop už tu prostor skutečně není. Rozhodně ne pro nějaký takový, který by vznikl na zelené louce. Řekl bych, že Smarty byl v našem segmentu poslední velký e-shop (třebaže už dávno nejsme pouze a jen e-shop, ale máme i vlastní kamenné obchody), pro který zde bylo jakž takž místo. A to už na něm působíme téměř 10 let.
Český trh je aktuálně velmi saturovaný, panuje zde velká konkurence a navíc je tu mnoho malých obchodníků, kteří provozují vlastní e-shopy. Což je dáno tím, že založení internetového obchodu pomocí konkrétních, k tomu určených platforem je v dnešní době relativně levnou záležitostí pohybující se v řádu nízkých tisíců korun. Ty však podle mě žádnou významnější tržní roli hrát nebudou, protože už přicházejí takzvaně s křížkem po funuse.
I my jsme v roce 2012 do tohoto rozjetého vlaku naskočili pozdě. Jsme si toho vědomi a dlouhou dobu jsme to rozebírali. O svoji pozici jsme museli tvrdě bojovat, nikdo nám na začátku nevěřil a všichni si mysleli, že jsme jen další e-shop, který brzy zkrachuje. A když se dnes ohlížím nazpět, tak ten jejich postoj vlastně chápu. Pravděpodobnost, že uspějeme, byla vážně relativně malá a první roky v žádném případě nebyly snadné.
Vloni vaše skupina dosáhla v tržbách na hranici 2,3 miliardy korun, letos údajně míříte ke třem. Jaký cíl jste si dali pro rok 2022? A co konkrétního v něm skupinu Smarty čeká?
Tou nejvýznamnější změnou bude, že zahájíme rebranding sítě JRC, na což se všichni těšíme a zároveň z toho máme trochu obavy. Jedná se o projekt, který poběží dva až tři roky, než jej celý dokončíme. Prodejny budou mít zcela nový, moderní design. V září jsme ukončili architektonickou soutěž, vybrali jsme firmu, která to bude mít na starosti, a aktuálně pracujeme na virtuální realitě, jež nám ukáže, jak ty prodejny budou nakonec vypadat. Věřím, že na počátku druhého čtvrtletí příštího roku bychom mohli v Praze otevřít první takto rebrandovanou prodejnu, přičemž do konce roku 2022 by jich mělo být hotových deset napříč celým Českem.
Co se tržeb týče, největší dynamiku očekáváme od firemní klientely, kde se nám velice daří díky našim obchodním zástupcům. Letos jsme v sektoru B2B evidovali obrat jedné miliardy korun, příští rok bychom zde chtěli povyrůst řádově o nižší desítky procent. To bych na takto saturovaném trhu považoval za obrovský úspěch. V celkových tržbách bychom se pak chtěli pohybovat na úrovni tří a půl až čtyř miliard. Onen rozptyl je dán právě nejasnostmi ohledně toho, jak to bude se zásobováním. To bude zcela zásadní faktor. Kdyby totiž k takovým problémům letos nedošlo, i naše čísla za letošek by byla ještě o dost lepší.
