Kraje nechtějí hradit dluhy nemocnic z prostředků samosprávyVe svém tažení proti etatistickým záměrům vlády ODS získala na svou stranu i převážnou část zástupců zdravotnické veřejnosti a pojišťoven. Získala i prezidenta Lékařské komory Davida Ratha, s nímž ještě před volbami do Poslanecké sněmovny válčila.
Kraje nechtějí hradit dluhy nemocnic z prostředků samosprávy
Ve svém tažení proti etatistickým záměrům vlády ODS získala na svou stranu i převážnou část zástupců zdravotnické veřejnosti a pojišťoven. Získala i prezidenta Lékařské komory Davida Ratha, s nímž ještě před volbami do Poslanecké sněmovny válčila.
Převod zadlužených nemocnic na kraje, návrhy zákonů o zdravotní péči či nejrůznější vyhlášky Ministerstva zdravotnictví - to vše a ještě mnohé další kroky vlády v oblasti zdravotnictví se staly minulý týden terčem kritiky pravicové opozice, tedy ODS. Stranu v jejím prohlášení podpořili jak všichni ředitelé zdravotních pojišťoven, tak zástupci zdravotnických organizací. Ve svém prohlášení varují hejtmani z ODS a ředitelé zdravotních pojištoven před záměrem vlády „vyčerpat rezervy veřejného zdravotního pojištění, ovládnout orgány zdravotních pojištoven úředníky vlády a zrušit samosprávné veřejné zdravotní pojištění.“ Ministerstvo zdravotnictví však odmítá, že by připravovalo jakoukoli normu, která by se snažila změnit poměr v správních a dozorčích orgánech zdravotních pojišťoven ve prospěch státu. Navíc podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Maria Böhmeho je celé prohlášení ODS natolik vágní, že na něj nelze ani příliš reagovat. Podle informací Profitu za největší etatizační snahu považují ODS a zástupci zdravotních pojišťoven snahu ministerstva o omezení některých účelových fondů zdravotních pojišťoven, jako jsou například fondy prevence či rezervní fond. To, co ministerstvo zdravotnictví zdůvodňuje jako nezbytnou podmínku pro šetření nákladů zdravotních pojišťoven, považují kritici za snahu po okleštění pravomocí a hospodaření s jejich majetkem. Skutečným důvodem je podle kritiků postupu MZ snaha převést prostředky ze zdravotního pojištění na sociální fondy, především důchodové. Na rozdíl od zdravotního pojištění, kde existuje alespoň základní finanční vyrovnanost celého systému, v důchodovém systému je několikamiliardová díra, která se každoročně rozšiřuje. Důchodové pojištění je ovšem závislé na státním rozpočtu. Představitelé ODS a zdravotních pojišťoven se proto obávají, že se stát může snažit oddlužit se na úkor zdravotnictví v důchodové oblasti. Vláda si totiž podle některých informací zahrává s myšlenkou spojit oba druhy pojištění v jedno. S oddlužováním státního rozpočtu na úkor jiných souvisí i snaha ministerstva zdravotnictví předat na kraje zadlužené nemocnice. Ty přešly na kraje zákonem o zrušení okresních úřadů. Spolu s povinností zabezpečit výkon zdravotní péče však na kraje přešly i dluhy ve výši 800 mil. korun, které nadělal v minulých letech stát. Hejtmani nyní chtějí podat žádost Ústavnímu soudu, aby přezkoumal, zda postup státu byl správný. Podle poslance a zastupitele Plzeňského kraje Jiřího Pospíšila odporuje postup ústavnímu principu: není možné na jiný subjekt převést jakékoli povinnosti, aniž by k jejich výkonu dostal dotčený subjekt patřičné prostředky. Ty pak musí podle Pospíšila hledat jinde - a to v prostředcích na samo-správu. Podle našich informací se však stanoviska krajských hejtmanů teprve sjednocují. V prvních reakcích totiž zazníval i požadavek nemocnice nepřevzít. „To by nás ale lidi ušlapali,“ zavrhl tuto možnost před nedávnem hejtman Středočeského kraje Petr Bendl. Ten však zároveň o ústavní stížnosti ještě nemluvil. Na stanovisko krajských představitelů ale zřejmě působilo i již zmíněné setkání s představiteli zdravotnictví a zdravotních pojišťoven. Podle některých právníků, například vedoucího Ústavu státu a práva Vladimíra Balaše či vedoucího katedry veřejné správy Plzeňské univerzity Tomáše Loudy, mají hejtmani šanci se svou ústavní stížností uspět.
