Proces s bývalou členkou Národně socialistického podzemí Beate Zschäpeovou ani nezačal a už byl odročen kvůli námitce obhajoby na podjatost soudu. Komentář Süddeutsche Zeitung sleduje tento rozměr případu. Zbývající dva názorové hlasy připomínají širší souvislosti a rozehrávají znepokojivé téma přítomnosti rasismu uvnitř bezpečnostních složek státu.
Poválečné Německo zažilo minimálně dva soudy mimořádného významu: Frankfurtský proces v roce 1963 s nacisty v čele koncentračního tábora Osvětim a soud v roce 1975 se skupinou Baader-Meinhof. V tomto týdnu byl v Mnichově zahájen třetí potenciálně významný soud s Beate Zschäpeovou, bývalou členkou Národně socialistického podzemí. Šokující je, že od první vraždy spáchané NSU uplynulo 13 let. Epizoda ukazuje na to, že rasismus je v Německu stále větší problém, než si úřady připouštějí, a že země nutně potřebuje reformy, jaké provedla Británie v reakci na smrt Stephena Lawrence.
Byla policie nekompetentní, nebo jen selektivně slepá? Srocení před soudní budovou se ptalo na totéž transparentem: „Jak mohli zabít tolik lidí?“ Odpověď však nepřinese soud se Zschäpeovou, ale šetření uvnitř policie. Tři vysocí důstojníci zpravodajské služby již přišli o práci. Zelení a levice volají po zákazu policejních náborů v krajně pravicových kruzích. Kritiku si úřady vysloužily i kvůli tahanici o místa v soudní síni pro média, když měly chvíli přednost lokální rádia a ženské magazíny před významnými štáby. Hříčkou osudu se navíc obhájci Zschäpeové jmenují Sturm, Stahl a Heer (Útok, Ocel a Vojsko).
Soudci naštěstí včas zjistili, že je třeba zabránit tomu, aby se z líčení stala karikatura. Proces nesmějí dát všanc ani neonacistům, ani médiím. Jejich úkolem je ostatně jen soudit podíl Zschäpeové na vraždách – a konkrétní důkaz zatím chybí.
The Guardian: Šance prokázat osvícenost
Al-Džazíra: NSU - jeden přešlap za druhým
Když byla neonacistická buňka NSU vytažena ze svého podzemí na světlo, byla ustavena parlamentní komise za účelem rekonstrukce zapojení jednotlivých bezpečnostních složek do vyšetřování vražd. Veřejnost, která se zajímá o více než jen o produkci mainstreamových médií, mohla získat řadu detailů o práci zpravodajců. Ukázalo se, že šlo o jedno selhání za druhým.
Zjevně docházelo ke komunikačnímu šumu mezi jednotlivými úřady. Navíc pár dní poté, co vyšlo najevo vraždění NSU, durynský Zemský úřad pro ochranu ústavy nechal zničit údaje spojené s případem. Protokoly o sledování krajně pravicové scény ministerstva vnitra byly smazány. Všechna tato selhání jsou politiky vykládána jako „nehody“.
Nikdo, zejména ti zodpovědní, zřejmě nebyl dotázán, zda tato selhání nejsou zakódována v systému. Právem se od vypuknutí skandálu již poroučela řada velitelů bezpečnostních složek. Když sériové vraždění pokračovalo, úřady dál pomíjely krajně pravicový motiv. Rasismus se zdá být institucionalizovanou součástí bezpečnostních služeb. Vždyť se stále hovoří o „teroristické trojici“. A tak přežívá pohádka o trojici nacistů, zatímco zodpovědný odhad uvádí, že síť NSU tvoří asi 130 lidí.
Süddeutsche Zeitung: Odročení procesu je běžné
Příbuzní obětí řádění NSU se přirozeně chtějí co nejdříve dozvědět, proč byl jejich otec, syn či bratr zastřelen. Chtějí Zschäpeovou slyšet mluvit hned. Ale u soudů v právním státě existují jisté regule a práva. Je normální, že na začátku procesu je vznesena námitka proti podjatosti soudu. A stejně normální je, že si v takovém případě vezme soud týden čas na rozmyšlenou.
Pro svědky, příbuzné a další účastníky líčení je to nepříjemné, musejí přeobjednat hotely, zrušit lety, posouvat dovolenou. Přerušení soudního stání na týden pro ně představuje nejen emocionální, ale též logistický problém. Jedna ze zástupkyň obětí však hovoří o „odpuzovacím programu“ a možná nelze zcela vyloučit, že druhotným záměrem soudu je redukovat zájem o proces na míru odpovídající velikosti soudní síně.
Je ale také třeba uznat, že soudní proces není divadelní představení. Tady jde o prokázání viny, délka samotného soudu je méně důležitá. Jde o důkazy, ne o pocity. Účastníky procesu čeká dlouhá a náročná cesta. Jednodušší řešení však neexistuje.
Čtěte také:
Neonacisté z Krušnohoří vypadli na Německo jako kostlivec za skříně
Německo chystá databázi neonacistů, aby se neopakoval „hnědý teror“
