Firma zaplatí právní výlohy za podíl na výnosu
Princip soudcovské nezávislosti je podstatně lépe prakticky propracován než otázka dostupnosti právních služeb. Čím chudší země, tím větší skupina lidí nereflektuje na právní cestu řešení sporů, například majetkových. Z toho vyplývá, že v Česku nebude tato skupina lidí zanedbatelná. Statistika neexistuje, ale odborníci tvrdí, že kvůli nákladnosti zejména advokátské podpory nekončí v České republice u soudu značné množství potenciálních kauz. Což je na jedné straně možná dobře, protože soudci i tak nestíhají. Na druhé straně je to ale slabina právního vědomí společnosti a nedostatek v prosazování rovného postavení v přístupu k právu.
Pojištění.
Ve vyspělých zemích je snaha řešit tento problém pojištěním právních služeb. Opatrný člověk si je platí pro případ, že by se někdy dostal před soud nebo se chtěl právní cestou domoci svých nároků. Řešení je to dílčí, protože toto pojištění není zrovna levné a má řadu limitů. Ani v Česku není tento produkt neznámý. Na pojištění právních služeb se v Česku zaměřuje specializovaná německá pojišťovna D.A.S., pojištění právní ochrany ve variantách Auto a Privat například poskytuje Kooperativa, právní ochrana se prolíná i jednotlivými produkty České pojišťovny. Mluvčí velkých hráčů na tuzemském pojišťovacím trhu však vesměs uvedli, že razantnější vstup do tohoto typu pojištění jejich ústavy zatím nepřipravují, protože nevidí dostatečnou poptávku.
Prostor na trhu.
To bude asi pravda. Na druhé straně se ukazuje, že podnikání v oblasti financování soudních pří může být pro středně velkou firmu slušným byznysem. Alespoň to tvrdí představitelé akciové společnosti Procesinvest, kteří tvrdí, že jde o ověřenou západní zkušenost. Konkrétně se předseda představenstva Procesinvestu Jaroslav Jirásek a jeden z právníků firmy Karel Dragoun, s nimiž týdeník EURO hovořil, odvolávali na německé know-
how, které údajně jejich firma uplatňuje.
Hovoříme-li o byznysu, pak je tím řečeno, že cíle akciové společnosti Procesinvest nejsou filantropické. Nejde o to umožnit aktivní účast v soudním procesu chudobným. Koneckonců chudí se vesměs nesoudí o majetky a Procesinvest se dle profilu firmy zaměřuje na „financování soudních, rozhodčích, případně správních řízení, ve kterých jsou prosazovány nároky spočívající ve finančním nebo v jiném penězi ocenitelném plnění“. Z toho také vyplývá, že Procesinvest zajímá civilní proces. Trestní právo, kde jde o svobodu, nikoli o peníze, nepatří do jeho repertoáru. To za prvé. Za druhé jsou klienty především právnické osoby, které využívají toho, že nemusí momentálně soustřeďovat prostředky na náklady právního zastoupení, znalecké posudky, soudní poplatky a podobně.
Od půl milionu.
„Vzhledem k tomu, že náklady na posuzování žádostí o financování jsou zpravidla vysoké a jejich vynaložení by v případě nižší hodnoty sporu nebylo ekonomické, měla by minimální výše hodnoty sporu přebíraného k financování převyšovat částku 500 000 korun,“ stojí v prezentaci firmy. Z toho vyplývá, že klienty-fyzickými osobami jsou například restituenti. Mezi právnickými osobami uvádí Karel Dragoun stavební, ale i strojní firmy, městské úřady, pojišťovny. Jaroslav Jirásek mluví o tom, že už už se rýsoval kontrakt s farmaceutickými firmami, které mají velké pohledávky vůči zdravotnickým zařízením, především nemocnicím. “Už jsme chtěli začít pracovat, ale nakonec partneři od soudního vymáhání upustili,“ říká.
Větší ryby.
Rozdíl činnosti Procesinvestu od pojišťovny je nabíledni. Především není nárok na úhradu právních služeb výsledkem uzavření pojistné smlouvy a pravidelných plateb v minulosti, ale úhrada je vlastně úvěrem. Jeho návratnost „ad hoc“, případ od případu, posuzuje na základě podrobných podkladů tým právníků, který od října posílí bývalý soudce Nejvyššího soudu. Díky předchozímu důkladnému rozboru Procesinvest pochopitelně usiluje o větší případy, třeba i se značnými finančními nároky na právní služby, ale s reálnou šancí na vítězství.
O výši honoráře se v prezentaci firmy konkrétně nemluví. Ve starších novinových zprávách uveřejněných na internetové adrese Procesinvestu se hovoří o odměnách až padesát procent vymožené částky. Jaroslav Jirásek ale na dotaz týdeníku EURO uvedl, že marže činí 20 až 35 procent. Pokud spor skončí neúspěchem, veškeré náklady platí Procesinvest. „Zatím se ale nestalo, že bychom prohráli,“ tvrdí Karel Dragoun. Evidentně je to důsledek pečlivého výběru případů. Možná nadmíru pečlivého, protože “úmrtnost“ při sjednávání smluv je podle představitelů firmy vysoká. Jaroslav Jirásek mluví o tom, že firemní právníci jsou patrně až příliš konzervativní.
Specifické podmínky.
Zkušenosti Procesinvestu zasluhují pozornost se zřetelem k tomu, že k podnikání lze využít i málo běžné, netypické oblasti. Firma zahájila činnost začátkem roku 2001. Už v roce 2002 rozšířila činnost na Slovensko, od příštího roku chce začít financovat i soudní řízení v Německu. Netypické na procesním financování je ale i nezbytnost poměrně značné kapitálové injekce do počátků, než se peníze začnou vracet. Jaroslav Jirásek mluví o tom, že nyní, po třech letech činnosti, má firma roční rozpočet 300 milionů korun. Silným vlastníkem je v případě Procesinvestu německá akciová společnost Euro Capital Management (EMC), která se v Česku angažuje především prostřednictvím své developerské skupiny.
