Pražský městský soud dnes zamítl část žaloby, ve které bývalý hejtman David Rath požadoval 60 tisíc korun za náklady, které mu údajně vznikly v souvislosti s nezákonnou vazbou. Dalších 30 tisíc korun chce Rath za to, že byl k soudu kvůli údajné korupci „bezdůvodně, zlovolně, šikanózně vlečen v poutech“, což ho podle něj v očích veřejnosti dehonestovalo. Tímto nárokem se bude znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 2, který v dubnu celou žalobu nepravomocně zamítl.
Rath chtěl 9000 korun a ušlý zisk, o který prý přišel, když musel po propuštění z vazby docházet k probačnímu úředníkovi. Dalších 24 tisíc korun žádal za to, že mu nebylo umožněno vycestovat z Česka. Exhejtman chtěl také 45 tisíc korun, které vynaložil na zrušení nezákonných rozhodnutí o prodloužení vazby. Ministerstvo mu již před dvěma lety přiznalo 19 tisíc korun. Rath v žalobě trval na proplacení zbytku.
Ratha zadržela policie v květnu 2012 a soud ho poslal do vazby, odkud byl propuštěn v listopadu 2013. Ústavní soud v lednu 2014 vydal nález, že Rath byl ve vazbě nejméně od června 2013 protiprávně.
Obvodní soud na jaře uvedl, že je Rathův nárok ohledně vedení v poutech promlčený, vězeňská služba i eskorta prý navíc postupovala v souladu se zákonem. Odvolací senát s tím však nesouhlasil, podle něj se totiž promlčecí lhůta nepočítá od doručení nálezu ústavního soudu, nýbrž od pozdějšího momentu, kdy Rath obdržel rozhodnutí od Vrchního soudu v Praze. „Neshledali jsme správným závěr soudu, že byl nárok promlčen,“ uvedl člen odvolacího senátu Pavel Vlach.
Přečtěte si o případech dalších ostudných politiků:
Mučedníci politiky. V celé naší historii nebylo nikdy stíháno a souzeno tolik politiků jako dnes
Výši ušlého zisku Rath podle soudů neprokázal, navíc stejně jako zákaz vycestování nesouvisí s nezákonnou vazbou, ale s opatřeními, která soud Rathovi uložil po propuštění.
Ratha uznal středočeský krajský soud v červenci 2015 vinným z přijímání úplatků a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Odvolací senát pražského vrchního soudu však rozsudek loni v říjnu zrušil kvůli použitým odposlechům.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán pak podal stížnost pro porušení zákona a Nejvyšší soud (NS) dospěl k závěru, že výklad vrchního soudu není správný. NS ovšem nemohl přímo zrušit verdikt vrchního soudu. Kauzou se tak nyní bude znovu zabývat Krajský soud v Praze. Je při tom vázán právním názorem NS. První jednání je naplánováno na 23. října.
Přečtěte si také:
