Měl soud zrušit volby v Praze 11
Je správné, aby soud zrušil volby pro nečestný způsob vedení kampaně jako v případě senátních voleb v Praze 11?
- 1) Ano 57,8 %
- 2) Ne 24,5 %
- 3) Nevím, nemám názor 17,7 %
Nejvyšší správní soud zrušil na základě stížnosti neúspěšného lidoveckého kandidáta, starosty Křeslic Antonína Zápotockého, který těsně nepostoupil do druhé kola, výsledky senátních voleb v Praze 11. Jak starosta uvedl, volby ovlivnily nepravdivé informace, otištěné ve zpravodaji sousedních Petrovic. Zeptali jsme se proto respondentů Manažerského barometru, zda bylo správné, že v tomto případě zasáhl soud. Necelých 58 procent tázaných se přiklonilo k názoru, že soud měl o této věci rozhodovat.
První reakce je právě souhlasná: „Je to na hraně. V kampani lze použít cokoli, co je průkazné, ale bylo by gentlemanské, aby protistrana by měla dostat čas na reakci. Možná nebyl nechán čas na reakci právě z důvodů neprůkaznosti informace, která by za normálních okolností mohla být snadno vyvrácena. Také jistě existují pravidla s termíny uzavření kampaně. Soudce předpokládám rozhodl o obou aspektech - pokud byla očerňující informace zkreslená nebo podaná těsně na limitu, je rozhodnutí zopakovat volby správné.“
Autor další odpovědi upozorňuje, že na zjednání spravedlnosti by ve společnosti měli sloužit především soudci: „Skutečnými hlídacími psy demokracie nejsou novináři, ale soudci. Jsou poslední instancí tam, kde selžou média, politické strany anebo prezident. Musí být schopni nalézt spravedlnost i v situacích, které jsou existujícími zákony popsány nedostatečně anebo vůbec. Tomu by ovšem měl odpovídat způsob jejich výběru, výše jejich odměn i zajištění jejich nezávislosti.“
Následující názor je však v přímém rozporu s předcházejícím vyjádřením: „Zapojení soudů do posuzování volebních praktik také z hlediska etiky, morálky a čestnosti vedení volebního boje nepovažuji za vhodné. Pro uplatnění a ochranu demokratických principů celého volebního procesu by to mohlo být přímo nebezpečné. Voliči budou vždy ovlivňováni informacemi z různých zdrojů, a pokud při tom nedojde k porušení zákona, neměl by již žádný soud anulovat výsledky voleb a tím zpochybňovat rozhodnutí voličů.“
V demokratické společnosti by měly o právu rozhodovat jen soudy, tak proč se někdo podivuje: „Je správné, abychom si pomalu začali zvykat, že kdokoli se může kdykoliv u soudu domáhat svých práv, pokud se domnívá, že byla porušena. Je správné, abychom si pomalu začali zvykat, že rozhodnutí soudu je nutné respektovat i v otázkách, které dosud nebylo zvykem předkládat justici k rozhodnutí. Jen mne zaráží, že neúspěšný kandidát ve volbách do Senátu se domůže soudního rozhodnutí do měsíce, zatímco „obyčejný občan“ nebo „obyčejná firma“ musí čekat dva až tři roky, než soud nařídí první stání.“
Definovat nečestné jednání je věc nelehká. Potíže s tím mají i ve vyspělých demokraciích: „Volby obecně upravuje zákon a dojde-li k porušení či obcházení zákona, je naprosto jasné, že musí dojít k nápravě, tedy opakování voleb. V tomto případě se však dle mého názoru jedná o něco jiného než o porušení zákona a je věcí soudu, že rozhodl tak, jak rozhodl. Bohužel neznám obsah příslušného článku, který byl důkazem nečestného chování, ale z toho, jak je někdy vedena rétorika v rámci předvolební kampaně, bychom museli řadu volebních aktů zrušit, a nejsem si jist, že by se našel někdo, kdo by byl schopen určit, zda se jedná o pomluvu či nečestné vedení volebního boje a zda byl porušen volební zákon či nikoliv. Jiná situace by nastala, kdyby zákonodárce definoval nečestné chování, a potom by šlo o porušení zákona. Myslím si však, že takovouto definici není možné formulovat, neboť v rámci volebního boje si protikandidáti neberou rukavičky ani v tak vyspělé demokracii jako v USA.“
Poslední vyjádření je od voliče konkrétního pražského obvodu, který bude muset znovu k volbám, zdůrazňuje, že ani jeden z kandidátů nepostupoval korektně: „Jelikož jsem v obvodě 11 volil a celou kampaň jsem zažil, není mi jasné, co mínil soud nečestným způsobem kampaně. Obě strany na sebe intenzivně házely špínu. Domnívám se však, že soudy mají konkrétně posuzovat porušení zákona a uvést ve zdůvodnění, jaký paragraf zákona byl porušen a jakým způsobem. Tyto argumenty jsem v médiích neslyšel.“
Odpovídalo 102 manažerů
