SOUČET VELKÝCH ČÍSEL

Firmy si všimly, že statistický úřad se stal významným trhem

Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) se oprávněně věnuje značná pozornost osvětová (vyplňování formulářů) a v poslední době i občanskoprávní v souvislosti s ochranou osobních dat (viz Jiný hrob). Má ale i značné ekonomické dimenze. Rozpočtové náklady 2,4 miliardy korun řadí sčítání k největším tuzemským investičním akcím. Pro zajímavost: roční rozpočet Českého statistického úřadu, který – jak praví zákon „sčítání organizuje, řídí a koordinuje , představuje bez výdajů na SLDB zhruba osm set milionů korun. Náklady na sčítání jsou srovnatelné s tím, co stálo loňské výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. V obou případech je přínos zřejmý, byť těžko vyčíslitelný. U sčítání jde o to, že je to cesta k získání strategických údajů o sociální, ekonomické i geografické struktuře obyvatel, které musí mít každý civilizovaný stát. Organizace spojených národů doporučuje, aby se na přelomu tisíciletí sečetli obyvatelé celé zeměkoule. Už ne zadarmo. Jde o osmé sčítání lidu v samostatném Československu, respektive Česku. První se konalo v roce 1921, další následovala ve zhruba desetileté periodicitě (s výjimkou protektorátních čtyřicátých let) až do roku 1991. Podstatnou odlišností od SBDL na počátku devadesátých let je to, že tehdy ještě sčítací komisaři pracovali v duchu sokolského „ni zisk, ni slávu . Letos už zůstala jen druhá polovina hesla. Odměny komisařům a revizorům představují více než třetinu sčítacího rozpočtu – 893,5 milionu korun. Ani tak ale nezbohatnou. „Výběr už byl ukončen, bude 43 tisíc komisařů a asi devět tisíc revizorů. Jejich odměny závisí na počtu navštívených lidí, ale lze říci, že v průměru by odměna měla činit čtrnáct až patnáct tisíc korun, říká ředitelka odboru statistiky obyvatelstva Jiřina Růžková, která sčítání na statistickém úřadě bezprostředně řídí. Sedm let. Prostředky vyčleněné na sčítání lidu, domů a bytů ve státním rozpočtu se začaly čerpat v roce 1997. Poslední peníze by měly být vydány do konce roku 2002. Tehdy, dvaadvacet měsíců od rozhodného okamžiku, k němuž se zjišťované informace vztahují (noc z 28. února na 1. března), má být ukončeno zpracování definitivních výsledků. Předběžné výsledky chce mít statistický úřad do letošního července. V čerpání rozpočtu zprvu převládaly kapitálové, investiční výdaje, které se předpokládají ve výši 143 milionů korun. Postupem času nabírají tempo běžné výdaje, které by jen letos měly bez odměn pro komisaře a revizory představovat přes pět set milionů a celkově za sedm let téměř 1,4 miliardy korun. Jde například o náklady na elektronické zpracování dat, tiskopisy, informační služby, osvětu, propagaci, pronájem místností, najímání pracovníků i o výdaje okresních úřadů, obcí a ostatních resortů. Mezi ně patří ministerstva obrany, vnitra, spravedlnosti i zahraničních věcí, která sčítají hromadně ubytované policisty, vojáky, cizince a vězně, a ministerstvo pro místní rozvoj. To má ve spolupráci se statistickým úřadem na starosti územní přípravu sčítání – stanovení hranic sčítacích obvodů, vytvoření jejich registru, map a podobně. Kromě sčítacích komisařů a revizorů sčítání zajišťují také pracovníci okresních a obecních úřadů a především Český statistický úřad. Ten počítá s dočasným zvýšením stavu pracovníků v nejfrekventovanějším období možná až o padesát. „Asi patnáct až šestnáct set lidí bude v kontrolních a vyznačovacích střediscích v krajích a okresech vyznačovat do formulářů kódy nutné pro elektronické zpracování dat. Snad není nezajímavé, že vykódování jednoho okresu by průměrně šikovnému člověku trvalo pět šest měsíců. Sama jsem to vyzkoušela, tvrdí Růžková. Atraktivní zákazník. Sčítání lidu udělalo z Českého statistického úřadu významný trh. Jeho tisková mluvčí pro sčítání lidu Vladimíra Pavlíčková říká, že na základě veřejných obchodních soutěží nebo výzev zájemcům bylo zatím uzavřeno jedenadvacet smluv s podnikatelskými subjekty, přičemž celková výše kontraktů se blíží částce 600 milionů korun a bude se dál zvyšovat. Zájem o veřejné zakázky byl a je značný. Převážná část připadá na počítačovou a další elektronickou techniku. Na sčítání lidu budou patrně rádi vzpomínat v Compaq Computer, který podle údajů Českého statistického úřadu získal kontrakt na zpracovatelský systém asi za 300 milionů korun. ALWIL Trade dodává servery, počítače a síťovou infrastrukturu za sto milionů korun, společnost Deltax Systems získala veřejnou zakázku na optické snímání formulářů za 64 milionů korun. Optické snímání tiskopisů je citlivá záležitost související i s ochranou osobních údajů. Možná proto vedoucí právního oddělení Deltax Systems Leona Grée odmítla dodávku pro Český statistický úřad jakkoli komentovat a s odvoláním na důvěrnost obchodních informací se omezila pouze na konstatování, že „zakázka má profesionální i prestižní význam . Tiskárna Moraviapress Břeclav dodává pro sčítání veškeré tiskopisy a další formuláře (celkem třicet milionů kusů) za dvaadvacet milionů korun. V Břeclavi považují veřejné zakázky za trvalou součást obchodní politiky, o čemž svědčí i existence samostatného oddělení státních zakázek. Jeho vedoucí Markéta Dvořáková říká, že i když v celé zakázce pro statistický úřad má podstatný význam nákup čtyř set tun německého papíru, pro Moraviapress je to další potvrzení jeho postavení v oboru. Dodává, že tiskárna dodávala tiskopisy pro všechny volby po roce 1990 a získala i zakázku pro rok 2002. Stejně jako posledně.
Ačkoli je 2,4 miliardy za sčítání lidu pro nezainteresovaného člověka částka ohromující, je třeba uznat, že ČSÚ má vše zdokladované. Koneckonců drahý špás je to všude ve světě. Je korektní uvést, kolik stálo poslední sčítání v roce 1991: podle informace Vladimíry Pavlíčkové zhruba 380 milionů korun. Pokud to někomu připadá ve srovnání s nynějšími velkými sumami nepoměrně málo, je třeba dodat, že inflační index pro léta 1990 až 2000 činí 350 procent. To znamená, že připočteme–li odměny sčítacím komisařům a revizorům, vychází to v obou případech zhruba stejně. Růžková mimoto předpokládá, že skutečné náklady budou tentokrát nižší než rozpočet. Za léta 1997 až 2000 vykazuje ČSÚ úsporu přes dvě stě milionů korun.